Réžia:
Kathryn BigelowScenár:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrajú:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (viac)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(viac)Videá (5)
Recenzie (172)
Policajná brutalita na černochoch a následná korupcia, zahladzovanie stôp, to je známa kapitola amerických dejín. Ale neviem, prečo o tom točiť film pomalý každý rok. Je to smutné, je nám ľúto, čo sa stalo, ale tento film je kinotrhákom a možným adeptom na oscary len pre černošské publikum. Neprináša nič nové. Na pozadí novej udalosti, ktorá ublížila rasovej menšine, sa tu zase tlačí nahor tá istá myšlienka – zlí belosi a utláčaní černosi. Játrenie starých rán ale nikomu nepomôže, je treba pozerať už viac dopredu. ()
O tom, že je Kathryn Bigelow výtečná režisérka, která v ryze mužských tématech nemá prakticky konkurenci, se ví. Tentokrát se (a vůbec se toho nebojí) pohybuje v Detroitu léta páně 1967, ve kterém vypukly rasové nepokoje, při nichž bylo 43 lidí zabito a bezmála pět stovek zraněno. Věnuje se konkrétnímu incidentu v jednom obyčejném motelu, ve kterém se hodně křičelo, hodně bilo, hodně ponižovalo. A nakonec i zabíjelo. Bigelow umí intenzivní scény, řemeslně jsou vymazlené, výtečně pracuje s napětím, herci pod jejím vedením válí. Jenže jejích předchozích 30 minut po půlnoci bylo hodně chladných a naprosto akademických. Teď si u mě spravila reputaci, funguje jako velmi solidní pozorovatelka a třeba Willa Poultera představuje coby velmi zajímavého herce. Kazem je přepálená stopáž, finále u soudu bychom asi ani nepotřebovali, protože jasně ukazuje, že si tvůrkyně vybírá témata odpovídající aktuální společenské náladě a trošku pokrytecky připomíná, jak bylo v oněch dobách (a nejen tehdy) pro jednu rasu zle. ()
Nečekal jsem to, ale Detroit mě překvapivě strhnul. Začátek byl velký a vcelku nepřehledný chaos, ale v okamžiku, kdy se děj přesunul do motelu Algiers, tak to nabralo grády. Navíc mě překvapilo kolik známých tváří se ve filmu objevilo. O skutečné události jsem neměl ponětí, ale nepřekvapuje mě, že se odehrála. Podle mě stojí za podívání. ()
Trochu moc aktivistický, ale jinak hodně silný film. Jako u všech děl natočených a napsaných ,,na základě skutečné události" je vysoce problematická míra rekonstrukce reality a vždy jde jen o interpretaci tvůrce/ů, jak k obrazu svému složili střípky důkazů, očitých svědectví, vzpomínek nebo jenom vyprávění z druhé ruky, tak se jeví i postup scénáristy Marka Boala jako příliš ,,tvůrčí" a průhledně aktivistický, naštěstí je ovšem Kathryn Bigelow opravdu skvělá režisérka a hlavně celý příběh poukazuje na hlubší a obecnější fenomén - selhávání policie, používání nepřiměřených donucovacích prostředků a obecně policejního násilí, což se netýká jen policie v USA, ale globálně policie vůbec, a mechanismy tohoto fenoménu jsou ve filmu zobrazeny více než věrohodně... ()
Napínavé drama s ponaučením, že i sebemenší blbost vás může stát krk, když jsou lidi ve stresu. DETROIT je především o neschopnosti komunikovat a z toho vycházejícího rasizmu jak vůči bílým tak černým. Bigelowovic Káťa chytře nestraní ani jedné z menšin (ať už policejní nebo té černé) a i když ve finále bílí kluci vychází s padoušským cejchem, na začátku je dobře vidět, že chtěli jen udržovat pořádek než jim ruply nervy. Rasizmus není problém, problém je jako vždy morální a nemorální jednání. Myslel jsem si, že to nedokážu, ale nakonec jo. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (3)
- Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)
- Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
Reklama