Reklama

Reklama

Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)

(viac)

Videá (5)

Trailer 2

Recenzie (172)

luka4615 

všetky recenzie používateľa

Slušně odsýpající drama na základě skutečných událostí, které až na přepálenou stopáž nemá skoro žádný kaz. Detroit mapuje krvavé události v motelu Algiers téměř dokumentární optikou, což ještě umocňuje zajímavě zvolená kamera, která všechny zúčastněné zabírá v osobnějším a intimnějším úhlu. V tomto bodě musím zmínit fenomenální herecký výkon Willa Poultera, jehož nesympatický "ksicht na ránu" velmi ostře kontrastuje se zvrácenou povahou jeho postavy. Na druhé straně této pomyslné barikády je John Boyega, jehož postava téměř po celý film nedělá vůbec nic a jenom se zmateně rozhlíží, což výsledný dojem z celého filmu lehce sráží. Avšak pokud se přenesete přes těchto pár chybiček a hluchých míst, dostanete vcelku povedenou sondu do jednoho zásadního občanského povstání v Detroitu roku 1967, které svou syrovostí ukazuje rasismus v celé jeho nahotě. A už jenom díky tomuto by neměl tento film zapadnout ve vodách filmového průměru. „It's a war zone out there. They're destroying the city.“ ()

campix 

všetky recenzie používateľa

Kdyby přišla Kathryn Bigelow s Detroitem v minulém roce, tak si troufám tvrdit, že by na Oscarech těžce zabodovala. Ceny akademie rozhodně sledují, co se děje kolem a je docela jednoduché vetřít se jim do přízně. Navíc když jste žena a natočila jste kvalitní film o utlačovaných afroameričanech v 60. letech, kdy v Detroitu zuřila téměř občanské válka. Inspirováno skutečnými událostmi, takže o silné téma tu není nouze a po stránce atmosféry neleze snad nic vytknout. Ta vlezlá nepříjemná atmosféra je prostoupená celým filmem a chvilkami budete rozhodně jako na trní. Velkou měrou tomu přispívá i Will Poulter, jehož musíte nenávidět už jenom za ten xicht. ()

Reklama

chelseaman22 

všetky recenzie používateľa

Film o tom, kterak bílá svině mlatí černochy a všem je to buřta. Potkat v Praze na Vinohradech Willa Poultera, tak ho čapnu za bačkoru a vláčím ho na Václavák, kde by si na kočičích hlavách polechtal páteř. I přes skutečnost, že tyhle rasové filmy pranic nemusím, tak musím vyzdvihnout fakt, že film ve vás emoce vyvolá. A to i když nechcete. 77% ()

Dado 

všetky recenzie používateľa

V nejednom divákovi vplyvom rozmáhajúcich sa chápadiel politickej korektnosti asi vyvstáva otázka, prečo sa tragická noc v jednom zapadnutom michiganskom moteli, ktorá sa krvavým písmom zapísala do histórie presne pred polstoročím, dočkala svojho filmového spracovania práve teraz. Venovať týmto úvahám dlhší čas a priestor by však v tomto prípade bolo neúctivé nielen voči obetiam tohto incidentu (nech už boli jeho detaily akékoľvek, je neodškriepiteľným faktom, že v hoteli s bielymi mužmi a černošskými dievčatami by sa niečo podobné v tých časoch stalo len sotva), ale aj samotnej snímke. Detroit je totiž v prvom rade bez diskusie kvalitnou a poctivou filmárčinou. V prvej polhodine sa usiluje postupne priblížiť všeobecné dianie, čo mnohí ocenia, no iným, najmä menej trpezlivým prinesie tento obšírny úvod veľmi rýchlo prvotné rozčarovanie, ktoré má následne dopad na výsledný zážitok. Po nej však prichádza očakávaný vrchol celého diania, udalosti v moteli Algiers, ktorým vládnu nesmierne silné emócie a napätie by sa v niektorých okamihoch priam dalo krájať. Práve tu majú možnosť vyniknúť výkony väčšinou menej známych hereckých mien, ktorým vládne stvárnenie hlavného antagonistu v podaní Willa Poultera. Áno, presne toho istého Willa Poultera, ktorý sa pred rokmi objavil v dodnes poslednej Narnii ako neznesiteľný bratranec hlavných hrdinov a od ktorého by len málokto očakával, že s takou suverenitou dokáže zvládnuť úlohu, akú mu predostrel scenár tohto filmu. Záverečnú časť tvoria očakávané následky spomínanej epizódy, ktoré sú pravdepodobne hlavným dôvodom toho, prečo napokon nejdem s hodnotením ešte vyššie. Predovšetkým scény odohrávajúce sa na súde sú totiž odbavené príliš povrchne, bez výraznejšej snahy strhnúť diváka, čo mňa ako osobu, ktorá si častokrát na filmovom plátne užije viac slovné prestrelky za dverami súdnej siene než skutočné prestrelky v uliciach, muselo zákonite sklamať. Napriek tomu však snímam z hlavy pomyselný klobúk pred Kathryn Bigelow, ktorej doterajšiu tvorbu som dodnes s určitými predsudkami obchádzal. Detroit ma totiž presvedčil o tom, že by som to mal čím skôr napraviť. (80%) ()

Kaka 

všetky recenzie používateľa

Bigelow sice točí posledních pár let víceméně pořád to samé dokola, ale dělá to precizně a osobitě. Ať už si vybírá obecnou tématiku toho o čem vypráví, či jeden konkretní příběh (Zero Dark Thirty). Detroit je opět procedurálka jako řemen, ale zároveň nabízí oba dva pohledy. Prvních dvacet minut nám dá přičichnout nekompromisní vřavě a chaosu skrze těkavou kameru a zrnitý obraz, načež se z hrubých siluet začnou zhmoťnovat klíčové figury na dobré i zlé straně a nosná příběhová linka celého filmu. Umí stupňovat atmosféru, bravurně pracovat s prvkem násilí, ať už přímého, či nepřímého a velmi dobře emocionálně graduje. Není tu sice tolik hvězdných hereckých jmen jako v jiných, podobně zaměřených filmech, takže bude divákovi trochu déle trvat, než si najde "toho svého favorita", ale nakonec se to pravděpodobně povede většině, jelikož čím dál se prodíráme příběhem, tím osobnější a naléhavější výpovědní hodnotu ve finále má. Citlivé téma USA a Kathryn Bigelow jako obvykle tne do živého. ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (3)

  • Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
  • Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)

Súvisiace novinky

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

03.04.2022

Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (viac)

Nový film Aarona Sorkina narazil

Nový film Aarona Sorkina narazil

15.12.2018

Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (viac)

Reklama

Reklama