Bratia Lumièrovci

Bratři Lumierové podávají unikátní doklad doby. Například v kapitole nazvané Pracující, ať už se činí kopáči, pradleny, nebo hasiči, se pokaždé vyskytne líná skupina nečinných čumilů. Do oblasti zábavy a sportu spadá nejen první horolezecký film, kde pánové v buřinkách důstojně zdolávají ledovec v Chamonix, ale také třeba tančící vojáci, slovy vypravěče „první film v dějinách, kterému nerozumíme“. A jakmile továrníci vyslali své kameramany za hranice pro první cestopisy, dbali i na první reklamu: v Londýně natočili pozvánku na vlastní promítání. Všiml jsem si že na záběrech z Francie, Ameriky apod. jsou ještě původní bílí obyvatelé. Před měsícem jsem byl ve francouzském Roubaix velkém jako Pardubice. Původních Francouzů bylo 5% , černochů z Afriky 50% a 45% přistěhovalců z arabských zemí. (02.11.2019)

Štyrmi hviezdami hodnotím samozrejme formu divácky príjemnej, ľahkej kompilácie, ktorá mi nepovedala až tak veľa nového, ani samotným krátkym filmom veľa nepridala, no ani chvíľku nenudila a nevylučujem, že sa k nej ešte niekedy vrátim. Samotné Lumiérovské "päťdesiatsekundovky" majú samozrejme hodnotu nevyčístliteľnú. (11.05.2021)

Dokonalé naplnění jednoduchého konceptu: 108 (nikoliv 114) restaurovaných lumiérovských filmů v původním formátu od „klasiky“ po kuriozity, které na YouTube budete hledat marně, rozdělených do 11 tematických bloků (např. počátky, lidé při práci, děti, komedie). Každý z nich vidíme od začátku do konce a s doprovodem Frémauxova komentáře. Vtipně a poučeně vypráví o historii jednotlivých snímků i kinematografu jako takového, pokud je to relevantní, upřesňuje, koho a co přesně vidíme, analyzuje kompozice (oblíbené dělení obrazu do několika plánů), „herectví“ (přehrávající chlapík se plácá do kolen, aby nám došlo, že daný výjev má být legrační), načasování akce (vše se muselo odehrát během cca 50 vteřin) nebo způsob jejího inscenování do hloubky (využívání diagonálních linií, pohyb v pozadí), upozorňuje na detaily, kterých by si divák jinak nemusel všimnout a které jsou někdy poměrně zásadní, jindy slouží hlavně k pobavení (tady pochoduje 5 tisíc vojáků, tři z nich nemají knír, tenhle, tenhle a tenhle; v pravém dolním rohu vidíme lahev koňaku, takže jde zjevně o francouzskou snídani). Na konci budete mít solidní přehled o tom, co Lumiérové (a jejich kameramani vysílání do světa) točili a uvědomíte si, že třeba přemýšlením, kam nejlépe umístit kameru, strávili podstatně víc času, než naznačuje zdánlivá primitivnost oněch filmů. Pro cinefily film z kategorie „viděl jsem a můžu zemřít“, pro studenty filmu užitečná učební pomůcka, pro všechny ostatní hodina a půl filmečků, které jsou tak krátké, že nikdy nezačnou nudit. 90% (27.11.2017)

''...géniové!...''''...kameraman dokazuje svoji znalost...''''...dokonalá kompozice připomínající...''''...obsahuje diagonálu, která vyplňuje celý záběr...''''...*ňáký francouzský slovo pro dokonalost*...'' je to ok, většinu z jejich filmů by měl znát každý filmový nadšenec, co tam dělal Scorsese (i když mám určitou teorii), v podstatě věci jsem za to rád. Jen ten francouzský komentář nemusel být, kvůli titulkům odbíhají oči od těch záběrů, co by měl každý znát. (02.02.2024)

108 padesátivteřinových filmů bratří Lumièrových by si samozřejmě zasloužilo plné hodnocení, ale já tu nehodnotím jejich filmy (nebo ne tak úplně – zcela od nich samozřejmě odhlédnout nemohu), ale práci Thierryho Frémauxe. Seřazení do jednotlivých bloků to zpřehledňuje, ale jeho komentář mi ne vždy sedl, navíc jeho neustálé čtení odvádělo pohled od obrazu (prý existuje i dabovaná verze, což mi výjimečně dává smysl, ale nenatrefil jsem na ni). (01.09.2018)