To je Elvis

Elvisova filmografia ma zaujala najmä pre množstvo dokumentárnych záberov, z ktorých som viaceré videl po prvý krát. Som rád, že som sa rozhodol nehodnotiť dokumentárne filmy, pretože pri nich filmová stránka diela ťahá oproti obsahovej za kratší koniec. Elvisa Presleyho považujem za najlepšieho speváka 20. storočia. Ale jeho život, obsesie, herecké výkony vo filmoch, gýčovitosť prostredia v ktorom žil a množstvo iných negatív vyvolalo moju rezervovanosť až nezáujem o jeho život a vlastne všetko s výnimkou hudby, ktorú spoluvytváral.  A mal veľké šťastie, že aj v dobe, keď sa obtlstnutý, upotený a navlečený v nevkusnom outfite valil javiskom znel jeho hlas stále výborne. (08.12.2023)

Rozpačitý dokument. Ale co vůbec o Elvisovi říct, aby rozpačitý nebyl. Rozhovory s ním se podobají rozhovorům s českými ligovými fotbalisty, za celou dobu svého vojančení v SRN nebyl ani jednou v hospodě, jeho sto kadilaků už je dávno na šrotišti, a jeho odvážné pánevní pohyby odnes čas. Zůstaly ale písničky. Jeden Elvisův fanda mi kdysi říkal, že Elvis nenatočil ani jednu špatnou písničku. Něco na tom je, i když (po poslechu celé jeho diskografie) (protože jsem také jeho fanda) samy o sobě (Elvis vždycky zpívá dobře) rozhodně nemají stejnou úroveň. Ty nejznámější hity jsou samozřejmě fajn (i když občas lezou na nervy), ale Elvis nahrál také spoustu písniček, které byly skvělé, i když se neprosadily. Třeba můj nejoblíbenější rockenrol vůbec "(Marie's the Name of) His Latest Flame", která zazní hned v úvodu tohoto dokumentu, nebo "Goin' Home", která by zase mohla být americkou hymnou - a byla by nejlepší na světě. Ale tak jako tak: Elvisova interperatce písniček je skutečně nepřekonatelná, v důstojnosti, hrdosti, výslovnosti, a nějak i mužnosti. Pozn. 1: Sám dokument má progresilvní úroveň; od koncertu v Las Vegas to jde na plné pecky; bohužel už je pozdě. Pozn. 2: Někdy v osmdesátých letech jsem s Catherine Potenza z Mendocina, Kalfornie, seděl pod morovým sloupem v Tišnově, pili jsme víno a zpívali Elvisovy písničky - nejvíce jsme se bavili při "Teddy Bear". Pozn. 3: Kdo se tedy přiblížil/vyrovnal/překonal (nehodící se škrtněte) Elvisovu hlasu - mně napadá jen Jim Morrison. (19.10.2018)

Tento film je jistě zajímavý dokument k vidění, i když nejste oddaný Elvisův fanoušek. Snímek se snaží být velice civilní, přesný, věrný, výstižný a hlavně upřimný, což se mu také zdárně daří. Výběr z tehdejších dokumentů je velice vhodný a přispívá k plynulosti a celkovému kladnému vyznění celého snímku. Je to opravdu empatický a upřimný pohled na život Elvise, ikony Ameriky, která si právem vydobyla titul Krále rockenrollu. Jako oddaný fanoušek Elvise nemohu jinak. (04.05.2008)

Skvělý dokumentární kousek, který po zhlédnutí filmu Elvis ještě více vynáší dokonalost již zmíněného filmu z roku 2022. Avšak tento dokument vsází více na archivní záběry a ty jsou teda naprosto skvěle sestřihány a sestaveny tak, že musím smeknout nad autory, ale i nad samotným Elvisem - králem rock 'n' rollu. (05.03.2023)

Elvis the Pelvis. 1)  V částech, kde je dokument hraný, mi nepřipadá nijak zvlášť zajímavý. Naopak oceňuji autentické záběry zejména z Elvisových začátků, a to nejen z pódia, těch bylo pomálu, ale i z civilu nebo z vojenské služby. To byl ještě plný sil, nadšení, elánu a chutě do života. Po návratu z vojenské služby v Německu vypadal na filmových záběrech velmi sexy._____ 2)  Když začal upřednostňovat pohodlí a peníze (výroba filmů) před uměleckým projevem, tak to začalo jít dolů. První filmy ještě ušly, ale pak spolu s uměleckou hrůzou přichází i krize existencionální. Do roku 1969 účinkoval ve 30 hraných celovečerních, většinou přihlouplých či vyloženě hloupých filmech. Elvis ztrácí smysl života a je to na něm vidět._____ 3)  Jeho návrat k živým koncertům v době, kdy byl slavný a známý celosvětový idol, pak jistě nebyl špatným obchodním tahem. I jeho to zpočátku určitě bavilo více, než filmování. Ale 1 094 koncertů během sedmi let, to dá zabrat. Vystoupení, která jsou dochována na filmovém pásu, se mi nelíbí. Zvuk, aranžmá, to všechno je dýchavičné a uspěchané, jak to často na koncertech bývá. Zlaté studiové nahrávky._____ 4)  Mezitím Elvis ztratil to, co je, alespoň pro mne, u zpěváků to nejdůležitější - záchvěv génia, mladistvé nadšení, neotřelost, původnost. Zpocený, zestárlý a obtloustlý, drogami zmožený chlápek s podivnými kotletami a v cirkusovém ohozu mi připomíná vesnickou šmíru, co hraje, dokud nepadne. Ano, zpívalo mu to pořád báječně a furt to byl ON, ale pro mne už ne. Jeho život je typickou ukázkou pracovního vyhoření. Závislý na lécích, nemocný umírá ve 42 letech._____ 5)  Presley, který neměl žádné formální hudební vzdělání a neuměl číst noty, se učil a hrál podle sluchu. To se ovšem z filmu nedozvíme. Pokud jde o zajímavé informace z jeho života a tvorby, daleko lepším zdrojem než tento dokument je anglická Wiki._____ 6)  Snímek se nezabývá tvorbou ani Elvisovými názory na svět a na život. Poučky, které ve filmu slyšíme, by klidně mohl pronášet i Karel Gott._____ 7)  Život pana Presleyho je názornou ilustrací nestability moderní informační společnosti: od zavržení, odmítání a opovržení až po nekritické zbožňování, které pokračuje až do dnešních dob. Amerika v kostce._____ 8)  Ale, Elvis fakt byl The King. Poslechněte si jeho (studiové) nahrávky a uslyšíte sami. (21.05.2023)