Hrdinovia ohňa

Fight Fire With Fire. Tak takhle se vzdává hold nefalšovaným hrdinům. Ne že jejich činy nafouknete a přepálíte do nerealistických božích zásahů shůry, ne tak že jejich vlastnosti zbavíte byť jen náznaku vad charakteru, ne tak že pro samý patos, vlající vlajky a vzletné proslovy není prostor na nic jiného. Naopak, většinu stopáže věnujete postavám, vztahům mezi nimi a jejich nedostatkům i vadám; prostě boji se sebou samými. Důsledkem je, že tím jak jsou napsané (a zahrané!) přirostou k srdci a v závěrečném (doslova i do písmene) infernu si hnedle můžete dovolit naředit jinak sympaticky realistický přístup k látce i neznatelnou trochou toho patosu a... A projde vám to, jelikož to rázem má nebývale upřímný emocionální dopad (navzdory tomu, že od počátku víte k čemu to neodvratně směřuje) jako žádný jiný katastrofický snímek blahé paměti. Nemluvě o celkovém režijním podání. Od Kosinského se sice promyšlený a působivý audiovizuál (majestátní požáry tu mají až vyloženě hypnotický rozměr) dal očekávat, tentokrát se k tomu však přidal i scénář, který zdánlivě jasnou lacině oslavnou žánrovku dokázal povýšit v poctivé pomalu budované drama stavící na postavách. Nenechá vás to chladnými. Což navzdory ožehavému tématu není u podobného typu snímků ani zdaleka samozřejmostí. PS: Pokud vás to zaujalo, tak doporučím dokumentární minisérii Fire Chasers. (24.01.2018)

Vizuální podívaná, lyrická poezie zaměstnaná do silného příběhu, drama, co se umí vrýt pod kůži, vtáhnout diváka do každodenních problémů jednoho hasičského sboru v Californii. Lidé, co žijí/umírají, aby zachraňovali jiné životy. Místy situační humor střídaný s akurátní dávkou romantiky utkané nití dramatu, a to celé zabalené do smrtících plamenů ohně. Úžasný počin. (05.03.2018)

Drama, u kterého vám (emotivně) shoří i obočí. A na hasičský oddíl Granite Mountain budete ještě dlouho vzpomínat. Byli to dobří klucííí. Byli. A učili se základům hašení u Horyny, díl, v němž hoří les, byl v jejich videotéce tím nejvyhledávanějším. A v každé dobré partě musí být sranda. A tak klucííí měli i vypálené Hoří, má panenko. A to celé se hezky, citlivě, bohužel velmi hořlavě promítlo do jejich pospolité party, jíž velel hasičský úderník Josh Brolin, který zrovinka ke klukům přibral ryzího nevzorňáka, prostě smažáka Millese Tellera, který ovšem v závěru trpěl víc, než když na hasičském bále rozkradli tombolu. Určitě už jste podobný druh filmu viděli nebo o něm máte povědomí: Dokonalá bouře, Moře v plamenech a jiné, které také vycházejí ze skutečných událostí. Takže v podstatě víte, do čeho jdete. Občasná schematičnost v příběhu i postavách vám nemůže vadit. Mě konkrétně třeba odrazovala délka filmu, přece jen film má přes dvě hodiny, ale Joseph Kosinski si s tím poradil zdárně, celé poznávání hasičské party, ve které chyběl už jen Lúďa, bylo zajímavé a funkční. Prostě vůbec ničím otravné. Oheň působil realisticky, závěr zdecimoval slzné kanálky. Sakra, jak takový bezva film, co má skvělé herecké obsazení, které vtáhne diváka svým zanícením, může takhle zapadnout?! Je to tedy příjemný film, který nesází na spektakulárnost, ale na lidské charaktery, člověčinu a citlivý i civilní styl vyprávění. 10/10 (17.03.2018)

Kosinskiho režijní tvorbu mám ve velké oblibě, ale tohle mi nesedlo. Nedokážu si představit, co muselo dát práce natáčet v takových podmínkách, ale film vyznívá hodně rozkouskovaně, jako by mu chyběla ústřední linka, která by držela vše pohromadě. Celou dobu jsem se ptal, co vlastně sleduju. Něco opravdu zajímavého se začne dít teprve po hodině a 45 minutách. (15.12.2022)

Plno patosu, americké uvědomělosti, nabubřelosti a hrdinských kroků. Už něco pamatující Oheň (1991) Rona Howarda byl přesně takový. Zároveň ovšem i adrenalinový, atmosférický, výtečně natočený. Tvůrci použili klasický vzorec, přidali nicméně šťávu a tah na bránu. A emoce se valily. Joseph Kosinski (který nás má potěšit pokračováním Top Gunu) vsadil rovněž na atraktivní téma, ovšem jeho příběh je mdlý a dost jednoduchý. Stejně jako Howard vystavil obětavým chlapům, kteří denně bojují s ničivými plameny, solidní pomník. Navíc pracoval s reálnými fakty. Nepotřeboval k tomu hrdě plápolající americké vlajky, ovšem onoho poplácávání po ramenou a patetických keců byl nadbytek. Hra na jednu velkou rodinu mi prostě dvakrát nesedla. Jednotlivé linie nejsou silné (Miles Teller a jeho náhlá tužba po rodinném životě), jiné jsou zajímavé jen proto, že se do nich zakousli výborní herci (například Jennifer Connelly). Kosinski má sice velký cit pro vizuál, jenže je škoda, že tady pyrotechnici zdaleka nehrají první housle. Ve výsledku lehce utahané (určitě bych 20 minut ubral), vypravěčsky nefunkční, sterilní, předvídatelné, chybělo mi napětí, emočně to nedolehlo, jak by mohlo. Upřímně mě mrzí, co píšu, moc jsem se těšil, ale já to mám prostě víc na tři hvězdy. (29.01.2018)