Nepřátelé

Můj oblíbený žánr moderního westernu plný drsných chlapáků, těžkých překážek k překonání a silného vykoupení se dostal opět ke slovu. Je obtížné říct, nakolik jsem šel filmu vstříc svým naladěním a nakolik mě dokázal zaujmout a pohltit on sám, ovšem výsledek je i navzdory poměrně plytkému scénáři pozitivní. Dějově je film volnější, sledujeme putování postav nehostinnou krajinou, přičemž je pravda, že změny v charakterech se dějí jaksi samovolně a bez zdůvodnění. Z filmu je cítit, že by se rád tu a tam dotkl diváckých emocí, jenže k tomu nepoužívá dostatečně vybroušené nástroje. Musíte nad tím přimhouřit oko, jedině pak se dostaví ten pravý pocit ze syrového divokého západu včetně odpovídající katarze. 7/10 (16.05.2018)

Hostiles mělo všechny předpoklady líbit se mi, ale naplnilo je jen částečně. Navnadí bezskrupulózní úvod s napadením farmy, Takayanagi kraluje krajinomalbami pro velká plátna, nehostinnost zdivočelého západu je krutě všudypřítomná a Baleův obličejový minimalismus kyselé prdele je doveden k dokonalosti. Dokonce i Huron Magua se vrátil z věčných lovišť, aby byl do nich eskortován jako Cheyenne! Tak proč to sakra nefunguje!? Je to možnou uživatelskou záměnou meditativnosti za rozvleklost? Nebo klišovitými a nepůvodními dialogy (slyšel jsem správně citaci Williama Munnyho z Unforgiven)? Nebo snad za tím stojí ten dějový oblouk, kdy se nenávistí okoralý zabiják indiánů promění na člena hnutí Red Lives Matter? Ne, že by to nebylo možné, ale ten přerod musí působit přirozeně.. (19.04.2018)

Dalo se očekávat, že tempo nebude strhující, nicméně vedle až meditativního pojetí trpíme i rozvleklostí, což nikdy není dobrá vizitka. On už Out of the Furnace byl nesmírně trpělivý kousek, kdy se nám postavy postupně dostávaly pod kůži a začaly jsme nad nimi přemýšlet. Tehdy si Scott Cooper sedl s Christianem Balem, aby si spolupráci nyní zopakovali. Výsledkem je soustředěné drama s velmi dobrými hereckými výkony o nenávisti i usmíření, které upozorňuje na lidské slabiny, sází na syrové emoce a nehostinnost divoké země. Navíc vidět po delší době ve větší produkci dvojici Q'Orianka Kilcher a Wes Studi příjemně potěší. Působivá kamera. Nakonec *** až ****. (07.05.2018)

Na to, jak hloubavě film rozebírá pocity všech postav, docela podcenil důležitost vykreslení pro expozici příběhu klíčového zblížení Baleovy postavy s náčelníkem. Za což možná může finalní střih, který měl zkrácením stopáže snímek udělat přistupnější širšímu publiku. Z první třetiny bych udělal první polovinu a stopáž natáhl na 150 minut. Hostiles jsou totiž natolik vtahující, emocionální a psychologicky i myšlenkově angažující, že se mohli stát (anti)westernem desetiletí, který dané fucked-up období americké historie zobrazuje nejvýstižněji ze všech žánrových btratříčků. Kazdá jejich minuta je intenzivní testament o ztrátách, trápení a smutku. (08.08.2018)

Apocalypse Now amerického západu. Úplně jiný western - a nádherný. Struktura na bázi Coppolovy legendy, kdy se cestuje tematickou krajinou za prozřením a uvědoměním si, bravurní herecké výkony, něžný a zároveň zneklidňující minimalistický soundtrack a nevídaná duševní hloubka. A konec, u něhož se vám chce brečet společně s hrdiny. Filmařsky záměrně strohé, ale Cooper zase boduje senzitivním vyprávěním, které je sice pomalé, ale v souvislosti s klíčovým důrazem na interakce mezi aktéry a celkový kritický obraz tehdejší hnusné americké etapy se mu nedá takřka nic vytknout. Těch zádumčivých scén u ohně možná mohlo být méně a vývoj vztahu kapitán - náčelník je přeci jenom urychlen, to však nemá na celkovou emocionální a myšlenkovou katarzi pražádný vliv. Proč tohle sakra nemělo žádné oscarové nominace?!! (02.10.2018)