Môj tajný život

Koho to alespoň jednou nepadalo, vypadnout z toho životního kolotoče, který se řítí takovou rychlostí, že rozmazanou šmouhu začíná připomínat nejen to nedůležité na obzoru, ale vlastně celý život. Prostě se sebrat, vystoupit a stoupnout si stranou a dívat. Jak jsem žil a jak by šel život dál, beze mně. Originální námět, pozvolna plynoucí příběh se zvláštní, velmi podmanivou atmosférou a k tomu herecký koncert Bryna Cranstona, díky němuž jsem do poslední minuty napjatě čekal, jak to vlastně dopadne. No, svým způsobem jsem se vlastně nedočkal, ale aspoň si mohu dosadit vlastní konec. A třeba pokaždé jiný. (05.03.2019)

Já vlastně vůbec netuším, jestli se mi to líbilo. Na jednu stranu film s uhrančivou atmosférou, kterou tvoří melancholické vnitřní monology ve spojení s klavírní hudbou a výborný Bryan Cranston opět v roli tak trochu divně zlého chlapa, který však tentokrát neřeší krizi středního věku vařením perníku, nýbrž squatováním v zahradním domku, vybíráním popelnice a stalkováním své vlastní rodiny, která si zjevně umí poradit i bez něj. A yeah, šustí to papírem přesně tak, jak to z popisu zápletky zní. Jako umělecká psychologická alegorie vyjadřující tajné myšlenky a představy nešťastného muže, který se v každodenním rodinném stereotypu cítí být v pasti asi jakože jo, ale pokud bych měl film brát doslovně, nelze se zbavit otázky: proč? Resp.: proč takto? (27.11.2023)

Obsahuje drobné spoilery. Tenhle film má rozhodně nápad. A velmi neotřelý, o tom žádná. Svěřit Bryanu Cranstonovi ztvárnění hlavní postavy, se kterou to celé stojí a padá, která nám prakticky celý snímek bez nějakých výraznějších interakcí, dialogů s okolním světem pouze "předčítá" své myšlenky, byla rovněž správná volba. On to v pohodě utáhne, i když to rozhodně nemá lehké. Má na to správné charisma i hlas (jsem zpětně zase jednou moc ráda, že jsem se na film podívala v původním znění, tohle by více než cokoli jiného dabované nebylo ono). Asi by se mi ale to zajímavé filozofování stravovalo podstatně lépe, kdybych s postavou Howarda mohla více soucítit. Kdyby ho třeba podvedla manželka, umřelo mu koťátko nebo něco takového. Vnímala jsem ho ale spíše jako pěkného hajzlíka (a to je ještě mírně řečeno), který si od začátku (dávno před tím jeho únikem z vlastního života) nehezky pohrává s city všech okolo. Vlastně bych mu na konci docela přála, aby ho manželka úplně vykopla nebo ho alespoň pořádně potrápila, než mu odpustí. Jak toto dopadlo, s jakým vysvětlením Howard přijde a co žena na to, se ale bohužel nedozvídáme, což považuji podobně jako ostatní komentující rovněž za určité minus snímku. A pak bych ráda dodala, že jako snesu hodně, samotná ústřední zápletka je hodně nepravděpodobná a neměla bych s tím problém. Ale nemohli si přece jen trochu více pohrát alespoň s místem úkrytu? Pod svícnem sice tma, ale ať mi nikdo netvrdí, že když zčistajasna zmizí chlap, že první, co jeho rodina udělá, nebude prohledání celého baráku od sklepa až po půdu, jedno, nakolik jsou ta místa jednotlivými členy rodiny běžně využívána... Celkově za 60 %. (16.06.2023)

Má dobrú prácu, peniaze, veľký domu, ženu a dve deti. Jedného dňa počas návratu z práce domov mu prepne, nevráti sa a zostane žiť niekoľko mesiacov na pôjde garážového domčeku sledujúc ako sa ľudia jemu blízky vyrovnávajú s jeho zmiznutím. Poháňaný sebectvom si začína uvedomovať aké to je nežiť konzumným životom. Vráti sa vôbec niekedy k svojej rodine? Ak áno, ako ho príjmu? (04.11.2017)

Ve 2. minutě se do záběru dostane Bryan Cranston a nesleze z něj až do titulků. Hlavně ale musím dodat, že si to dal s naprostým přehledem. Když jsem se podíval do jeho filmografie, překvapilo mě kolik jsem vlastně viděl film, kde je. Jenže on obvykle má nějakou vedlejší nenápadnou roli (až na Proč právě on?, že by se konečně dostal do většího povědomí?). Ve Wakefieldu ale ukázal, že rozhodně má na to táhnout sám celý film. První polovina je plná absurdních a hlavně vtipných momentů, které Vás prostě baví sledovat a dá se říct, že Howard dělá to, co minimálně jednou chtěl každý z nás. Sledovat své blízké, aniž by o tom věděli. Samozřejmě je to hlavně drama, takže v posledních 30 minutách se začne maličko vařit z vody, a hrát na filozofickou notu "Kdo jsem?". Přiznám se, že mi těhlech posledních 30 minut moc nesedlo, ale dokážu to bez problému filmu odpustit. Jen ten konec....ten konec! Nemohli tvůrci alespoň naznačit? :-) (17.10.2017)