Môj tajný život

Ve 2. minutě se do záběru dostane Bryan Cranston a nesleze z něj až do titulků. Hlavně ale musím dodat, že si to dal s naprostým přehledem. Když jsem se podíval do jeho filmografie, překvapilo mě kolik jsem vlastně viděl film, kde je. Jenže on obvykle má nějakou vedlejší nenápadnou roli (až na Proč právě on?, že by se konečně dostal do většího povědomí?). Ve Wakefieldu ale ukázal, že rozhodně má na to táhnout sám celý film. První polovina je plná absurdních a hlavně vtipných momentů, které Vás prostě baví sledovat a dá se říct, že Howard dělá to, co minimálně jednou chtěl každý z nás. Sledovat své blízké, aniž by o tom věděli. Samozřejmě je to hlavně drama, takže v posledních 30 minutách se začne maličko vařit z vody, a hrát na filozofickou notu "Kdo jsem?". Přiznám se, že mi těhlech posledních 30 minut moc nesedlo, ale dokážu to bez problému filmu odpustit. Jen ten konec....ten konec! Nemohli tvůrci alespoň naznačit? :-) (17.10.2017)

Námět, kdy má Howard dost svýho dosavadního života a ukryje se pár metrů od baráku, aby následně sledoval svojí rodinu, byl fakt originální (ačkoliv bylo dost divný, že si nikdo jeho voayerskýho pohledu za oknem nevšim). Počáteční lehce komediální pojetí slušelo snímku nejvíc, pak přišly na řadu nudný flashbacky a ne vždycky zajímavý nebo občas zdlouhavý vážný úvahy. Pointa však byla slušná a Cranstonova herecká one man show zvládnutá na jedničku (jak jinak). Kdyby se téma pojalo víc odlehčeně a závěr nebyl tak otevřenej, určitě bych se čtvrtou hvězdou neváhal. (30.12.2017)

Je vtipný, že tenhle film je natočený podle povídky z půlky 19. století. Očividně se některé věci zas až tak moc nemění. Chlápek, úspěšný, s pěkným baráčkem, krásnou ženou a dětmi, ale uzavřený ve stereotypu tak dlouho přemýšlí, jaké by bylo z toho zdrhnout, až z toho zdrhne. A současně pozoruje, co to udělá. Hodně mě bavily jeho komentáře a domýšlení si vět při odezírání ze rtů a taky ten bezdomovecký lifestyle, ke kterému ho to nutně vede. Snad jen ten konec bych si představoval trochu uzavřenější, ale co už. (17.05.2023)

Je to tak. Nezištnú pomoc a lásku z dobroty srdca vám skôr poskytne ten, kto ju sám veľmi potrebuje. V tomto prípade to boli postihnuté deti. Nádherná a pravdivá myšlienka a vo filme výborne komentovaná... Ale úprimne povedané, mám zmiešané pocity. Celý film, aj keď je to príbehovo dosť jednoduché a monotónne, sledujeme zaujímavý vývin udalostí okolo sledovania vlastného domu a rodiny z okienka garáže od naproti (inak to ako sa správali dcéry k tatkovi bolo dosť smutné), pričom realitu humorným spôsobom dopĺňajú vízie a rôzne variácie čo by bolo keby... Neveril by som, že niečo tak jednoduché ma bude baviť po celý čas. Navyše s blížiacim sa koncom sa stupňovala aj moja zvedavosť ako sa to nakoniec celé uzavrie. No a tu žiaľ padla kosa na kameň. Skončilo to práve v tom najzaujímavejšom čo ma teda riadne vytočilo. Ako chápem, že niekedy je treba niečo nechať aj na fantáziu diváka, no tu sa to moc nehodilo, niektoré veci bolo skrátka treba dokončiť a lepšie objasniť. Odpovede sa tu priam pýtali, škoda. Takto len lepší priemer. 65/100 (18.08.2017)

Nápad perfektní a ať mi ni kdo neříká, že ho po shlédnutí něco podobného nenapadlo. Cranston je tady excelentní a jeho glosy jsou trefné, vtipné, kousavé i přemýšlivé, ačkoliv na můj vkus toho tady nakecal až moc. Proces, který vedl hlavního hrdinu k tomu, aby si ujasnil priority, mi narušily jen postižené děti, což byla z mého pohledu hodně laciná berlička. Ale budiž. Ovšem konec mě naštval řádně. Já sice chápu, že Swicord si asi nechtěl nikoho znepřátelit, ale tímhle se mu povedl pravý opak a nas*al úplně všechny. I tak to ale za vidění stojí. 70% (23.03.2018)