Potvora

Miluju seriál Miranda, ale tohle bych k tomu v žádném případě nepřirovnávala. Hlavní hrdinka je povahově nechutná a protivná třicátnice, což by mohlo docela dobře fungovat, kdyby byla alespoň trochu vtipná, anebo způsobovala vtipné situace, což se ale neděje a za mě je to zklamání, protože jsem se těšila na břitký černý humor, zatímco jsem dostala prohnilou glosátorku, která mě ani v nejmenším nezajímá. Možná by bylo lepší k seriálu přistupovat jako k existenciálnímu dramatu, do kterého se ale ani náhodou nehodí průpovídky hlavní hrdinky na kameru, které jsou podávány způsobem, který říká "zasměj se tomu". (25.10.2020)

Zvláštně nakažlivá zábava. Nerozhodný otec, vypočítavá psychopatická macecha, puntičkářská a permanentně rozrušená sestra Claire, citlivý expřítel Harry, slabošský švagr Martin. V druhé sérii pak kněz k nakousnutí. A neposedná hlavní bezejmenná postava. Úderný hořký humor a ukázka toho, že ženské hrdinky mají i v televizním prostředí zelenou. Spíš antihrdinky. Je tady ukradená soška, je tady postavička dinosaura, je tady jedno morče. Britská záležitost Fleabag je prakticky výhradním autorským počinem talentované herečky a scenáristky Phoebe Waller-Bridge, která je skvělá a která se svým nadáním propsala až do scenáristického týmu nového dobrodružství 007. Má značné problémy navazovat smysluplné osobní vztahy, je vypočítává, žensky manipulující, ztracená, sebestředná a neschopná hlubšího citu. Ale i zatraceně vtipná, a to nejen, když se vítězoslavně a ďábelsky usmívá do kamery. Snaží se sourozenecky sblížit, cynicky se vyjadřuje k mužským a ženským rolím, touží se vyrovnat se smrtí kamarádky, pokouší se ulovit kněze, který ji jako málokdo poslouchá a věnuje pozornost. Zatímco první série je o smrti a ztrátě nejbližších, ta druhá je (překvapivě) právě o lásce, která ohýbá žánrová klišé. A díky ní naše mrcha postupně odhazuje svou cynickou masku, kterou si tak pečlivě celé roky vytvářela. Všestranně nadaná Britka sice dál trousí provokativní hlášky, ale nebojí se zvážnět a píchnout do vlastních řad. Zatraceně výrazná postava. (01.04.2021)

// LOL. Phoebe Waller-Bridge možná ani neví, jak moc se trefila do černýho. Natočit seriál s rádoby moderní ženskou hrdinkou a mizernou feministkou v jednom, která o sobě moc dobře ví, jak strašně je v prdeli, ale většinu času si to nepřipouští, protože se nedokáže vyrovnat s vnitřní bolestí, na tohle člověk v seriálech (ani v životě) fakt moc často nenarazí. O to zajímavější je, že místo aby Fleabag bylo jen dalším tuctovým dramatem o zlomeném člověku, vsází na humor, self-awareness, boření čtvrté zdi a parádní vedlejší postavy. Je to super, je mi jí líto, but I'm over it. P. S. skvělá protiváha k After Life s Gervaisem. (16.09.2019)

Hot Priest Is the New Black. Zvláštní úkaz mezi morálně rozporuplnými postavami, kdy chci hlavní hrdinku zabít úměrně tomu, jak moc si přeji, aby seriál nikdy neskončil. Zkrátka čím víc je Potvora potvorou, tím ji mám radši, čím větší botu udělá, tím víc chci, aby se ze současné šlamastyky vyhrabala a když v pravou chvíli zvážní, to teprve není obrany. Phoebe Waller-Bridge vlétla mezi scenáristické hvězdy současnosti a já jen doufám, že mezi nimi zůstane vždy takhle svá. Občas nenápadná, občas třeskutě vtipná a občas tak inovativní, že se mi chtělo až tleskat. Protože ono nestačí jen bleskurychle prolamovat čtvrtou stěnu, tady se postupem času i prolamuje ono prolamování a to je pak taková hromada diváckého nadšení a těkání od jednoho charakteru ke druhému, že jsem si téměř neuvědomil, že mám za sebou celý seriál během necelého dne. Navíc se na téhle ploše nestihne opakovat a zatímco první sezóna je víc o vtipu, druhá dodává charakterový růst na všech potřebných stranách a do diváckých emocí umí tnout tak živě, až jsem zůstal překvapeně zírat. Jediné, co mi stíhalo běžet hlavou, bylo přání, aby ústřední postavě něco vyšlo. Cokoli. Kdokoli. Moc se mi líbí, že sama Phoebe ví, že z takhle vysoko vyšroubované kvalitativní hory se moc stoupat nedá a zápletku na většině míst ideálně zavřela. Že boj o udržení kvality by tady byl zbytečný a možná i marný. Mám tady tím pádem úkaz, kdy mě zvláštně hřeje fakt, že se nechystají nové díly. Mávám tak se slzou v oku a s úsměvem na tváři zároveň. (23.06.2020)

Jeden z nejzajímavější seriálů tohoto léta, který se vcelku nenápadně vyloupl někde v zapadlých televizních vodách BBC 3. To, jakým způsobem dokázal k obrazovce přikovat byl neskutečný. Hlavním podíl na tom asi má chytrý scénář Phoebe Waller-Bridge, fungující humor (skvělá práce se "čtvrtou stěnou") a vcelku originální postavy. Právě ty byly na celém seriálu to nezajímavější a posouvaly ho pryč z potenciální tuctovitosti. Podle mého se jedná se o další důkaz toho, že Britové tyhle hybridy mezi komedií a dramatem prostě umí. (12.09.2016)