Dancer

Netušila jsem, kolika démony je zmítán nejlepší baletní sólista páru uplynulých let. Ani to, že ho k tanci vlastně donutila jeho ctižádostivá matka. I za cenu rozpadu rodiny a zanechání dospívajícího syna samotného v cizině. Dokument určitě stojí za to vidět, je o vnitřní síle, o kráse tance i o nekončícím smutku, kterým je celý protkán. (10.03.2020)

Velmi kontrastní zážitek. Zatímco příběh emocionálně graduje a nabízí celkem silnou podívanou, řemeslná stránka samotného dokumentu je na velmi průměrné, občas i podprůměrné úrovni. Životní příběh a především ultimátní konflikt mezi nadáním a vnitřní svobodou, skrývá v dokumentu o Poluninovi obrovský potenciál. Ten je však právě kvůli neschopnosti dokumentaristů z velké části nevyužit. První polovinu je tak film až takřka skandálně podbízivý, působí jako levný bulvární kolotoč bez jakékoliv dramaturgické stavby. Druhá část je po obsahové stránce díky bohu zajímavější a navzdory umu tvůrců i emočně poutavá. Pocit z filmu je ale veskrze protichůdný a nemůžu se ubránit zhrzené pachuti, která mi říká, že si Poluninův příběh zaslouží o mnoho lepší zpracování. 7/10 (05.06.2017)

Sergeje Polunina jsem předtím neznal, balet nesleduji, ale nic proti němu nemám. Dokument jako takový je zajímavý i pro baletem nepolíbeného diváka a i když nepoznám o kolik byl Sergej lepší než jeho konkurenti, jedno z dokumentu doslova sršelo. Toho utrápeného a nešt'astného mladíka, o tolik jiného než v dětství veselého kluka, z něj udělaly velké ambice jeho rodičů, převážně mámy. Bohužel tenhle tlak rodičů dokonce i na malé špunty, vidí člověk kolem sebe dnes a denně. (08.05.2017)

V dokumentu mě nejvíce bavily ukázky Polunina při tanci. Zbytek je naprostý průměr (možná i méně), který se objevuje ve většině životopisných dokumentů. Dramaturgické uchopení mluvených pasáží mi přijde hodně slabé. Naštěstí je ve filmu tanečních či pohybových pasáží dost na to, abych nebyla vyloženě zklamaná. (02.06.2017)

Jak moc je pro mě balet nezáživný tak o to víc považuji tento dokument a jejího představitele za velmi komplikovanou, ale fascinující figuru, na kterou bych si i zašel do divadla na představení. Za baletem jsou léta dřiny a odpustků a divák nevidí za jeviště a kulisy, kde se cvičí tak moc, že má člověk stěží nárok zajímat se o něco dalšího. Pro mě je to malé prosvitnutí do světa, který je mi neznám, ale podívaná to byla příjemná. Take me to church, jen toho Putina si nemusel dávat na hruď - takovej fešák. (27.08.2020)