Texaský masakr motorovou pilou

Nikdy jsem tomuto exploitation hororu nepřišel na chut. Pro mě je to slabota. Víc keců, než se to k něčemu dopracuje. Když jsem si ho nedávno pustil, zděsil jsem se hlavně toho, jak na tom zapracoval zub času. Jak to má pomalý rozjezd, a když se to rozjede, tak taky žádná sláva. Krev prakticky žádná, a to je řeč o exploitation subžánru, který na něčem takovém staví. Tady asi ani na umělou krev nebyly prostředky, a tak se celou dobu o slovo hlásí skoro až nuda. Napodruhé tento horor u mě prošel hlavně tím, že se snaží o syrové ztvárnění, a Tobe Hooper se ukázal v dobrém, ale nikoliv však nějak perfektním režijním světle. Na tu dobu docela hezké holky, ale dneska už to nemá čím šokovat. 60% (11.02.2011)

Zcela poprávu kult jak mezi slashery, tak mezi horory vůbec. A ač tento žánr dvakrát nemusím, Texas Chain Saw Massacre mě uchvátil svojí propracovaností do nejmenších detailů. Napětí je nepřetržité od setkání se stopařem až po závěrečné titulky. Nebojím se říct, že se jedná o jeden z nejlepších hororů vůbec. Dědeček rules. (27.06.2009)

Je to zvláštní, ale mnohem více napětí a děsivé atmosféry se odehraje ve dne. S nástupem noci totiž nastoupí i psychotický sled scén, které místo nervů drásají spíše mozek a zdravý rozum. Zmatené pobíhání po lese za rachotu „řetězovky“ snad ani tak ne, ale večeře u rodinného stolu patří k tomu nejdivnějšímu, co lze vůbec ve filmu spatřit. Střih nejen obrazu, ale i zvuku, společně s detailními záběry na oko hlavní hrdinky působí téměř až halucinogenním dojmem a výsledný efekt, kterým zřejmě mělo být znechucení diváka, je dosažen beze zbytku. Celkově pak Texas chainsaw massacre vypadá jako dvě navzájem k sobě nepasující epizody, jejichž pojítko v podobě společného názvu jaksi dostává svému významu, ale pocit vzájemné nekompaktnosti stále visí v mysli a nelze ho jenom tak odbýt. (16.12.2005)

Hodnotit tento film v rámci žánru je jediná cesta, která vznik takové úchylárny může ospravedlnit. Osobně tomuto typu filmů vážně neholduji a konkrétně tento mi přijde skoro až zvrácený, nechutný a vrcholně zlý. Mluvit v souvislosti s tímto filmem o jeho "fanoušcích" či "kultu" mi přijde téměř bizarní, než aby se to schovalo za okřídlené "sto lidí, sto chutí", ale s tím holt nic nenadělám. Skutečnost, že jsem osobně zhlédnutí tohoto neblahého snímku prožil jako soukromé divácké peklo, nutně neznamená, že jiní v tomtéž nenajdou nemalé uspokojení, byť to podle mě hraničí s jistou cynickou zvráceností. Podobné pocity jsem naposledy prožíval snad jen u Záhady Blair Witch - způsob, jakým tyto filmy gradují, osobně shledávám téměř nesnesitelně drásavý, a vlastně se divím, že na to vůbec vydržím koukat. A v skrytu duše i pošetile doufám, že se tím nějaký chorý mozek nebude jednou inspirovat - nemůžu si pomoci, ale existence podobných filmů podle mě zavání otevřenou Pandořinou skříňkou. (14.04.2013)

Vrchol žánru, laskomina pro fajnšmekry. Ultra naturalistucké filmové umění bez jediného tvůrčího zaváhání, které vás psychologicky i fyzicky rozloží a nedá spát. První polovina nonstop napínavé, ukrutně dusné a uvěřitelné zobrazení nejnižších lidských pudů a morálního zapadákova, druhá půlka neuvěřitelně nepříjemná reflexe dříve naťuknutých a gradovaných hrůz. Geniálně nasnímané i ozvučené. Film, bez něhož by slovo horor vydatně ztrácelo na významu.. (21.05.2019)