Poltergeist

(60%) POLTERGEIST, další slavný horor z 80. let. Rozhodně staršími dílky neopovrhuji, dokážu ocenit mnoho starších filmových záležitostí, ale ne každý takový film mi sedne. Jako horor to až tak věrohodně nepůsobí. Nepřijde mi to moc strašidelné, i když se sem tam nějaká ta hororová scéna objeví. Navíc je to stopáží moc dlouhý, takže třeba když už si divák řekne, že je konec, tak poté následuje ještě jedno finále, které mi přijde už zbytečné – ale nemůžu mu nic technického vytknout, natočeno je to solidně. Stejně jako většina scén. K tomu ta obstojná atmosféra a výborná hudba od Jerryho Goldsmithe – hororový prvky ta atmosféra s hudbou moc nevylaďuje, ale tyto aspekty se filmu vydařily. Postavy jsou na tom tak na půl, někteří mě vůbec nebavily, někteří ok. Nicméně, ve výsledku nejsem nijak pohoršen, svým způsobem mě to bavilo, ale až taková klasika to určitě nemůže být. Prostě mírně nadprůměrný a neškodný počin, který se dá vidět. (28.05.2019)

Poltergeist funguje hlavne ako film, ktorý skvele vystihuje atmosféru 80tych rokov a spôsob točenia ako hororov, tak rodinných napínavých filmov. Nie je to masaker ako Hellraiser, nie je tak zameraný na teen publikum ako Nočná mora z Elm street, nie je to klasická vyvražďovačka ako Halloween, je to niečo ako Krotitelia duchov bez humoru v jednom dome. Pozrite si tieto filmy a budete mať predstavu, ako vyzeral žáner v predposlednej dekáde minulého storočia. (30.07.2012)

Na slovenskej verzii internetovej encyklopédie Wikipédia sa píše: "Slovo poltegreist je nemeckého pôvodu (v preklade búchajúci, hlučný duch) a označuje nevysvetliteľný jav, pri ktorom sa v ľudských obydliach bez jasnej príčiny ozývajú nevysvetliteľné zvuky a často dochádza i k pohybu predmetov ako presúvanie nábytku, rozbýjanie riadu a pod." Svoje by o tom vedeli povedať aj členovia rodiny Freelingovcov, hlavní hrdinovia filmovej trilógie „Poltergeist“. Úvodný film, v réžii horrorového priekopníka Tobe Hoopera a v produkciu hollywoodskeho perfekcionalistu Stevena Spielberga, je dodnes jedných z najlepších duchárských snímkov, čo som videl. Na svoju dobu naozaj výborné špeciálne efekty. Dokonalé hudobné doprovody Jerryho Goldsmitha. Premyslený Spielbergov scenár. Dobrí herci. Predovšetkým obdivujem herecký talent malej Heather O´Rourke. To ako zahrala blonďavú Carol Anne je s prihliadnutím na jej vek niečo neuveriteľné. **** (13.01.2011)

„They're here.“ Zvláštně rozpolcený horor, který se vzorově osmdesátkové yuppie rodince a jejímu životnímu stylu (racionalita, pragmatismus, odtržení od přírody, která nyní v podobě dotěrných komárů a lidožravého stromu vrací úder) zprvu vysmívá, posléze skrze ale skrze její neštěstí obhajuje právě ty hodnoty, na nichž reaganovská Amerika stála (dvojznačně vyznívá využití paranormálních jevů jako podnětu k navracení postav do doby, kdy ještě „věřily na zázraky", jak říká Diane). Podobně film nemá jasno v tom, zda by se divák měl duchů bát, nebo s nimi soucítit, protože jsou – dle jasnovidkyně – tak osamocení. Možná obojí, jenomže ty přechody od family-friendly zábavy, udržující nás v iluzi, že vlastně o nic nejde, k brutálnímu hororu, kdy se postavám odlupuje kůže z obličeje (a připomínají flákotu masa, kterou se chystaly zkonzumovat, což nevím, zda měla být nějaká sofistikovaná kritika konzumerismu), projevující se i proměnlivým stylem (naléhavé detaily x celky s více plány akce), nejsou příliš jemné. Vyrovnaný není film ani rytmicky (zpomalují jej dlouhé vysvětlovací pasáže, vyprávění pokračuje v „nastaveném čase" poté, co bylo vše podstatné dořečeno), ani z hlediska triků (některé jsou stále působivé, jiné, jako digitální tornádo, vyvolávají úsměv). Třebaže v sobě Poltergeist obsahuje to nejlepší z tvorby Stevena Spielberga i Toba Hoopera, nedaří se mu oba přístupy spojit tak, aby to nepůsobilo rušivě. 70% Zajímavé komentáře: JFL, DaViD´82, Jordán, Slasher, zputnik, Cimr (24.02.2017)

Podíl Hoopera a kreativní kontroly značky Spielberg na celkovém výsledku už asi navždy zůstane zahalený tajemstvím, ale to u těchto nepatrně drsnějších Krotitelů duchů není podstatné. Zajímá mě mysteriózní atmosféra první poloviny, schopnost odlehčit situaci i výbava dětského pokojíku, která je svou autenticitou víc retro než všechny díly Stranger Things dohromady. Aktivity včelky Máji a následné neříkej Hop, dokud nejsi v Holiday Inn, sice lehce trpí nadužíváním tehdejších schopností ILM, ale jako jeden ze základních kamenů žánru si to respekt zaslouží. Jen doufám, že jej nepoložili na lidské ostatky.. (22.11.2022)