El niño de la luna
Moon Child
Réžia:
Agustí VillarongaScenár:
Agustí VillarongaKamera:
Jaume PeracaulaHudba:
Dead Can DanceHrajú:
Maribel Martín, Lisa Gerrard, Enrique Saldana, Lucia Bosé, Lluís Homar, Lydia Zimmermann, Luciano Federico, Günter Meisner, Curtis Jones (viac)Obsahy(1)
Mysteriózní snímek plný zvláštních, osobitě zahraných postav, scén a výjevů. Sirotek s telekinetickými schopnostmi je umístěn do výzkumného ústavu. Proniká do jeho zákulisí, objevuje přátele a společně plánují útěk do země zaslíbené, Afriky ... (MF filmové a scénické hudby Movi(e)ng Music)
Recenzie (14)
Mierne mysteriózny snímok, pri ktorom sa ale budete skôr nudiť. Zápletka je až príliš jednoduchá, bez chuti tvorcov ju niečim ozvláštniť, bez nejakého silnejšieho momentu, resp. niečoho, čo si stoji zapamätať. Sci-fi spočíva asi len v tom, že sú tu deti, ktoré ovládajú telekinézu. Spracovanie nebolo zlé, aj keď malý herec sa na rolu nehodil, také neohrabané decko. Hodnotenie: 55% ()
Zlatá Palma - výběr ()
El Niño de la luna neboli Měsíční dítě je dnes už pozapomenutý film, který jsem chtěl vidět proto, že v něm hraje moje nejoblíbenější zpěvačka Lisa Gerrard. Je to její první (a stále poslední) filmová role, a to hned jedna z hlavních rolí ve filmu. Moc jsem od toho filmu nečekal, ale o to více mě překvapil. Bohužel jsem ho viděl jen ve španělštině bez titulků, takže o ději toho nevím o mnoho víc než co jsem se dočetl na Imdb. Ale zas tolik to nevadilo, ve filmu jde hlavně o atmosféru, tajemnou a zlověstnou, a ve filmu je cítit napětí i ve scénách, kdy se zdánlivě nic neděje. Lisa hraje dobře, a přestože její postava není zrovna upovídaná, díky svému charismatu dominuje každému záběru (škoda že se hraní nevěnuje víc). A pokud máte stejně jako já Lisu za cudnou dámu, tak vás jistě překvapí jedna choulostivá scéna. O soundtrack se samozřejmě postarali Dead Can Dance, ale jde většinou o instrumentální skladby. ()
Ani fantasy ani sci-fi, ale magické podobenství o hledání, cestě a nalezení. Tajemné obrazy nás za zvuků uhrančivého dua Dead Can Dance provedou pohnutým osudem hlavního hrdiny, který věří, že je pokřtěn Měsícem. Život a smrt, rození a zabíjení...znovuzrození! a sebeobětování. Snímku dominují tři ženy : zlá - stojí v čele Centra, hodná - Georgina (Gerrardová) a Victoria, která si stranu teprve vybírá. A samozřejmě tajuplná babička Mid-e-mid a nemalou (byť ve filmu malou) roli si pak zahraje i černošská matka. David, hlavní hrdina, má cíl, kterého hodlá dosáhnout za každou cenu. Film nakonec není tak fantastický, jak se zprvu jevil, což mu ale na síle neubírá. Nejvíce jej ale zřejmě ocení artové publikum... ()
Ou, tak to bylo hodně, ale hodně zvláštní. Věčná škoda, že nejspíše neexistují anglické, natož pak české tituIky... Španělštinu bohužel neovládám, proto mám děj hodně zkreslený, ale i tak mě tento film pohltil. A to proto, že zde hraje moje nejoblíbenější zpěvačka Lisa Gerrard, hraje tu nezvedenou slečinku, která se nezdráhá popíjet i oddávat se sexuálním hrátkám. Byl jsem šokován! Ale v tom dobrém, Lisa by mohla hrát více... HUDBA: Dead can dance - zprvu mě až tak nenadchla, ale postupem času se stává lepší a lepší, škoda jen, že soundtrack nevyšel na CD. Hlavně africké pasáže jsou dokonalé. ()
Nádherně jiný film, plný nepopsatelné atmosféry a spousty jinotajů a důvodů zamyslet se. ()
Tento magický španělský snímek si mě získal v první řadě velmi působivou, tak podivně zvláštní atmosférou. Žádnou z postav jsem si tady nedokázal vyloženě oblíbit, malý kluk mě svými telekinetickými schopnostmi spíše děsil, krásná Georgina mě stejně jako sledujícího kluka lehce vylekala svou oddaností ve vášnivých sexuálních hrátkách a vychovatelka budila ve mě dlouhou dobu pocit přísné odtažitosti. Nicméně každá z těchto postav měla v sobě přesto cosi hodně zajímavého (stejně jako většina těch vedlejších a epizodních), dovedla upoutat mou pozornost něčím pozitivním, vyvolat v pravou chvíli jistý soucit a zmíněná atmosféra mě úspěšně nesla na vlnách poeticky plynoucího příběhu několika bloudících lidských duší, který mi navzdory těm dvou hodinám uběhl dost rychle. Nevšední, ale nakonec překvapivě podmanivý filmový zážitek s nevtíravě dojemným koncem. Taky jsem ke konci nějakou chvíli dutal nad tím, co to vlastně znamená býti tím dítětem měsíce... zda jenom býti obdařen nevšedními nadpřirozenými schopnostmi nebo prostě míti to krásné štěstí na spřízněné lidi a setkání uprostřed neznámého světa... [80%] ()
ocenenia : MFF Cannes 1989 - Nominácia na 1. cenu ()
Celkem zajímavá žánrová podivnost. Má dost specifickou mysteriózní atmosféru (popravdě se divím, že tu ten žánr chybí), odněkud někam to naštěstí jde, po filmařské stránce je to dost slušné a i ta hudba do toho celkem sedí. Jenže to zároveň není bůhvíjak podmanivé, nic hlubšího z toho neplyne, ten příběh taky má určité nedotaženosti a celkově mě to neuchvátilo tolik, abych tomu dával vyšší hodnocení nebo se na to plánoval někdy zase podívat. Nicméně na udělání si vlastního názoru na to a za zhlédnutí to určitě stojí. On už vůbec ten děj o podivné sektě a sirotkovi s telekinetickými schopnostmi, kterému jedna stará paní (které říká babička) řekla, že je dítětem Luny, má dost do sebe... Jen teda škoda, že tu šlo hlavně o formu a atmosféru, než o obsah. Btw, z toho ústavu jsem měl silné deja vu. Úplně jsem v tom viděl dva seriály, které momentálně sleduji (i když ten jeden jsem včera dokoukal) - Psychoville (úplně mi to připomínalo Ravenhill, i tou vedoucí) a Ares (tou sektou). Jo, a možná mi něco uniklo, ale úplně jsem nepobral, co přesně má způsobit, že je někdo dítětem Luny. Tak jsem si to domyslel, jelikož jednu Lunu znám odjinud... Sorry, ale já si tuhle poznámku prostě nemohl odpustit :D 3* ()
Magie tohoto filmu mě nechala poněkud chladným, ba řekl bych, že jsem se i docela nudil. Přitom podobné filmy s mysteriózním nádechem se mi většinou zaryjí do srdce, ale tady nebylo nic co by mě vtáhlo do atmosféry filmu, škoda. ()
Udělal jsem překlad z anglických titulků, ke stažení na www.titulky.com. Příznivci Dead Can Dance myslím nebudou filmem zklamáni, i když Lisa Gerrard je do španělštiny patrně předabovaná. ()
Emotivně to na mě působilo jako příběhy Alberta Camuse... ()
Příjemné spirituálně mysteriózní španělské pohlazení, ač u mě bez většího přesahu. (Já tu Afriku fakt nemusím.) Na druhou stranu rozervanost a šarm hlavní hrdinky, pro mě dosud neznámé Maribely Martínové, která IMHO zcela zastínila i Lisu z Dead Can Dance, byl pro mne tak zcela okouzlující a zásadní, včetně nevyhnutelného konce, že jsem se rozhodl uložit čtyři měsíční tlapky. ()
Mysteriózní snímek plný zvláštních, osobitě zahraných postav, scén a výjevů. Sirotek s telekinetickými schopnostmi je umístěn do výzkumného ústavu.Proniká do jeho zákulisí, objevuje přátele a společně plánují útěk do země zaslíbené, Afriky... Nevím jestli byla ona zvláštnost důsledkem pro mě cizí španělštiny či zmíněné myslerióznosti děje. Nicméně možná kdybych rozuměl dialogům, atmosféra by se vytratila. Proto doporučuji vidět v dostupném originálním znění, protože je to zážitek. Až se mi do ruky dostanou titulky, nebudu váhat a pustím si to znovu. Abych si ověřil své dosazené motivace a závěry, abych si znovu vychutnal onu zvláštní, snad nevyprchalou atmosféru. ()