Posledná rodina

Prekliata rodina v zajatí svojho podivínstva a kto nepozná osud jednotlivých postáv, pochutná si na malých prekvapeniach v ponurej panelákovej atmosfére, záver prekvapivosť znásobí. Hudobný či umelecký bard neznamená normálny človek a dosť často sú práve géniovia, ktorí sú zároveň šialencami. Film vzbudil určitú kontroverziu, keďže niektorí protestovali, že napríklad postava Tomeka je zobrazená nespravodlivo. Ukončil to režisér slovami: nejde o životopis. A bolo vybavené. O kontrastné postavy šlo ale zaručene. Na jednej strane celkom milý a veselý človek a na strane druhej mŕtvoly a pavučiny. Každopádne jeho osud dáva znať, že niekedy sa oplatí požičať peniaze, lebo pre 1000 zlotých to môže dopadnúť všelijako a sám sa dožijete toho, o čom celý život filozofujete - túto iróniu film zabudol poriadne zdôrazniť. Za odporučenie filmu ďakujem *CARNIFEX*ovi. (21.03.2024)

Opravdu hodně dlouho se mi nestalo, abych po závěrečné scéně tak strašně vnímal ticho v celém kinosále. Nedutal jsem, jen tupě čuměl do plátna a přemýšlel nad tím, co jsem to vlastně viděl za tragický rodinný příběh. A i když jsem tušil po půlce filmu, kam tenhle film směřuje, vůbec mě nenapadlo, že to skončí až tak, jak to skončilo. O to více mě celý tento film uzemnil, když jsem Zdzisława Beksińského začal hledat na internetech. A Vám také doporučuji googlovat až po shlédnutí...pro lepší fillmový zážitek! Naprosto dokonalá filmařina, která se k divákovi dostává hodně pomalu skrz těžké postavy, kde ani jedna není vysloveně k zulíbání, ale každá má v sobě určitá pozitiva a negativa, nad kterými neustále přemýšlíte. Zároveň si ale myslím, že na podobný film asi jen tak nezapomenu. Když Vás překvapí film, od kterého nevíte, co čekat a ještě ten film vypráví příběh o postavě, kterou jste do té doby vůbec neznali, tak vězte, že Vás to sejme stejně tak, jako to sejmulo mě. Švýcarský umělec Giger jednou o Zdzislawovi řekl, že jeho obrazy jsou něco, co v životě neviděl. Věřím, že tento film je na tom stejně. Podobný filmový zážitek jsem totiž ještě nezažil. Klobouk dolů a díky 3Kinu za uvedení tak silného příběhu. Nemám slov... (06.11.2016)

Životopisný film o slavném polském malíři Zdzisławu Beksińském (jehož některé obrazy, jak jsem zjistil posléze, znám, aniž bych znal autorovo jméno), který absolutně nepůsobí jako životopisný film. Což myslím tak, že to ani jednou nevypadá, že jsou filmaři nějak omezováni realitou, tedy tím, co se skutečně stalo. Prostě jasně a sebevědomě zrealizovaná autorská vize, která řekne mnoho o mnohém. A stačí jí k tomu věnovat pozornost jedné ne zcela šťastné (jo, je to eufemismus) polské famílii v průběhu tří desetiletí. Nejsilnější debut roku, to naprosto bez debat. Polsku gratuluji. Proč jen to nejde u nás? (11.02.2017)

Film prakticky objektivně bezchybný, který uspokojí jako předm analýzy i jako vtahující příběh jedné dysfunkční rodinné jednotky. Osobně na podobné chladné studie nemám buňky a pětihvězdičkové hodnocení si umanutě vyhrazuju pro filmy, se kterými subjektivně souzním, ale tady obzvlášť cítím velký respekt i přesto, že mi režisérovy skvěle realizované volby úplně neinklinují. 4 a 1/2 (31.03.2017)

Ten chlapec im ale dával zabrať. Otec to všetko pobral so stoickým kľudom ... možno sa z toho vymaľoval. Matka to nasávala ako špongia. Viem si úplne predstaviť, čo to robilo s ich vnútrom. Chvíľu mi trvalo, kým som si zvykla na túto čudnú rodinku, ale potom to už pre mňa bolo len zaujímavé ... sledovať ich životy. A ten koniec? Samotný pán Zdzislaw povedal, že každý má právo na svoje sny, ale verím tomu, že ani v tom najhoršom si nepredstavoval takýto koniec. 32 ročnému Janovi k skvelému debutu gratulujem! Úžasná muzika! (17.03.2017)