Bowling for Columbine

Michael Moore píchá klackem s hovnem na konci do vnitřní zbrojní politiky USA. Jako berličku pro ilustraci fatálních dopadů používá tragické události na škole Columbine, kde krev tekla ve velkém. Dokument se tedy zaobírá více prvky jako střelba v Columbine, výroba a prodej zbraní, Mooreho bezostyšné rytí do úředníků, prodejců a zástupců zbrojovek. Palec nahoru. (26.01.2014)

„People scare better when they´re dying.“ (Frank, Once Upon a Time in the West). Dva dny po tragédii v Newtownu, pár hodin po Vinterbergově Dear Wendy a neudělalo to se mnou zhola nic. Levičácký Klíma s nadváhou totiž zdatně vytrhává z kontextu a manipuluje s fakty i dohady - to vše v rámci dovedného žonglování s kužely demagogie a populismu. Zdejší pětihvězdičková hodnocení mě docela překvapují, protože člověk, co si umí na cokoliv udělat vlastní názor, by asi takhle dokumentární dílo se značně černobílou objektivitou hodnotit neměl, ať už jsou jeho postoje či přesvědčení jakékoliv. Nu což, vina tedy padá na snadný přístup ke zbraním, média šířící atmosféru strachu a v neposlední řadě C.Hestona, jehož nejznámější věta z Planety opic dostala ve světle tohoto dokumentu zcela nový, chtělo by se říct až ku-klux-klanový rozměr.. Vše bych shrnul následujícím způsobem: „Bůh stvořil lidi jako silné a slabé a teprve Samuel Colt tento nedostatek odstranil.“ Není bez zajímavosti, že obě postavy z citátu jsou údajně americké národnosti a o tom to asi všechno bude.. (17.12.2012)

Začnem kritikou. Najväčšiemu ohlasu za zrejme tešia pasáže s Charletonom Hestonom. Lenže práve pri nich sa Moore chová tak diletantsky, ako novinári Markízy. Príde k nemu a my vieme, že po krátkom normálnom rozhovore zasadí hercovi ranu pod pás. Heston je celý čas milý, prekvapí už fakt, že ho prijme, ale vážne neviem, ako inak má reagovať, než odchodom, keď niekto začne naňho slovne útočiť. Moore ho samozrejme prenasleduje a pokladá mu "ešte jednu otázku", Heston dokonca ako jediný myslím k veci odpovie na otázku, prečo sa zrovna amíci musia zabíjať, spomenie totiž rasové problémy. V priemysle, ktorý Moore kritizuje, sa mal radšej zamerať na nejakú zbrojovku. Na druhej strane zase dokáže vyťažiť veľa z návštevy vedenia hypermarketových reťazcov, rieši "príčiny" ako počítačové hry, násilné filmy, Marilina Mansona (tu sa najhlbšie prejavuje zakomplexovanosť istých skupín spoločnosti) a krvavú minulosť USA a vyvracia ich. Lenže iba tak inštinktívne, bez odborného komentára psychiatrov. Dve hodiny dokumentu o strachu, násilí a vraždách na školách je však natoľko pútavých, občas vtipných, občas vtipných na autorov účet, že by z toho mohli byť hodiny aj tri a vôbec by sme sa nenudili. BTW doporučujem kombo Bowling for Columbine a Elephant. (27.02.2015)

Hodnotit objektivitu Michaela Moora by bylo asi jako hodnotit mírumilovnost Manuela Noriegy. Po shlédnutí Bowling for Columbine byste sice možná oběma nadšeně zatleskali a poděkovali za jejich vůli postavit se USA, pak ale začnete trochu přemýšlet a tento "dokument" se vám začne bořit před očima jako kuželky, když hodíte strike. Po Fahrenheitu sice musím hodnotit kladně fakt, že si Moore tentokrát úplně nevymýšlí, pořád ale ve svých teoriích zapomíná divákům sdělit několik "maličkostí", které mohou vést k docela jiným závěrům. Stačí se podívat jen na okamžik, kde vyjmenovává americké operace ve světě... 80. léta, Spojené státy podporují Saddama Husajna... Ano, pravda, ale nezachovalo se stejně několik dalších zemí? Namátkově: Velká Británie, Francie, Itálie. Nepostavila se OSN také na stranu Iráku? ...1989, Spojené státy sesazují generála Noriegu, který s nimi nechtěl spolupracovat, a výsledkem je ztráta 3000 lidských životů... Nebylo by třeba dodat, že Noriega byl zločinec a diktátor? Že pašoval drogy na Floridu? Že je dodnes ve vězení a že na něj vydala zatykač i Francie? Nebylo by fajn se zeptat, co říkají na americkou invazi panamští občané? Já jsem to před lety v rámci jednoho výzkumu udělala a to jsem ani neměla Oscarové ambice. A nejčastější odpověď? "Za Noriegy byla Panama jako Kuba za Fidela Castra. Je dobře, že k převratu došlo." A dalo by se pokračovat dál a dál a dál. Ne, nesouhlasím s druhým dodatkem americké ústavy, podle kterého si může i ten největší šílenec pořídit bez problémů zbraň. Nesouhlasím s tím, že se Amerika uchyluje k řešení násilných konfliktů dalším násilím. Nesouhlasím s trestem smrti. Ale stejně tak nesouhlasím s tímto typem dokumentů, kde se několik autorových myšlenek a názorů vydává za jedinou a absolutní pravdu. (25.06.2008)

Michael Moore je velice nápaditý filmař. Samotnou tragédii v Columbine se naštěstí nesnažil nijak odlehčovat, ale jinak to byla celkem zábava, ať už jeho vlastní (převážně komentář a střih) či vypůjčená (Chris Rock, South Park). Škoda jen té demagogie, pak když hází nějaké cifry bez uvedení jejich původu či roku platnosti, nejspíš bych si je radši někde ověřil. To víte, média občas zkreslují realitu. (27.10.2004)