Mechagodzilla no gjakušú

Honda se s žánrem-který víceméně založil-rozloučil důstojně, vkusně a zručně, což je-po několikaletém terroru infantilit, demence a fušérství-pro Godzillu zásadní vysvobození. Demolice jsou parádní-Titanosaurus je sice jen taková hezká loutka emzáků, ale když se do ničení pustí Mechagodzilla všechno kolem je v plamenech. Navíc má film docela říz a na dosavadní poměry série je tady dost krve, mrtvol, odhalených prsou(ano jen jeden pár, ale stejně jde myslím o rekord :D ),nějáké ty hezké pohledy do lidské biomechaniky atd... Závěrečná bitka je řádně epesní a skoro bych řekl, že takhle vytočenou Godzillu jsem neviděl ani nepamatuju(možná naposledy, když jí larva Mosury kousla v 64.do ocasu :D :D) = Hezké-vážně hezké. (31.07.2013)

メカゴジラの逆襲 Hodně dobrej kousek do série. Vrátila se legendární hudba z prvního dílů, Godzilla je tady pěkně nasraná a Titanosaurus je důstojné a koukatelné monstrum, oproti některým nesympatickým kaiju. Film graduje a závěrečná scéna s kyborgovou Katsurou a biologem Akirou, který ji vyzná lásku, je fantastická. Stíhačky, tanky, výbuchy. Všeho dostatek. Vřele doporučuji. (24.04.2018)

Godzilla skončil neslavně, co si budeme povídat. Z původního monstra zbylo až příliš antropomorfní zviřátko, které se mlátí za lidi, protože... těžko říct proč. Fukuda ani Honda to neutáhli a byla to ke konci dost nuda. Poslední díl se sice loučí na pro sérii mírně nadstandardní úrovni, především díky opravdu ultimátní destrukci na konci (nevadí ani místy chabší choreografie než obvykle), opotřebení a nutnost restartu jsou ale jasné. (10.06.2014)

16) TERROR OF MECHAGODZILLA (1975)___ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1975___Legendární Ishiro Honda je mým nejoblíbenějším godzillovským tvůrcem, ale tady je jenom stínem svého slavného období. Ten příběh jakoby odvyprávěl tak na půl plynu, zejména prvních cca 50 minut se zde staticky debatuje více než by bylo záhodno, s vizualizací levné televizní inscenace a děj se nikam neposouvá. A ten název je docela zavádějící. Hlavní prostor zde má totiž podvodní ještěr Titanosaurus, kolem něhož se většina dění točí, Godzilla s Mechagodzillou hrají jenom druhé housle. Samozřejmě oblíbený Hondův prvek – mimozemšťani – zde nesmí chybět. Ale jinak překvapí, že triková úroveň u Hondových filmů od časů ´King Kong vs. Godzilla´ nepostoupila ani o píď. Což mě vlastně i v postavě samotné Godzilly docela cynicky těší, ta zde pořád vypadá – a také v celé sérii naposledy – jako nějaká semišová hračka z dětského pořadu s Dádou Patrasovou a je to docela legrace jí pozorovat při pohybu, které jsou neodolatelně komické a afektované. Až posledních 20 minut – vypuštěním Mechagodzilly ze svého stanoviště – se konečně Honda utrhl ze řetězu a takový wrestlingový souboj Godzilly s Titanosaurem není vůbec marný, i na rány pěstí a kopání do hlavy tu dojde :o) Ale jinak…..lehce pronuděný zážitek. (12.08.2010)

Rozlučka Hondy s Godzillou a vůbec režírováním, poslední Godzilla staré éry... má velmi zvláštní spodní tóny, takovou nezvykle silnou melancholii. Je zde jedna z mála vyloženě zajímavých ženských postav celé série. Nejobsazovanější Godzillí herec Sahara si zde dokončuje vývoj a po rolích relativně mladého frajera, mladého otce, muže středního věku, zde hraje roli šedivého staříka, a po řadě i nijakých výkonů jej zde role zjevně baví. Godzilla samotný je v roli spolehlivého kamikaze výborný a zábavný... a má důstojné protivníky. Spokojenost na závěr... (08.07.2014)