King Kong vs. Godzilla

Moje slabé hodnocení možná pramení z faktu, že jsem si tohle DVD v levných knihách pořídil s očekáváním hodiny a půl směšně nevkusné filmařiny, které budu moct pouštět návštěvám k pobavení a dostalo se mi pouze hodiny a půl nudné, neumělé filmařiny s několika málo vtipnými momenty (chobotnice, souboje obou monster) a hláškami ("omluvte náhlé zastavení, blíží se k nám Godzilla")... Nebo je to tím, že jde o můj vůbec první film z originální godzilovské série a já ještě nejsem správně naladěný na kouzlo japonských godzilologů. Tak či tak jsem mohl svojí stovku v LK investovat líp. 40% (24.04.2007)

Na těch třech filmech o Godzille, co mám doma se mi strašně líbí, že je každý úplně jiný. Tohle se bere trochu vážnějí, než Útok z neznáma, ale nijak mu to neškodí. Je to vlastně taková japonská verze King Konga se vším všudy, co k tomu patří, jen místo pravěkých ještěrů tady máme naprosto vymakanou chobotnici, která se vydá na večeři do domorodé vesnice (nejlepší část filmu). A k tomu všemu přidaná hodnota v podobě Godzilly. Skvělá dobrodružná jízda se sice dnes již zastaralými, ale stále kouzlo neztrácejícími triky. Spokojenost je na místě. (24.03.2012)

Tak a máme zde třetí díl o legendární tvorovi, který svého času pobláznil nejen japonské diváky, ale i zbytek kultivovaného světa. Pokud tedy nepočítáme předělávku (1956) původního filmu pro americké publikum. Bylo jen otázkou času než se režisér Honda rozhodne do svého dalšího filmu obsadit obě světoznámá monstra ( tedy Gojiru a King Konga). Ze začátku máme šanci sledovat osudu obou tvorů odděleně a díky tomu si můžeme vychutnávat dvojitou „dávku zábavy“. Proč zábavy? Jelikož tvůrci již tento díl pojali spíše humorně a divákům se snaží servírovat jednu komickou chvilku za druhou. Pro asijské publikum jistě příjemná podívaná, ale pro většinu ostatních již zas až tak moc ne. Vážnost předchozích dílů totiž byla právě tím, co všichni na Godzille milovali, stejně jako ono poselství jenž sebou nesla (viz hrozba jaderných zbraní, atd…). Milovníci klasického King Konga si jistě všimnou, že Honda použil některé pasáže i zde. Akorát je opět neopomněl natočit ve svém duchu. Tím pádem se opět vytratila již zmiňovaná vážnost a dostavilo se „komické“ klišé. Někdy to už ovšem se svým smyslem pro humor přeháněl a tak není divu, že se tento film setkal i s nepříliš lichotivým hodnocením mnoha kritiků a diváků. Ne všichni totiž snesou takové množství japonského suchého humoru najednou. I já se řadím k těm, jenž měli z filmu rozporuplné pocity. (11.07.2011)

Jsem rád, že jsem se rozhodl dát si žánr kaijuu (monstra) víceméně chronologicky. Je vidět jednak, jak Honda a jeho animátoři vyspívali, ale hlavně posun žánru od melodramatického thrilleru k zábavné taškařici. Tady už opravdu nejde o nic jiného, než napjaté očekávání, jak si to rozdají tihle dva a jaké další vtipné vlastnosti dostanou... Přestože jsou tu lidští herci až druhá garda, některé role jsou taky zábavné. Třeba přehraný vedoucí reklamky docela fungoval... (13.02.2012)

Hodně chtěli mít tyhle dva v jednom filmu. Hodně moc! Ale dopadlo to neslavně. Předně barva Godzillovi nesvědčí (ne náhodou jsou obě americké verze schované ve tmě - jak Američané jinak nepochopili, o čem že ten původní Godzilla vlastně je, pochopili, jak s ním zacházet jako s rekvizitou). Godzilla 1 a 2 měly poměrně přesvědčivou atmosféru respektu z toho monstra a snahy ho co nejefektněji a nejbezpečněji zlikvidovat - najednou jako by na to všichni zapomněli a chovali se k němu jako k zatoulanému divokému psu - přitom nevím proč. King Kong vesele pobíhající po Japonsku vypadá vyloženě směšně - všechno se to nějak zvrtlo (18.05.2014)