Godzilla, Minilla, Gabara: Oru kaidžú daišingeki

Tak tenhle film je mrtvý už po titulcích. Naštěstí to došlo i tvůrcům, kteří tu agónii alespoň nenatáhli přes sedmdesát minut. Asi už chtěli domů. Nedivím se. Nejdivnější na tom je, že nejde o dílo filmařů, kteří původního Godzillu nepochopili, že za tím stojí pořád ten samý Honda, tudíž to podbízení a odklon k rodinné zábavě nemůže být jen tak smetený ze stolu. (24.05.2014)

11) GODZILLA´S REVENGE (1969)___ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974___Nejinfantilnější díl a degradace godzillovské ságy. Celým filmem provází postava malého chlapce, který se ve svých snech dostává na Monster Island, kde přebývá Godzilla a s ní všechna monstra, která s ní měla co do činění v předchozích filmech. Chlapcovým průvodcem po ostrově je godzillí syn jménem Minira. Tohle stvoření je těžké k něčemu připodobnit, vypadá asi jako kříženec člověka, gorily a ještěra a kdovíčeho ještě, umí mluvit, je opravdu k posrání roztomilý a už jenom pohled na něj vzbuzuje salvy smíchu. Společně s chlapcem sleduje za vášnivého povzbuzování svýho tátu (Godzilla je prý pohlaví mužského), jak bojuje s ostatními monstry, sem tam se do boje připlete a nechá se od táty učit, jak šlehat charakteristický modrý plamen. Chlapec se pak v reálu, mimo své godzillí sny, inspiruje Minirovou odvahou, vzpomene si na jeho slova "Godzilla říká, že máme bojovat a nemáme být zbabělci!", přemůže dva zloděje, kteří se ukryli u jeho baráku a zmlátí kluka, který se mu posmíval :o))___Infantilní scénář je jak z dílny dramaturgů pořadů s Dádou Patrasovou, evidentně je cílený na nejmladší publikum a i se skrytým výchovným poselstvím - "Musíte být stateční a umět se bránit, podívejte, Godzilla se taky nebojí!" a celé je to duchaplné asi jako Pokémoni. (27.08.2010)

„Gojira-Minira-Gabara: Oru kaijû daishingeki“ je skutečně rodinný film, kde jsou příšery použity spíš okrajově a z celkové stopáže zabírají minimum času. Ani ty svobody nejsou nějak zdlouhavé a je jich minimum. Ale tak to je jednoduše dáno tím, že tohle má oproti ostatním kaiju filmům jinou strukturu a monstra jsou jen doplňkem, pozadím pro to, aby v sobě jeden malý chlapec našel dost síly a postavil se svým vlastním příšerám. (17.05.2015)

I mistr se někdy utne. Tragická snaha o výchovnou lekci v podání mluvící (ugh...) Minilly. Snaha cílit na dětské publikum je pochopitelná, ale tohle se dětem prostě v žádném případě líbit nemohlo. Veškeré monster prvky se odehrávají pouze ve snech/fantazii hlavního hrdiny. Jinými slovy Godzilla v tomto filmu není ani "skutečná". Vidět tento paskvil jako malý kluk, tak by mi pan Honda skutečně radost neudělal. Málo miniatur, málo speciálních efektů a monster souboje (kvůli scénáři) bez špetky napětí. (14.06.2016)

Ne, tohle fakt ne. Říkám si u takovýchto zásadních šlápnutí vedle, jestli aspoň tušili, že to bude paskvil. Příznaky, že Hondu už Godzilla nebavila, byly v několika předcházejících "dílech". O prostou stařeckou senilitu nešlo, protože mezitím točil solidní praštěné scifárny, jako u nás Vorlíček s Macourkem. Poprvé si to u mě zásadně rozlil předminule, s uvedením Godzillího potomka na scénu, a brnkáním na dětskou notu. Ale ne takovou, jak umí třeba Miyazaki, který dítě bere za malého inteligentního tvora... ale takovou křečovitou, jako v té době uměly být třeba sovětské pionýrské filmy... malí vymydlení spratci s pravítkem zaraženým víte kam, které vidíte a chcete nikdy nemít potomky... a kteří jsou donucení být "roztomilí" oním stylem a přístupem, jak laktačním syndromem postižené matky na děti šišlají a mluví o nich jako o ňuňu prdelkách, co mají s manžou (jako ne s číňanem, ale manželem). Ale tohle téma nechme, je ho ve filmu až dost – skutečně, vsadil kromě odpudivého dětského hlavního hrdiny na jeho odpudivého parťáka Miniru (malého Godzillího smrada, co se chová stejně). A výsledkem, no to byste neřekli, je odpudivý film, asi tak o hodinu delší, než by bylo záhodno. Navíc značná část záběrů s monstry (hodně přes půlku) je znovu použitá ze starších filmů. Mohlo se tohle někomu upřímně líbit? No i když, kdyby mi bylo pět až sedm, tak asi hodně... (29.05.2012)