Godzilla

Amerika má svého King Konga, Japonsko zase Godzillu. Pro srovnání, King Kong je film víceméně dobrodružný, zatímco Godzilla katastrofický, kde se řeší, jestli použít jadernou zbraň na Godzillu a tím i otázka, zda jaderná zbraň nebude potom zneužita. Výborná myšlenka! Triky jsou na svou dobu perfektní, ty všemožné modely domů, vlaků a všeho možného podléhající Godzillímu řádění jsou nádherný. Výborný je i hlavní hudební motiv, to je absolutní pecka! Vůbec hudba je hodně dobrá! Konec filmu je taky pěkně vyřešen, podpořen uhrančivě smutnou hudbou. Perfektní! Skoro plnej počet! (10.11.2012)

Konečne som sa odhodlal pustiť si pôvodný film o godzille. V roku 1954 ho natočil japonský režisér Iširó Honda. Nie som priaznivcom ázijskej kinematografie, ale také kultové dielo ako je "Gojira" som predsa len chcel vidieť. Pozrel som si ho v pôvodnom znení (po japonsky) s českými titulkami. A to bola asi chyba. Príšerne mi vadilo to kvílivé štekanie. Japonština je pre mňa len neznesiteľnou kakofóniou citoslovcí. Trhalo mi to uši. Tento starý, čiernobiely snímok je síce klasika, ale nabudúce keď budem mať chuť vidieť godzillu, siahnem radšej po niektorej hollywoodskej popkornovej verzii. ** (26.02.2016)

Na svou dobu celkem dobře udělané, i když v dnešní době je v hodně scénách úplně jasně vidět, jak byly udělané a díky tomu prapůvodní Godzilla dost zestárla. To se ale dá čekat a když na to člověk přistoupí, je z toho slušně natočený a celkem dobře napsaný horor, který je celkem zdatným zástupcem svého subžánru a na rozdíl od drtivé většiny filmů, do kterých postupně zmutoval, je tohle aspoň trochu inteligentně vedené. Některé scény jsou i docela atmosférické, jen už to prostě zestárlo natolik, že z toho nedokážu mít silnější dojem ani s přihlédnutím ke všem historickým významům s tím spojených. Ale silné tři tomu dám, protože to Honda ukočíroval opravdu celkem obstojně. 3* (02.04.2022)

Japonský film o padesátimetrovém pravěkém ještěru, který se vynořil z moře u japonského pobřeží a rozséval strašnou zkázu, byl nesporně inspirován americkými fantastickými filmy, t. zv. "horrors", které s velkou vynalézavostí, ale také velkou dávkou naivnosti, šíří hrůzu před tajemným nepřítelem, příšernými obludami, ve snaze poskytnout divákům chvíle dráždivé hrůzy a strachu. Japonští filmaři, kteří se snažili vyrovnat se americkým kolegům ve vylíčení hrůzných okamžiků, kdy pod nohou příšerné nestvůry se řítí domy, mosty, železnice, chtěli svým filmem říci něco více. Nesmíme zapomínat, že v Japonsku byla shozena první atomová puma, že Japonci poznali na vlastní kůži hrůzu této moderní zbraně. Proto jejich film říká jasně: zanechte pokusů s nástroji smrti, nebo se objeví jiná, třeba ještě strašnější Godzilla, proti níž nebude záchrany pro nikoho. Tento film bude u nás promítán společně s francouzským snímkem „Pařížské noci" jako rozšířený program. Filmový přehled 47/1957 (17.11.2007)

Musím říct, že jsem očekával, že se mi bude film, který založil žánr kaidžú a poprvé představil jednu z (doslova) největších ikon japonské popkultury, zamlouvat o mnoho víc. Bohužel se asi těžko přenesu do kůže japonského diváka, který má roku 1954 v hlavě živé obrázky ze svržení atomových bomb na svou domovinu, je zvyklý na nepříliš sofistikovaný a hladký přístup k filmovému vyprávění i střihu a ohromují ho efekty, které už dnes spíš budí úsměv na tvářích, než že by fascinovaly (na rozdíl třeba od stop-motion efektů z dílny Raye Harryhausena). Ztělesnění ničivosti jaderné výzbroje do podoby obřího netvora mi vůbec nezní jako špatný nápad, ale jeho rozvedení v Godzille na mě - uznávám, že bez znalosti dobového kontextu, v němž se tento snímek objevil - působí velmi plochým, neinvenčním a nadmíru naivním dojmem. 50% (27.12.2012)