Legenda o Jurajovi a drakovi

Slabšia rozprávka pre deti a mladistvých, neoslní ničím, vôbec neprekvapí. Jediné čo poteší je herecké obsadenie. Mal som radosť iba z Duncana a Vlala Kilmera, ktorý sa však objavil len na pár sekúnd. Patrick Schwayze ma nepotešil, myslím, že mu úloha veľmi nepasovala. Čakal som, že aspoň drak bude lepšie spracovaný, ale chyba, aj v Dračej búrke boli draci na lepšej úrovni. Dej je pomerne dosť slabý a nezaujímavý. Je to len taká rozprávka určená pre TV. Je to presne medzi 2 a 3*, ale vďaka Duncanovi sa prikláňam k 3. 50% (11.04.2008)

Mělo by se to přejmenovat na „Legenda o Jiřím a dračím vejci“. Žádný drak tu totiž skutečně nefiguroval a když, byla to naprostá, digitální hrůza, která shazovala jinak celkem pohodovou, byť lacinější výpravu. Postavy celkem ušly - pěkná princezna, sympatický stařík, přestárlý Swayze jako princ, atd. Jen mezi nimi nefungovala žádná chemie. Příběh byl nudný, nezáživný a i když se snažil o různé fórky, nebo zpestření ve formě zběsilých soubojů, na dobrou pohádku to zkrátka nestačilo. Série Dračího srdce tohle dělala mnohem lépe a hlavně - byla o dracích. Tady neměli skoro žádnou váhu a vůbec nic jsme se o jejich účelu existence nedozvěděli. Nemůžu jinak, o doslova odpudivý snímek nejde a zkouknout se jednou dá, ale mě nebavil a nevzbudil ve mně ani žádné emoce. Plus ke konci to byl už takový mišmaš nesmyslů, u kterého jsem div nekoukal každých 5 minut na čas. (07.12.2020)

Vlastně ani nevím, co se mi na tomhle filmu líbí, ale rozhodně to nejsou úsměvné efekty ani otráv(e)né postavy. Ono komediální pojetí historické fantasy mě obyčejně dokáže naštvat už jen z principu a rozhodně tomu nepřidají ani laciné vtípky (úvodní skejťácká zdrhačka, titulkový výběr "fany" momentů). Tak v čem jsou pak ty pozitiva?! (27.01.2014)

Především to není legenda, ale film, kde je Jiří a drak, přesněji dva (dva draci nikoli Jiří). Jiří je krásný, ušlechtilý, moudrý, hotový světec, jenže o nějakou svatost tu nejde. Princezna je zrzavá. O jejím půvabu či nepůvabu, inteligenci či sympatičnosti se nedokážu vyjádřit, protože všechny tyhle vlastnosti má ode zdi ke zdi během minuty - ano i ne. Padouch je padouch až ve finále a maurský přítel je evidentně společně s bratrem Bernardem relikt z jiného filmu, konkrétně z Robina Hooda. Drak je slabý odvar toho z Dračího srdce. Piktové jsou z počítačové hry, odhaduji to na Diablo 2. A samotný závěr je ze zlého snu. Nicméně jako pohádková parodie s hezkým hlavním hrdinou to může posloužit i opakovaně. (01.11.2011)

Komediální fantasy nikdy moc nadšení na první pohled nevzbudí, obzvláště pokud je natočená v koprodukci Německa a Lucemburska. Ale když už se odvážíte do toho jít a dát Legendě o Jiřím a drakovi šanci, respektive pokud se přenesete přes béčkovost, která kouká z každého okénka tohoto devadesátiminutového spektáklu, extrémně digitální draky, znuděného hlavního hrdinu, nesympatickou hrdinku a nevýrazného záporáka, který vám tak dlouho bude připomínat hodně obtloustlejší verzi Patricka Swayzeho, až se podíváte na přebal a zjistíte, že je to Patrick Swayze, můžete se u něj i docela dobře bavit. Příběh vypadá, jakoby vypadl z prvního Shreka. Chlap nevěří na draky, přijde do království, kde princeznu zřejmě unesl drak, a on se rozhodne, že ji vysvobodí. Jenže princezna o takového vandráka nestojí a po docela milém drakovi zůstalo vejce, jenže láska a odvaha zvítězí. Místo Farquada je tam Patrick Swayze, místo Oslíka malý kluk, některé scény vykrádají Robina Hooda: Krále zbojníků a vůbec to celé vypadá jako kompilace mnoha jiných filmů. Jenže, světe, div se, nevadí to... Tvůrci evidentně tušili, že s tím minimem financí z toho filmu dalšího Pána prstenů nevymlátí, takže si uvolněné natáčení (jak dokazují nepovedené záběry během titulků) i užívali. (15.11.2005)