Detská hra

Scénář: Don Mancini, John Lafia, Tom Holland .. Vrah převtělený do Good Guy panenky mi v dětství naháněl strach a jméno Chucky mě provázelo i na střední (naše fyzikářka jí byla "vražedným" chováním podobná:-)). Netradiční béčkový horor, který postraší a dokonce i pobaví. 70%. (17.04.2005)

Vzhledem k vazbě série o Chuckym s reálnou kauzou vraždy Jamese Bulgera, jsem velice opatrně sáhla po filmech až v momentě, kdy jsem se přesvědčila, že poslední dva díly jsou jen lehce ujetá hororová zábava. Bohužel první tři díly jsou na tom trochu jinak. Na konci 80. let si Dětská hra vydobyla zvláštní postavení svou originalitou a poměrně chytrým řešením celého nápadu, ale chybou bylo, že se tak záhy film dostal i k těm nejmenším - nejnaivnějším divákům. Drama graduje velice systematicky, duo matka a syn je obsazené slušnými herci - Catherine Hicks se napříště zapsala natolik výrazně, že starostlivou matku si zahrála také například hned v jedenácti sériích seriálu Sedmé nebe. Bohužel pro Alexe Vincenta se účast na první a druhé Dětské hře stala vrcholem a další herecké zkušenosti mu nepřinesli inspiraci k herecké kariéře i v dospělosti. Duo policistů je na tom samozřejmě hůře, jejich kreace hraničí s představením ochotníků. Kdo je na tom ale až skvěle, je samozřejmě tým ovládající Chuckyho a Brad Dourif, bez něhož by série neměla svůj styl. Suma sumárum jde tedy o ve své době invenční horor, který šikovně převrátil téma ze světa dětské imaginace v její pravý opak. Veskrze negativní dopad, který inspiroval skutečné vrahy Roberta Thompsona a Jona Venablesa, bych pak přičítala nevhodně řešenému marketingu a laxní výchově nezodpovědných rodičů. (23.12.2010)

Překvapilo mě, jak i po letech na mě tenhle minimalistický horor pěkně působí. Neodolatelné kouzlo mají samozřejmě mechanické efekty, které pro jejich náročnost často nahrazují pohled kamery očima Chuckyho, stínohra či záběr na ťapající nohy. To ale vůbec nevadí, napínavé atmosféře to spíše přidává. „Tak už nám věříš?" „Jo, ale kdo uvěří mně?" Na nový remake jsem zvědav, i když se ho spíše děsím..... (05.07.2019)

Nostalgie je krásná věc, ale nezařídí úplně všechno. To, co platí dnes, mělo platit i před lety. Takže to, že si Andy vydupe panenku Chucky, ač na ni jeho matka nemá, je špatně. Nejnovější hit hračkářského průmyslu sice mluví, ale taky má zlověstný výraz a rozumí si s čepelí nože. Zločinec Charles Lee Ray se totiž před svou smrtí ukrývá ve velkém hračkářství a než naposledy vydechne, přenese svou duši právě do nejbližší panenky. Dobře víme, kam to celé směřuje, a s ohledem na množství pokračování tušíme, že první díl vydělal nemalé peníze. Motiv vraždící panenky, která má naopak přinášet radost, tehdy prostě dokonale fungoval a i moje generace se nechala děsit a napínat solidní prací maskérů, trikařů i kameramana Billa Butlera, který stojí za nemalým kusem úspěchu Spielbergových Čelistí (a snímal i Rockyho). Třicet let poté ovšem nelze přehlédnout velké množství přešlapů a logických lapsů, kdy prostě tvůrci přišli s první pytlovinou, která je napadla, ač úplně nenavazovala na předešlé dění. Přesto to i dnes docela slušně funguje. (03.12.2018)

Dnes už poměrně známý horor o vraždící panence, který se probojoval mezi takové legendy jako "Noční můra v Elm Street" nebo "Halloween". V tomto případě se však nejedná o nijak vážnou hororovou podívanou ale spíše o celkem zábavný a nápadem originální filmeček, který sice není moc napínavý nebo dokonce hororový ale uteče dost rychle a po celou svojí stopáž zabaví. (13.01.2010)