Závrať
Vertigo
Vertigo
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Slávny thriller majstra filmového napätia Alfreda Hitchcocka rozpráva príbeh detektíva Scottieho Fergussona, ktorý po úraze trpí závratmi a panickým strachom z výšok. Pri jednom z pracovných zásahov stratil kolegu a ťažko sa zranil. Po vyliečení sa odoberá na predčasný dôchodok a nevie, čo s voľným časom. Preto vďačne príjme priateľov návrh, aby sledoval jeho psychicky labilnú ženu Madelaine, ktorá je posadnutá minulosťou. Jej manžel sa obáva, aby si nesiahla na život. Udalosti však naberajú závratný spád, keď Scottie podľahne kúzlu Madelaine... (STV)
(viac)Recenzie (670)
Po dlouhé době jsem si pořádně užil film. Spletitý příběh a psychologie postav vtáhne do děje a až do konce donutí jedním dechem sledovat ()
Film, u kterého se mistr zřejmě nejvíce vyřádil. Je neskutečné, jak si Alfred Hitchcock vybíral témata pro své filmy a jak je dokázal zpracovat. Další skvělý příběh plný napětí a i přes delší stopáž a trochu hluchá místa za skvělou druhou polovinu filmu musím dát 5/5. James Stewart je ve své roli přesvědčivý a ukazuje, že to byl pan herec. Skvělé! Jednoznačně 5/5. ()
Moje hodnocení: 80% ()
Ach jo, zase ten konec...! Ten to všechno pokazil. ()
Stará škola. Mistrovské řemeslo, vizuálně i hudebně stále hodně působivý film. Vadilo mi pózerské, dnes už poněkud naivní vyznění postav, které James Stewart a Kim Novak zosobňují. Nic naplat, v 50. letech se to tak točilo. ()
Kdyby jen toto drama bylo jen o posedlosti vrátit lásku až za hrob do předhrobí... tento film je bohužel hlavně metaforou toho, co muže na ženách zajímá jako jediné. přetvářejí si je podle svého, zevnějšek, chování... a žena jen chudinka stále touží po tom, aby ji muž miloval takovou jaká je. Asi nejstrašnější (a nejpravdivější) film, co jsem kdy viděla. Inu jak je psáno v Tóře: ženy budou po mužch zoufale toužit a oni jim vládnout... A ten náznak "slepičí blbosti" že si vzala ten náhrdelník, není hloupost, ale poslední zoufalý pokus upozornit ho na to, že skutečně miloval právě ji. O jednu hvězdičku méně za to, že na rozdíl od podobně staré filmové klasiky hodně podléhá zubu času. ()
Kim neskonale sexy, že bych ji možná i na škopka pozval. ()
Klasická hitchockovská atmosféra ťahá film do vyšších sfér, pretože príbeh trošku pokryvkáva vzhľadom k minutáži... 70% ()
Kto by to bol povedal, že zdanlivo romantický film môže prekypovať mysterióznosťou gigantických rozmerov. Skĺbiť tieto dva žánre dohromady aby to perfektne fungovalo dokáže asi naozaj len Hitchcock. Neostáva mi nič ako len neveriacky krútiť hlavou nad Hitchcockovou genialitou, pretože tento film vyšperkoval do absolútnej dokonalosti a po právom sa môže radiť do úzkej spoločnosti najlepších filmov všetkých čias. James Stewart v hlavnej úlohe je vynikajúci, len je škoda že práve tento film rozkmotril jeho a Hitcha. Kim Novak, čoby herečka v hlavnej úlohe je pre mňa vrcholom celého filmu, aspoň čo sa týka hereckých výkonov. Vďaka Bohu, že Hitchcock mal slabosť pre nádherné, chladné blondíny, ktoré tak rád obsadzoval do hlavných úloh svojich najznámejších filmov.To z jeho filmov robí ešte o poznanie výnimočnejšie veldiela. ()
...při druhém shlédnutí ( po necelých dvou dekádach od prvního setkáni ) mi začala trošku překážet herecká technika pozdních let padesátých. Možná jsem nebyl v správni konstelaci ale nijak na mě nepusobili ani moje předtím oblíbána scéna se sekvojemi a závěr filmu ( scéna s jeptiškou ) mi dokonca přišel tragikomický nebo aspoň těžko uvěřitelný.... ()
Nie je o čom. Vyše polstoročia starý snímok aj teraz dokazuje, že stavba napätia je v každej zložke filmu. Tu je dokonalá každá scéna, záber, hudobný motív... Ktorá detektívka by vás ešte zaujímala po "objasnení záhady" po 2/3 filmu? Bolo to super aj na druhýkrát a pevne dúfam, že ešte bude pár možností tento film vidieť ;) 88% ()
První část byla z mého pohledu slabší a chvílemi jsem se dostal až na hranice nudy, ale postupně mě film vtáhl do sebe a druhá polovina byla zcela brilantní a zničující. Už dlouho jsem nebyl u žádného filmu tak nadšen, jako zde. I když je tam stále ta první fáze, ta druhá mi ji vynahrazuje a tak dávám s odřenýma ušima 5*. Zdejších 85% přesně odpovídá mému hodnocení. ()
Po kontakte s takými dielami ako Psycho, Vtáci, či Muž ktorý vedel priveľa sa mi konečne pred zrak dostal z mnohých strán ospevovaný opus Vertigo. Vždy som myslel, že sa jedná o “klasickú” kriminálku s femme fatale. Po zhliadnutí nemožno Hitchcockovi uprieť invenciu a zmysel pre tajomno, ale je to práve mysteriózna zložka, ktorá mohla byť vo filme výraznejšia. Za takých okolností by film dostal úplne iný rozmer. Druhou slabinou je dĺžka - ubrať tak 20 minút stopáže a dodať tak príbehu hutnosť, bolo by to dokonalé. Na druhú stranu ma očarila Kim Novak a hudobné podfarbenie. James Stewart mi tentokrát pripadal mierne šedivy (no pun intended) a údajná dobová kritika Hitchcocka na jeho herecký výkon bola asi oprávnená. Stewart len v posledných desiatich minútach rozohrá veľmi dobrý koncert, ale to je aj bod, kedy film končí. Keby som to mal zhrnúť, Vertigo je jednoznačne klasika s mierne nedotiahnutým príbehom a tak hľadanie môjho najobľúbenejšieho filmu od Alfreda naďalej pokračuje... ()
“Túlať sa musíš osamote, dvaja vždy niekam idú” ()
Tomuhle se nic jiného dát nedá. Hitchcock dokazuje, že je mistr napětí a strachu.. ()
Zajímavé záběry (z nečekáných úhlů), smysl pro detail, hudba dokonale podkresluje obraz a perfektní příběh. Tedy typické rysy Hitchocka. Místy mi však přišlo, že film je až příliš zdlouhavý, jindy zas až příliš zkratkovitý (promiňte, ale když se dva hlavní hrdinové předtím nikdy neviděli a už za 10 minut už si říkají, jak se milují mi přijde divné). A jak už bývá zvykem - nečekáný konec... Lepší 4 hvězdy! ()
Po dlouhé době jsem se zase podívala na nějakou klasiku a byla jsem nadšená! Vertigo je rozhodně jedním z filmů povinného filmového vzdělání. ()
Spočiatku mysteriózne, potom kriminálne a na úplný koniec aj humorné :-) ()
Súvisiace novinky
Robert Downey Jr. krouží kolem remaku Vertiga
Bylo to nejspíš jen otázkou času, studio Paramount Pictures každopádně nyní oznámilo, že se chystá natočit remake slavného Vertiga. Thriller legendárního režiséra Alfreda Hitchcocka (Psycho) z roku… (viac)
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)
KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“
Již podesáté přivítá krnovské kino Mír 70 fanoušky festivalu 70mm filmů. O víkendu 17. – 19. dubna 2015 se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček, která v době svého uvedení… (viac)
Filmové hvězdy exkluzivně pro ČSFD.cz
Oscarový režisér Jean-Jacques Annaud a ikonická herečka Kim Novak navštívili Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest, kde s nimi režisér Robin Kašpařík udělal exkluzivní rozhovory pro ČSFD.cz.… (viac)
Skutečně první náznak filmové poezie a schopnosti vyprávět příběh skrz narativní způsob vyprávění, vizuální obrazy, pocity a vjemy, vytvářející dokonalou filmovou syntézu a metaforu, která by verbální, či vizuální forma vyprávění, jednoduše nedokázala vyprodukovat. Proto byl samotný úspěch Vertiga ve své době značně nedoceněný a nepochopený. Příběh o psychologické posedlosti ženou, do které Hitchcock záměrně vkládá své tajné fešistické touhy a představy o naprostém ideálu, které prezentuje divákovi skrz hlavní ženskou hrdinku, která se pomalu stává naší obětí, uspokojující naše fyzické a verbální touhy, které náležitě sdílíme s hlavním protagonistou. Vše pomalu a jistě míří k jednomu jedinému konci. Samotné abstraktní využití symbolu spirál a uzavřených smyček, kroužící kolem stejného, nezapomenutelného okamžiku, znovu a znovu, tomu po celou dobu napovídá, čemuž je i uzpůsobená bezchybná hudba, která tento cyklický pricnip utahování a zoufalství, fantasticky naplňuje, a Herrmann opravdu dokonale pochopil záměr Hitchcocka. Nadčasová a neuvěřitelná práce s kamerou, barvami, kompozicí obrazu a jednotlivým rozestavením každé scény, ve kterých nepatrný i patrný detail obsahuje další, hlubší význam, který vkládá do celkového filmového prožití intenzivnější zážitek utišující naše filmové touhy. Slabost muže je prezentována výběrem bezmoci před samostatností, tajemného před upřímným, vzrušujícího před prostým, křehkého před přístupným, vymyšlené a idealizované ženy před skutečnou. V první polovině soucítíme a souhlasíme s protagonistou, který propadá romantismu s hlavní hrdinkou a my společní s ním. Naopak v druhé polovině nás Hitchcock staví do zcela inverzní pozice, o které nejsme plně přesvědčeni, že nám vyhovuje. Cítíme se nepříjemně, ačkoliv sami skrytě toužíme po tom samém. Dochází tak na odkrytí tajných a skrytých tuh o manipulaci žen, lásce k mrtvé osobě, pocitu nadvlády, posedlosti a naprosté kontroly nad veškerým děním, nejen tím vztahovým, ale i filmovým. Potěšení z pohledu, jenž je brzděno hrozbou odmítnutí, vyvolává ve skutečném světě pocit úzkosti, přičemž Hitchcock tento problém řeší tím, že hlavní hrdinku záměrně prezentuje jako sexualizovaný objekt a oběť našich dokonalých představ. Láska a potěšení, čerpaná z pohledu na osobu, není vyléčitelná. Hitchcock si tento prvek velmi důkladně uvědomuje, využívá ho v celém svém scénáři a pro celkové vyznění příběhu je zcela zásadní. Touha vlastnit osobu je nereálná, neuskutečnitelná a nemožná. Je schopna přeměnit skutečný život v naprostou noční můru, do které se s nekompromisní vášní cinefil potápí s čím dál tím větší radostí. Touha po opětovném sledování Vertiga se točí ve stále se opakujících cyklech, jejichž existence a důvod je snadný. Děláme to proto, abychom se hlouběji ponořili do nevyčerpatelných, fascinujících, stále nově objevujících se záhad příběhu, které jsme při předchozích zhlédnutí nepostřehli. Přitom prožíváme již zapomenuté dojmy, popřípadě objevujeme nové. Zároveň přitom porovnáváme Hitchcockovu tvorbu s ostatní světovou kinematografií a opětovně se ujišťujeme, že Vertigo je stále nepřekonatelným filmovým vrcholem, který i po tolika letech od svého vzniku neztratil absolutně vůbec nic na své kráse, ba naopak, jako by každým dalším rokem získával na efektivitě. I když Hitchcock rozkrývá hlavní zápletku dvacet minut před koncem, přesto je schopen ve finálním, posledním okamžiku, šokovat svým tragickým vyzněním, které je procesem spirálových výstupů a pádů, a utahováním smyčky, která z nás dělá oběti machinace Hitchcockova nezpochybnitelného talentu. "Only one is a wanderer; two together are always going somewhere." () (menej) (viac)