Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Slávny thriller majstra filmového napätia Alfreda Hitchcocka rozpráva príbeh detektíva Scottieho Fergussona, ktorý po úraze trpí závratmi a panickým strachom z výšok. Pri jednom z pracovných zásahov stratil kolegu a ťažko sa zranil. Po vyliečení sa odoberá na predčasný dôchodok a nevie, čo s voľným časom. Preto vďačne príjme priateľov návrh, aby sledoval jeho psychicky labilnú ženu Madelaine, ktorá je posadnutá minulosťou. Jej manžel sa obáva, aby si nesiahla na život. Udalosti však naberajú závratný spád, keď Scottie podľahne kúzlu Madelaine... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (671)
(Ještě jednou si někde přečtu, že za "Vertigo by se nestyděl ani Lynch", tak padnu!) Pro mě VERTIGO boduje především důkladným visuálem, podobně jako u mnohých dalších Hitchhocků, i tady si můžete téměř libovolný záběr zarámovat a pověsit. Hitchcock byl prostě v mnoha věcech napřed a to i dnes. Pro dnešního diváka musí být ohromující jeho detailní a promyšlená režie. Klobouk dolů. ()
Napoprvé z toho vznikne v hlavě mírný chaos, nicméně kladné dojmy jej přebijí. Napodruhé už je to ale totální špička, prostě nejklasičtější Hitchcock v tom dobrém slova smyslu. Nezapomenutelní James Stewart a Kim Novaková svými výkony musí většinu diváků nadchnout, zvláště když jim geniálně propracovaný scénář umožňuje rozvinout jejich herectví do maxima. Ani jeden z nich sice není zrovna charakterní herec, ale oba to dokonale předstírají a divák jim to prostě uvěří, i když jejich role mezi charakterní zrovna nepatří. Zařadil bych tento film do "povinné četby", kdo to neviděl, netuší o čem to tady melu. ()
Snový mysteriózní příběh o zvláštní lásce a ještě zvláštnější posedlosti lásku vrátit zpět je jedním z Hitchcockových nejzásadnějších filmů, třebaže tentokrát nikdo neutíká před špiony, ani není konfrontován s děsivými vraždami. Pomalu vyprávěný, pečlivě vybudovaný snímek představuje jednu geniální sekvencí za druhou a James Stewart odvádí - stejně jako Kim Novak - možná nejlepší výkon své kariéry. Vertigo vyžaduje od diváka maximální soustředěnost, Hitchcock si totiž vyhrál s každou složkou svého mistrovského díla, ve kterém je snad perfektní a nedotknutelné úplně všechno. Od kompozice záběrů, barevné stylizace, kamery a práce s herci až po tempo filmu a geniální hudbu Bernarda Herrmanna. A třebaže každý zřejmě nezkoumal jako řada cinefilů Vertigo záběr po záběru a nehledal skryté významy, vygradovaný závěr filmu nechal chladným málokoho. ()
Možná kdybych film viděl na premošce v USA v roce 1959, měl bych z toho slinotrysk z pusinky, ale dneska ? Viděl jsem 100+1 jeden film na tohle téma a většina z nich byla lepších, ať se na mě pan Alfréd nezlobí, ale já tu hodnotím svoje pocity během filmu a ne jeho jméno a ty pocity byly slabounké. Jak jsem se měl ztotožnit s hlavním hrdinou, když se choval jak kreten obecnej a posedlost ? Ne tu jsem z toho fakt necítil, to by musel ten příběh být odvyprávěn jinak a být doplněn jinou hudbou, protože při její děsivosti jsem v každým záběru očekával, že se ze záhrobí vynoří minimálně Klement Gotwald a ne že si hlavní hrdina půjde nazout bačkory. Jediný co film jakž takž zachraňuje je mimořádně kvalitní vizuální stránka věci. ()
Viděl jsem příliš mnoho filmů Alfreda Hitchcocka na to, abych ho považoval za nezpochybnitelného mistra režie - až příliš často jsem v jeho případě sáhl vedle a znechuceně koukal na příběh, který, ač ověnčen slávou, musel být naivní už v době vzniku. Zadarmo ale Hitchcock svůj věhlas nezískal a existuje několik titulů, kde uznale kývám hlavou a říkám, ano, tohle funguje i po letech. Vedle takových titulů, jako je Psycho nebo Okno do dvora, řadím do elitní skupiny právě Vertigo. Snímek o vražedném komplotu, kde Hitchcock použil svůj oblíbený motiv. Průměrný chlápek je vmanévrovaný do hrozivé tajemné hry, která ho emočně poznamená na celý zbytek života. Hitchcockův oblíbený zájem o psychoanalýzu tady nedopadá tak úsměvně jako v případě Rozdvojené duše. Hitchcock kombinuje kriminální žánr s romancí a obohacuje je o mysteriózní a smyslné prvky. Důmyslným pohybem kamery, která často směřuje do hlubin, a disharmonickou hudbou režisér skvěle navozuje pocit rozkolísanosti hlavního hrdiny, zvýrazňuje jeho nejistotu a strach. Vertigo představuje výborné řemeslo, cesta za odhalením identity osudové ženy plná náznaků, zrcadlových odrazů a hrátek s barevnými kontrasty se dá ocenit i po opakované projekci a Vertigo tak patří k těm kreativním snímkům, které prošlapávaly cestičku vpřed novým filmovým metodám a prvkům. Celkový dojem: 90 %. ()
Galéria (124)
Zaujímavosti (96)
- Alfred Hitchcock se ve filmu objeví po 11 minutách v šedém obleku míjející loděnici Gavina Elstera (Tom Helmore). (Kulmon)
- V scéne, keď Judy (Kim Novak) píše Scottiemu (James Stewart) list, kamera ju obchádza v polkruhu a tienidlo lampy na stole zapĺňa veľkú časť plátna, až ho na chvíľu takmer prekryje. Pripomína to scénu, v ktorej Madeleine prichádza za úsvitu ku Scottiemu, aby mu prerozprávala svoj sen. Sedí pri jeho písacom stole, naklonená do svetla stolnej lampy a hovorí mu o svojej hrôze z temnoty. Ľudské osvietenie je teda zachytené ako úbohé a neschopné čeliť rozvíjajúcej sa metafyzickej temnote. Tým, že Hitchcock obe scény prostredníctvom lampy a tieňa prepojil, vytvára zároveň spojitosť i medzi súčasnou situáciou Judy, jej neschopnosťou sa s ňou vyrovnať a temnotou, ktorú predstavuje Madeleine. (Biopler)
- Když se Kim Novak (Madeleine Elster / Judy Barton) při natáčení jedné scény ptala Alfreda Hitchcocka, jak se má namotivovat, tak jí údajně odvětil: „Kim, vždyť je to jen film!“ (džanik)
Reklama