Vertigo

Tenhle skvostný kousek s nablýskaným obalem Alfreda Hitchcocka jsem odkládal velmi dlouho a po závěrečných titulkách jsem zjistil, o jakou krásu jsem se tak dlouho okrádal. Scénáristicky originální a překvapující, herecky vyvážené, romanticky provoněné dílo až do krimi/thrillerového ponořeného koutu. Film, který je postupem času pro nás stále významnější. (25.02.2012)

(Ještě jednou si někde přečtu, že za "Vertigo by se nestyděl ani Lynch", tak padnu!) Pro mě VERTIGO boduje především důkladným visuálem, podobně jako u mnohých dalších Hitchhocků, i tady si můžete téměř libovolný záběr zarámovat a pověsit. Hitchcock byl prostě v mnoha věcech napřed a to i dnes. Pro dnešního diváka musí být ohromující jeho detailní a promyšlená režie. Klobouk dolů. (11.01.2009)

Tento ne tak často připomínaný film je asi nejen podle mého názoru vůbec nejzralejším Hitchcockovým dílem a v každém případě ve všech srovnatelných ohledech převyšuje mnohem známější hororové příběhy PTÁKŮ a PSYCHA. Věrohodnost tohoto příběhu tkví v použité dvojí vrstvě námětu i scénáře: mysteriózní příběh španělské krásky předminulého století je skvěle propojen s kriminální zápletkou a dokonale zrelativizován ve svých až duchařsky působících detailech. Skutečnost, že se má jednat o soudobou Ameriku druhé poloviny padesátých let, tuto autenticitu jen dále umocňuje. ZÁVRAŤ místy přesahuje hranice žánru a scéna s osudovou kyticí, která se objevuje penzionovanému detektivovi ve snu po dovršené domnělé sebevraždě, jež ho také vtahuje do smrtící spirály osudové nenaplněné lásky minulosti, nese až felliniovskou pečeť a připomíná Felliniho klasické dílo GIULIETTA A DUCHOVÉ. Tajemno zůstává přitom v tomto díle tajemnem a použitý hollywoodský styl "továrny na sny" v tomto případě nejen neruší, ale naopak rozvíjí a dynamizuje beztak napětím dýšící dílo; indikací této myšlenky jsou mimořádné výkony obou protagonistů - Stuarta i Novakové. Restaurační práce, podniknuté na jeho znovuoživení, nebyly marné. Vyrvaly totiž pověstnému zubu času skutečnou perlu světového hraného filmu. (05.11.2009)

RETRO /// ,,VĚŘÍŠ, ŽE NĚKDO Z MINULA, NĚKDO MRTVÝ, SE MŮŽE ZMOCNIT ŽIVÉ BYTOSTI?“ … ,,NE.“ … ,,CO TY NA TO, KDYBYCH TI ŘEKL, ŽE SE TO STALO MÉ ŽENĚ? CHCI ABYS JI SLEDOVAL....“ /// Příběh ,,o loutce, svědkovi na míru a chytrý žačce“ sází na zajímavou atmosféru a překvapivá zjištění. Česky řečeno – příběh je tím, co baví. Scottieho pátrání je pomalý, herci se snažej bejt kurevsky tajemní a většinu času jim to i žeru. Na druhou stranu je to dost (a zbytečně) dlouhý a ne ze všeho se mi točila šiška. Pudu vejš a dám 4*, páč si dovolím tvrdit, že i díky novýmu remasteringu (ty vole, to je paráda!) bude zřejmě Vertigo vyvolávat radost i otázky (kurva, fakt je ten film tak dobrej, nebo tady všichni pózujou?) ještě u dalších generací. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Krimi román ,,D'entre les morts“ z roku 1954 od dua Boileau-Narcejac číst nebudu. 2.) Zato jsem někde četl, že Vertigo musí vidět každej (a co Občan Kane? Jo ten taky…). 3.) Chcu, aby všechny moje ženský vypadaly stejně a nevím, jestli to (náhodou) není kapku úchylný. 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.11.2012)

Snový mysteriózní příběh o zvláštní lásce a ještě zvláštnější posedlosti lásku vrátit zpět je jedním z Hitchcockových nejzásadnějších filmů, třebaže tentokrát nikdo neutíká před špiony, ani není konfrontován s děsivými vraždami. Pomalu vyprávěný, pečlivě vybudovaný snímek představuje jednu geniální sekvencí za druhou a James Stewart odvádí - stejně jako Kim Novak - možná nejlepší výkon své kariéry. Vertigo vyžaduje od diváka maximální soustředěnost, Hitchcock si totiž vyhrál s každou složkou svého mistrovského díla, ve kterém je snad perfektní a nedotknutelné úplně všechno. Od kompozice záběrů, barevné stylizace, kamery a práce s herci až po tempo filmu a geniální hudbu Bernarda Herrmanna. A třebaže každý zřejmě nezkoumal jako řada cinefilů Vertigo záběr po záběru a nehledal skryté významy, vygradovaný závěr filmu nechal chladným málokoho. (15.11.2005)