Vertigo

Zajímavé, že ačkoliv už člověk ví jak se film bude vyvíjet a je si plně vědom všech dějových zvratů, stejně ho ta mysteriózní vábnička opakoveně chytá do svých osidel. Hotová pavučina snů a tužeb. Tady nejde ani tak o vyprávění nějakého (laciného!) příběhu, ale o samotný požitek z vyprávění... až fetišistický, dalo by se napsat. Jeden z prvních vpravdě kultovních filmů; aneb "pusť tu scénu znova". Ideál? - Kim Novak v rudém županu... "Only one is a wanderer; two together are always going somewhere."  (17.03.2011)

Snový mysteriózní příběh o zvláštní lásce a ještě zvláštnější posedlosti lásku vrátit zpět je jedním z Hitchcockových nejzásadnějších filmů, třebaže tentokrát nikdo neutíká před špiony, ani není konfrontován s děsivými vraždami. Pomalu vyprávěný, pečlivě vybudovaný snímek představuje jednu geniální sekvencí za druhou a James Stewart odvádí - stejně jako Kim Novak - možná nejlepší výkon své kariéry. Vertigo vyžaduje od diváka maximální soustředěnost, Hitchcock si totiž vyhrál s každou složkou svého mistrovského díla, ve kterém je snad perfektní a nedotknutelné úplně všechno. Od kompozice záběrů, barevné stylizace, kamery a práce s herci až po tempo filmu a geniální hudbu Bernarda Herrmanna. A třebaže každý zřejmě nezkoumal jako řada cinefilů Vertigo záběr po záběru a nehledal skryté významy, vygradovaný závěr filmu nechal chladným málokoho. (15.11.2005)

Hitchcock je pán filmu, ale tady se mu to podle mě moc nepovedlo. Zápletka by byla, ale je to moc dlouhé na to, aby mě to udrželo stále ve střehu, já jsem si nemohl pomoct, ale chvílemi jsem se u toho solidně nudil, a to pro film není dobré znamení. Já tedy neznám americký film starý jako tento, který by mě nenudil. Když už to není ta černobílá kamera, tak to musí být ty dlouho táhlé scény plné dialogů, které vypadají jako kdyby neměli nikdy skončit. Hrůza, děs a bída, ale nutno podotknout, že pan režisér uměl, a dokázal se s tím docela poprat, i když se dlouhých dialogů nezbavil. Ze začátku mě ten příběh zajímal, co se stane, a o co vůbec jde, ale časem jsem čekal jenom na tu chvíli, až bude konec, to se na tak velký film jako je Závrať nemůže stát přeci. (26.05.2009)

Jeden z najslávnejších a možno najlepší film majstra napätia ponúka všetko, prečo sú jeho diela obdivované a milované každou generáciou fanúšikov aj tvorcov. Prekvapivý príbeh, silnú atmosféru výborné herecké výkony, progresívne režijné postupy, dodnes citované aj napodobované formálne hrátky a v neposlednom rade geniálnu hudbu Bernarda Herrmana. Povinná jazda každého milovníka kinematografie a jeden z najuznávanejších (07.12.2017)

V první polovině se občas daří Hitchcockovi vytvořit nějaký napětí a dá se říct, že se mi Vertigo celkem líbilo, což jsem moc nečekal. Ve druhý polovině ovšem dojde k dost ujetýmu zvratu v ději a od tý chvíle už mě to vůbec nebavilo. Navíc mi to přišlo tak neskutečně naivní a hloupý, že jsem nad tim jen kroutil hlavou. Sice chápu, že v 50. letech se točily ještě naivnější a hloupější filmy, ale já se opravdu neumim přepnout do pohledu diváka v roce 1958 a pak to timhle pohledem hodnotit. Jinak mam pocit, že snad půlka filmu byla točená někde v ateliéru s naprosto příšernou zadní projekcí a občas dokonce s kreslenym pozadim, což teda vypadalo fakt hodně blbě. Hitchcock mě prostě nebere. (31.08.2012)