Potíže s Harrym
The Trouble with Harry
Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
John Michael HayesKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Edmund Gwenn, John Forsythe, Mildred Natwick, Mildred Dunnock, Jerry Mathers, Royal Dano, Shirley MacLaine, Alfred Hitchcock, Philip Treux, Ken Parry (viac)Obsahy(2)
Jakéže jsou Potíže s Harrym? Faktem je, že Harry je mrtev, ale přestože tato skutečnost nikomu příliš nevadí, všichni se cítí být vinni. Poté, co je s typickým Hitchcockovským humorem tělo několikrát vykopáno a milostné vztahy mezi hlavními postavami se rozhoří, pravá příčina smrti je odhalena a s Harrym už potíže nikdo nemá. Film nabízí příjemnou zábavu a mnohé překvapí svou odlišností od děl, na která jsme od tohoto mistra napětí zvyklí. (Magic Box)
(viac)Videá (1)
Recenzie (133)
Ve správném pulpovém dobrodružném románu z počátku dvacátého století přivede hrdina mimochodem nějaký ten tokající páreček k oltáři (takový Tarzan zachraňoval v každém díle nejmíň dva takové páry). Takže v roce 1949 si z toho jistý Jack Trevor Story udělal legraci a stvořil vesnickou idylu, ve které dává párečky dohromady mrtvola. Nápad je to dobrý, ale celovečerní film pro široké masy z něho neupleteš. Postavy vzletně a dlouze mluví nad mrtvolou, a film zachraňuje jen mrtvý zajíc a mladá Shirley MacLaine v roli vdovy. ()
Nikdy bych neřekl, že mne takhle potěší komedie naplněná decentním humorem, ještě před pár lety bych se na podobný film zřejmě neměl ani chuť podívat. Vychází mi z toho, že jsem konečně těsně před čtyřicítkou dospěl a nebo už stárnu, aniž bych kdy dospěl, nu to je koneckonců problém můj a mých hormonů, nikoliv mrtvého Harryho a potíží, které způsobilo jeho nešťastné položené tělo. Pro mne tedy byly Potíže s Harrym velkým překvapením sebe sama a při skvěle sestavených dialozích jsem se parádně bavil. ()
Výborná komedie s působivými záběry podzimní krajiny, na jejichž pozadí se odehrává pohřbívání a opětovné vykopávání mrtvoly, která nikomu nechybí. Skvělá ukázka toho, jak se má dělat komedie, která pobaví. Není zapotřebí velikých efektů a scén, které vyvolají salvy smíchu. Jemný anglický humor v plné kráse. ()
¨Vždycky mě přitahovaly kontrasty a chtěl sem se oprostit od tradic a klišé. S Harrym jsem prostě vytáhl melodrama z černočerné tmy a rozprostřel jéj na slunci.¨ F. Truffaut. Alfy si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 dolarů a, až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. Jeden z producentů H. Coleman, objevil 20-tiletou S. MacLaine na jevišti v muzikálu The Pajama Game. Po představení šel za ní do zákulisí a představil se jako zástupce Alfyho a studia Paramount. Druhý den na to se už Shirley učastnila kamerové zkoušky na Harryho, svůj první film. Důležité bylo najít vhodnou lokalitu, barevně i scénicky atraktivní, a tak se Coleman vydal pátrat do Nové Anglie. Našel jí v okolí města Stowe, ve státě Vermont. Bohužel filmařům práci stěžovali silně deště. Natáčení interiérů na zbudované scéně v tělocvičně místní školy tudíž nebylo lehké kvůli neustálému bubnování kapek na plechovou střechu. V jednom interview z roku 1955 se Alfy nechal slyšet, že s Harrym si chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům, nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké stár. Alfy cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. Premiéra filmu se konala také ve Vermountu a výtěžek z ní byl věnován obětem místních povodní... ()
Já rozhodně oceňuji, že Hitchcock se nezalekl ani jemu ne tak docela příbuzných témat (i když tedy mrtvoly k nalezení i zde) a pokusil se o trochu černého humoru, leč ve filmech kde se o něj prvoplánově nesnaží podle mě vyniká mnohem lépe. Harry je místy velmi vtipný, většinou ale pouze lehce úsměvný a možná dost málo černý. Ale co, příjemní herci a spousta nadsázky a absurdit vás dostanou stejně. ()
Galéria (67)
Zaujímavosti (24)
- První problémy, které s filmem byly, se objevily na podzim 1954 v Nové Anglii. Tehdy jel natáčecí štáb do Vermontu, aby do filmu dostali padající listí a podobně, ale zrovna byl rok, kdy listy ne a ne opadat. Hodně pršelo, a tak se muselo natáčet v interiéru. Tvůrci postavili scénu v tělocvičně ve městě a pak se museli vrátit zpět do Los Angeles, kde postavili velkou scénu ve studiích Paramountu č. 12 a 14 s pozadím se stromy a listím. Scény, které se odehrávají venku, se tak natáčely ve studiu a interiéry se dělali venku. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- Alfred Hitchcock si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 amerických dolarů a až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. (Epistemolog)
- V jednom interview z roku 1955 se Alfred Hitchcock nechal slyšet, že filmem chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké hvězdy. Hitchcock cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. (Epistemolog)
Reklama