Topaz

Předchozí politický thriller, ovšem stále z čitelným Hitchcockovým podpisem, Roztržená opona, vyzněl ve světle dobových reálií poněkud směšně. Topaz už je na jiné úrovni. Krom vtípku s racky unašejícími vydlabané bagety, kde byl ukryt fotoaparát, se jedná o zcela seriózní film, u kterého je ztěží poznat, že s ním má Hitchcock cokoli společného. Připadlo mi, jako by ho mistr "udělal" na zakázku. (18.04.2007)

Alfred Hitchcock se po neúspěšné Roztržené oponě nechal přinutit studiem k filmu, který mu nebyl příliš blízký a Topaz podle toho taky vypadá. V prvé řadě jde o otevřeně politický film, který brojí proti Rusku a Kubě a mapuje činnost „západních“ špionů.. Nemá však příliš společného s elegantními špionážními thrillery, jaké Hitchcock točíval dřív, třebaže se zřejmě snažil dodat těžkopádnému příběhu šmrnc. Trpí především nevýrazným hlavním hrdinou, který má na hony daleko do Caryho Granta a připomíná spíš špatnou variaci na Conneryho v bondovkách. Přes značně politické vyznění ale Hitchcock nezapomněl, jak se mají filmy točit a i tentokrát dojde na výborné scény plné napětí nebo filmařské invence (výborná „němá“ sekvence rozhovoru agenta s tajemníkem kubánského guru). (15.11.2005)

"Někdo mě postřelil, ale jenom trochu." A mě se někdo pokusil zaujmout, pobavit a napnout, ale taky jenom trochu. Tak úplně to Hitchovi nevyšlo, protože zaujmulo mě to skutečně jenom trochu, pobavilo o kousek víc, ale to napětí se nějak nedostavilo. Spíš jsem začal věřit ideám kubánské revoluce, volit Fidela a vítat ruské rakety s dozimetrem v ruce. A to patrně nebyl účel vzniku tohoto snímku. (04.05.2017)

Tapaz má sice některé moc pěkné filmařské momenty (taky je od Hitchcocka, že), ale jako celek je moc upovídaný, těžkopádný a politický. Je na něm dobře poznat, že to nebyla Hitchova srdeční záležitost. Potěšila Karin "Ribanna" Dorová, hlavní hrdina moc výrazný nebyl. Vyloženě mě rozesmály alternativní konce na DVD, které ukázaly další dvě možnosti, jak skončí hlavní padouch. *** 1/2 (27.12.2006)

Otvorene politicky film rezisera Alfreda Hitchcocka /Cizinec ve Vlaku, Psycho, Spellbound/. Film dost bojuje v ramci prebiehajucej Studenej Vojny proti ZSSR a Sovietskemu Bloku a nepochybne /po udalostiach rokov 1958 a 1959/ aj proti kubanskemu rezimu. Minutaz je natiahnuta na casto neznesitelnych 143 min a dej je zbytocne prekombinovany. Divak sa casto v dialogoch stracala a nekonali sa ani oslnive herecke koncerty - spoznal som iba francuzskeho herca Noireta. Dovodom k natoceniu filmu bola nepochybne kubanska kriza roku 1962, kedy sa svet s hrozou obaval vojenskeho stretu USA so Sovietskym Zvazom. Preto su tu take ingrediencie ako strach z neznameho nepriatela, strach z nekontrolovanej vojenskej moci a strach z anonymnych pricin novej moznej vojny. Plus filmu chybaju zvucnejsie herecke mena a poriadna davka napatia. 60 % (18.04.2015)