Bezva ženská na krku

Psal pro Cinemu, produkoval všechny ty lidičky v pokušení a v naději a nyní Tomáš Hoffman sám usedl už coby úspěšný byznysmen na režisérské křeslo. Logicky zůstal u osvědčené party, takže je cítit Jiří Vejdělek a hlavně žánr oddechové romance v řemeslně jistém podání se divácky vyplácí. Zakyslý hrobník, novopečená učitelka v jednotřídce, pár pitomých vedlejších postav a idealizovaný venkov. Jakýs takýs vztahový propletenec (které má Vejdělek rád) cítíme, ale tentokrát jdeme vyloženě vstříc romanticko-komediálnímu modelu. Tvůrci ovšem svůj příběh zbavují reality (sorry, jako), snaží se nám vnutit zaoceánskou šablonu, kterak někdo dělá tlustou čáru za minulostí a kterak se dvě odlišné duše (velmi uměle) nakonec sblíží. Stokrát použitý námět prostě nepřekvapí, navíc domácí ani neumějí moc dobře opisovat. A cokoliv přidali nového, tak dopadlo neslavně. Třeba boj o zachování základního vzdělávání (aktuální nedostatek žáků) na vesnici nebo moderní motiv jiné sexuální orientace. Obměkčování bručouna (jinak samozřejmě dobráka) je předvídatelné, ale fajn. Na americké sluníčkové žánrovky to ovšem nemá ani náhodou. Oceňuji nicméně ústřední herecké duo i tempo, které nemá moc hluchých míst. (12.08.2018)

Tak jsem zase na vážkách, zda být hodná nebo zlá. Na film o protikladech, které se přitahují, jsem byla zvědavá, ale hlavně v druhé půli jsem si nebyla jistá, jestli koukám na snímek český nebo emerický, ve kterém hrají čeští herci (toto nebyl kompliment, kdyby to někomu náhodou...). Po pravdě celý závěr byl příšerný. Jen před pár dny jsem úplně stejný motiv (který nebudu spoilerovat, pouze napíšu, že se tam utíká) viděla v jiném filmu. Prosím, vymyslete už něco jiného! V české vesničce, kde čas utíká jen podle řečí (jinak to opravdu nepoznáte, slunko tam svítilo pořád, krom chvil, kdy měli všichni depku, to pršelo) to vypadalo idylicky jako v oné kominíkově rodině, obě hlavní postavy jsou sympatické, až to bolí... No čerstvě po premiéře dám za 4*, protože na 3 hvězdy bych se musela o hodně míň smát, to já zase přiznám. (13.10.2016)

Dostal som tip na tento film od jednej bezva ženskej a trailer ma rozosmial. Nakoniec sa ukázalo, že nielenže najlepšie hlášky boli v trailery, ale  dokonca v ňom fungovali lepšie ako vo filme. Film pôsobí ako pokus o romantiku z vidieka v americkom štýle, ale nechytá sa to ani na produkciu od Hallmarku alebo Lifetime. V každom ohľade to pôsobilo strašne umelo. Jak vizuál, ktorý je tak sladký až človeka napína, tak hlavne dialógy, ktoré trhali uši. Len sem tam sa hercom podarilo predať nejakú ironickú hlášku. Chámia medzi párom trochu funguje hlavne zo ženskej strany. Vetchý je ta za totálneho idiota a burana. Tak jak sa mi zo začiatku príliš nepáčila Petra Hřebíčková, tak si ma postupne získala a hlavne vďaka nej som to dopozeral. Celkovo mi to ale pripadá hrozne natočené. Proste zlatý Hallmark. 4/10. (04.09.2022)

Rozhodně je lepší u toho nepřemýšlet a jednoduše vypnout, pak je možné odnést si poměrně příjemný zážitek. Jakmile se do nějakých rozborů pustíte, musí vás nutně napadnout, že celý film byl snad splácán za jedno odpoledne a to včetně napsání scénáře. Love story pančelky a inženýra hrobníka, která se odehrává v podstatě během jednoho odpoledne, je navíc zasazena do jaksi sterilních kulis, což působí až trapně. Když například pan starosta prohlásí, že právě dokydal, nelze mu to věřit. Pokud se to srovná třeba s Troškovými Hošticemi, je to jako nebe a dudy. Na rozdíl od této prázdné skořápky v Hošticích ten hnůj prostě cítíte. Ani postavy nejsou tak úplně dotaženy do konce. A tak se stane, že se v závěrečné fázi filmu zcela nepochopytelně hlavní hrdinka otáčí jak korouhvička o 180° od Božíčka k Langmajerovi a hned zase zpátky. Vesnice působí prázdně a Táborský s Langmajerem, jakoby každý patřili do jiného filmu, dvou rozdílných žánrů. Nicméně jak již píši na začátku - na první dobrou to bylo vcelku fajnové pokoukání, jen to pak pustit z hlavy. (20.04.2017)

Vesničko má Hřebíčková aneb Hliníková se odstěhovala na Vetchou Hanspaulku. Zhrzená učitelka Eliška Vomáčková (sympatická Petra Hřebíčková) si své bolavé srdíčko přichází léčit na venkov, kde se nastěhuje k samorostlému hrobníkovi Bohumilovi (příležitostně nevraživý Ondřej Vetchý), přezdívaném Božíček(!), který je grobián bez hygienických návyků a delikvent. Eliška se etabluje mezi vesnickou smetánkou velmi dobře, náruč jí otevře škola s jednotřídkou a ochotným starostou, ale i o něco později také Božíček, který je prostě boží chlap. A svoje staré (zlo)zvyky dokáže změnit/odhodit na (scénáristův) povel. Tomáš Hoffman porušil jednu hlavní zásadu, a sice, že někdejší kritik by se nikdy neměl pustit do natáčení filmů. Následně se tak ocitá na pranýři. Jeho režijní debut trpí hned několika tvůrčími nedostatky, které nelze zamaskovat dobrou náladou, příjemnou letní atmosférou, hezkým vizuálem a usměvavou Hřebíčkovou. V jeho filmu vše probíhá tak urychlenou a málo pravděpodobnou formou, až se z příběhu vytrácejí reálné záchytné body a potřebné souvislosti. Nic není uspokojivě rozvedeno, zcela absentuje logické vyústění podzápletek. Nevěra manžela se zamete jedním slabým dialogem kdesi u stánku s potravinami, odcizený syn, který svého tátu do té doby nenávistně naháněl s brokovnicí, odpustí Vetchému, který roky fingoval svoji smrt, v jediné scéně, když mu předloží společnou rodinnou retro fotografii(!), přísný a komisní školní inspektor se po inspekci, náhle o jednu scénu dál, aniž by byl k tomu dán patřičný důvod, začne kamarádit se starostem(!). Ke všemu je temná hrobníkova minulost jen hrubě nastíněna, nedozvěděl jsem se, jak to s jeho výkonem trestu vlastně bylo. Scén, těch skutečně vtipných, je pomálu, povětšinou je nahrazují scény úsměvné (přezkoušení žáků inspektorem dominuje), nikoliv plnohodnotně vtipné. Samozřejmě, že děj je hluboce (m)orálně předvídatelný, v ničem nepřekvapí, nezaskočí. Duo Hřebíčková/Vetchý k sobě až tak neladí, vzájemného špičkování mohlo být víc, přesto se kupodivu jednalo o svěží a dynamické herecké spojení. Tempo bylo nastavené velmi zdárně, ubíhalo to svižně. A tak se dá zrekapitulovat, že tvůrčí dvojka Hoffman/Vejdělek nás v minulosti vzala k moři, k cikánům i na návštěvu vagin. Jejich pestrou mozaiku nyní doplnila téměř lidová komedie z vesnického prostředí, jejíž životnost je poměrně jepičí, pokud ji producentská matička Prima neflákne třikrát za rok do svého vysílání. To ji budeme mít na krku, vlastně na obrazovce pořád. 5/10 (18.04.2017)