The Punisher

,, Prosím! Prosím nezabíjej mě, mám rodinu!“ ,,Tu já měl taky“ What in the name of holy fuckin god was that. Jakože nečekal jsem, že se to nějak podaří ukočírovat. Punisher je jedna z těžko uchopitelných postav ve světě Marvelu, je až moc přísná, moc krutá, moc násilná, smutná, zlomená. A rozhodně hodně brutální. A momentálně nejlepší, co se z Marvelu dostalo na obrazovky. Frank Castle. Milující otec a manžel, bývalý člen armádních tajných složek. Chlap vytesanej bojem, mučením a bolestí. Po dlouhé době se vrací domů z mise a rozhodl se, že skončí a bude se věnovat své milující rodině, která ho držela v bitvě na nohách. I když ten chlap dokáže rozmlátit nepřítele na sračky, tak má v hlavě jen jedno. Rodinu. Jenže se i s rodinou ,,omylem“ dostane do křížové palby v lunaparku a všichni umřou. Včetně samotného Franka, který dostane kulku do hlavy. Jenže to nestačí. Těsně předtím viděl umřít svou ženu, syna i dceru. A to ho tak napumpovalo, že vstal z pitevního stolu a rozhodl se, že všichni umřou. Všichni. A do puntíku to splnil, se vší parádou, pusu, šáteček a kulku do čelisti. Původ seriálového Kata sahá až do druhé série jiného superhrdiny ze stáje Marvelu, Daredevila (hodně dobrej seriál, obě série- 90%). Tam se představí jako popravčí všech mafiánů v okolí New Yorku. Všechno jde fajn, jenže dospěje do bodu, kdy zjistí, že vrahové jeho rodiny jsou úplně někde jinde. Podstoupí mučení, málem další smrt a putuje před soud (kde ho obhajuje Daredevil samotný). Pak zas šupem do vězení. Kde si vymlátí cestu ven, aby mohl šířit zášť pomsty zase o dům dál. Toť k jeho roli v jiném seriálu. Momentálně se Frank Castle stáhl do ústranní, protože ho má svět za mrtvého. Kdyby ne, jdou po něm všichni z okolí. Zašil se na stavbu, kde dnem i nocí mlátí kladivem do zdi. Spánek mu moc nedává, protože se opakuje jedna a ta samá noční můra, kde jeho rodina dokola umírá. Na scéně se ale objevují nové informace o tom, kdo za to ve skutečnosti může. Dá se proto nedobrovolně dohromady s hackerem Micrem, kterej se taky drží v ústraní aby ochránil rodinu. Do toho se zamotá policie, bývalí kolegové z bitev a vysoká vládní politika. Nejvyšší čas se vybavit a začít válku. Je toho dost, o čem se budu chtít zmínit, takže čekejte delší text. V prvé řadě Punisher samotný. Chlap se srdcem na správném místě, se skromným slovníkem, žaludkem na cokoliv a tou nejutrápenější duší, co jsem viděl. I když ten chlap jen sedí a hledí, tak na něm vidíte, jak moc velkej chaos má v sobě. Nenávist se mísí s láskou, soucit s utrpením, srdce s nabitou zbraní. Postavu se podařilo i dobře vizuálně prodat, většinu dílů ho vidíme jako ,,civila“, ale ke konci se objeví i to pověstné logo lebky, které nepříteli oznamuje, že dnes není prostě jeho den. Několik flashbacků nám ukazuje, jaký byl Frank před bitvou, v bitvě a těsně po ní. Už za války byl zvíře, o tom není pochyb, když zachraňuje celou svou jednotku proti přesile. Už tam nastává ten zlom, kdy se nebojí těm (ne)správným lidem vzít život. Pro vyšší dobro, řekl by klasik. Pořád je v něm ale dost dobra. Což ukazují zase snové sekvence, když Frank dostane vyloženě na piču tak moc, že padá do bezvědomí, kde je mu vlastně nejlíp. Je tam s rodinou. Dalším aspektem k plusu je jeho vztah s vedlejší postavou Micrem. Kontrast. Frank o rodinu přišel a není mrtvý. Micro rodinu má, ale musí hrát mrtvého. Frank životy bere, Micro zavírá oči. Frank se vší vážností řve, Micro má blbý vtipy. Chemie mezi nimi je skvělá, jako když najdete dva díly skládačky, které k sobě pasují, ale ne obrázkem. Dialogy jsou na emocích a situačním lehkém humoru. Ten seriál se totiž nesnaží být ani vtipnej, jen to z těch dialogů padá samo. Pak je tu vývoj charakteru. Nějakou parádu (hodně velkou) Punisher předvedl už v DD a tady jen začíná nanovo. Nechce se s ničím zaplést, jen zmizet v davu. Okolnosti se mění, tak zlehka začíná trestat. Dozví se víc z pozadí, začíná popravovat. Zjistí, kdo konkrétně zradil a stojí proti němu, začíná peklo. Jon Bernthal. Takovej nenápadnej muskulaturní týpek, co se schovává většinou ve vedlejších rolích (Walking Dead, Trestanec, Wind River aj.) a nijak nevyčnívá. Tady hraje hodně velký a rozhodně ne vedlejší housle. Už prodávání emocí je někde jinde, než jste u seriálů o superhrdinech zvyklí (čest právě Daredevilovi). Mručí (zdravíme Toma Hardyho), má chaotický pohled, brečí když je třeba a hlavně neskutečně skvěle řve. Stojí proti přesile několika žoldáků, kteří do něj sypou ze samopalů a on se prostě s řevem vrhne přímo do palby, aby mohl zlomit co nejvíc vazů je potřeba než mu dojde životodárná energie. Což nedojde. V čem mu ale hodně dávám plus, tak v jedné ze scén z Daredevila, kdy s Ďáblem z Hell’s kitchen sedí na hřbitově, dobitej jak pes a vysvětluje jeho vztah s dcerou. Emoce jak blázen tam jsou a je mi jasný, že je těžce prodal právě Jon Bernthal, ne postava Punishera. Plakal jsem, přiznávám. Technicky je to hodně vysoko, hudba, střih, styl vyprávění, žádnej chaos, všechno sype jak má, žádnej zádrhel v hlavní a ani ve vedlejší dějové lince. Je to přísný eRko, takže lidi umírají, končetiny padají, bolest je všude. Celý je to příběh jednoho muže, kterej měl všechno. A o všechno přišel. Tak se zapřísahal, že všem všechno vezme. Mně vzal adepta na seriál roku 2017, Taboo. Posadil se na #1 místo a s nabitou zbraní čeká, kdo ho přijde vystřídat. 5* a.k.a 100% (30.11.2017) (menej) (viac)