Tri billboardy kúsok za Ebbingom

„Je maminka opilá, táto?“ - „Ne, ne. Má jen trochu migrénu. Malou migrénu de Chardonnay.“ Po filmu V Bruggách jsem nad McDonaghem zlomil hůl. V přesvědčení, že navždy. Ale jeho nový počin mě nakonec svým tématem zlákal. A takovou pecku jsem věru nečekal! Ten film jde až na dřeň. Jak ve scénách „odlehčených“, tak těch ryze vážných. Černý, neotřelý humor byl skvělý, vyšetřování si udržovalo slušnou hladinku napětí a ani žádné emoční vydírání skrz traumata postav se nekonalo. Mildred totiž jednoduše fandit musíte, a to ne nutně jen pro to, co se jí stalo, ale hlavně kvůli tomu, jak se s ničím a nikým neštve. Třeba po takové přednášce „ctihodnému Otci“, kterého si namazala na chleba (a mluvila mi z duše), jsem měl chuť začít tleskat ve stoje (příklad za všechny). Pravda, snímek má trošku slabinu v podobě konce, který není tak výborný jako zbytek filmu, ale ta otevřenost mi vůbec nevadila. Možná lehce nadhodnotím, ale slabší plný počet rád dám. „Ty billboardy ti ji nevrátí, Mildred.“ - „To ani mrdání devatenáctky, Charlie.“ (24.02.2018)

McDonagh natočil film, kde zdánlivě otevřený závěr přímo skvostně uzavírá proplétající se mozaiku lidských činů a nechává diváka přemýšlet o tom, co právě prožil a co za tím vším má hledat. Neváhejte a běžte na to do kina, něco tak kvalitního už celý následující rok možná neuvidíte. Více zde (12.01.2018)

Stačí tři billboardy za městem, že místní policie blábolí a nemaká a věci se dají rázem do pohybu. Pravda, velmi nevyzpytatelného.. McDonagh si ponechal svůj specifický smysl pro humor, nejednoznačné postavy a dialogy prošpikované sarkasmem, navzdory trpaslíkům, co umí alibi na klíč, ubral na podivnosti a od slovutných Coenů si vypůjčil Ameriku, nesnesitelnou lehkost existencialismu a explicitní násilí s černohumorným ocasem. A aby toho nebylo málo, tak i manželku.. Všechny tři dopisy od šerifa Willoughbyho byly nádherné, ale od nich jako by autor nevěděl, jak se z toho kruhu láskyplné zloby vymotat. Možná to bude tím, že to prostě nejde.. (16.01.2018)

Tento film mi zostane v pamäti, ako jeden z tych, ktory ma velmi zaujal hlavne vdaka zaujimavemu scenaru. Sympaticky mi bol Woody Harrelson, ktory si to riadne odniesol, ale aj Sam Rockwell v ulohe arogantneho policajta. Avsak potesila ma aj Frances McDormand, ktoru som prvykrat spoznal vo filme FARGO (1996) v ulohe, za ktoru tiez dostala Oscara a mozno aj preto som si pocas tohto filmu myslel, ze s tymto filmom maju nieco spolocne aj bratia Coenovci, proste ten dej filmu k nim uplne pasoval, ale nemaju tu ziadny podiel. Skoda len toho zaveru, ktory nebol dotiahnuty uplne dokonca a ci uz sa tam malo stat cokolvek, divak si musi sam domysliet, co asi sa tam mohlo odohrat.............. Film zo siedmich nominacii ziskal dvoch Oscarov a to za najl. herecku v hlavnej ulohe pre F. McDormand a najl. herca vo vedl. ulohe pre Sama Rockwella. Nominovany bol za vedl. ulohu aj Woody Harrelson. V kategorii najlepsi film v konkurencii zvitazil THE SHAPE OF WATER (2017) Guillerma del Tora. Nominovany bol aj za hudbu Cartera Burwella, avsak Akademia sa rozhodla dat sosku filmu THE SHAPE OF WATER – Alexandra Desplata. (28.12.2019)

Nebudem prvy ani posledny, kto to napise. Pretoze sa to proste pyta. Bilboardy su najlepsia coenovka za velmi dlhu dobu. McDonagh vsak aj tak ostava svoj a serviruje skvely film plny prekvapeni, humoru, napatia a najma neuveritelnych hereckych vykonov. Myslim, ze pripadne oscarove vyhry tu nemaju koho urazit. 9/10 (24.01.2018)