Ani tieň podozrenia

Najlepší Hitchcockov film, ktorý on sám označil za svoj najobľúbenejší. Dialektika a princíp zrkadla rozvrstvený na nepríjemný portrét amerického malomeštiactva. Obludný objekt a temný tieň, ktorý vrhá, zrkadlo, postava a jej odraz v ňom. Pod zdravou kôrou prehnité jadro, za maskou nevinnosti hrozivý odkaz a za maskou zla len stvorenie prosté a obyčajné - človek. Krutý čierny humor a morbídna satira, ktorá rozprestiera svoje chápadlá po modelovej americkej rodine. Mesto, vidiek, telegram, vlak, dom. Valčík, láska a smrť. Radostné očakávanie príchodu, zúfalé dúfanie v odchod. Nikdy nie jeden, vždy v páre. Zrkadlo - dvojstranná minca, panna a orol, lož a pravda. Charlie... a Charlie. Príšera, ktorá ma budí zo spánku... Viac možno inokedy, slová mi teraz nevystačujú. (17.02.2015)

Jak pravdivě říká Francois Truffaut v knize rozhovorů s Hitchcockem, Joseph Cotten byl spolu s Claudem Rainsem (Pověstný muž) a Robertem Walkerem (Cizinci ve vlaku) nejlepším hitchcocovským padouchem, neboť byl padouchem charismatickým. A jak praví známá hitchcockovská zásada: dobrý padouch dělá většinu dobrého filmu. Zde to platí beze zbytku, ale Cottonovi coby vražednému strýčku Charliemu zdatně sekundují i krásná Teresa Wright (jeho neteř) či Henry Travers a Hume Cronyn, kteří hrají nadšené milovníky detektivek, každý večer usilovně přemýšlející, jak se vzájemně zavraždit. (02.11.2005)

Výstižný obraz maloměšťácké špíny, z níž se vylíhla hrůza jako červi ze starých hadrů. Z chrlivého lůna obyčejné (lidské, příliš lidské) americké rodiny povstane vraždící nenažranec s naivním sebe-obrazem velkého (snad dokonce dandyovského) trestajícího Zla a začne ještě trávící prchat, přičemž magnetizován bezelstným rodinným teplem se vrací do rodného hnízda, které záhy začne také polykat. Uboze a male, drkoce zuby, ze sebe souká hloupé teorie o právu Zla na trest za lidskou nedokonalost (jíž je ovšem sám skvělým příkladem) a bojí se. Okolo tiše bubří středostavovský klid, nestravitelný a přes svou grotesknost zrůdný, a jako hmyz krouží naivní strážci zákona, planoucí "láskou na první pohled", jejímž stínem zákonitě bude košatý rodinný strom s plody až příliš podobnými strýčku Charliemu. Skvěle vystavěné drama pak vrcholí dokonale ironickou poctou nehybnému klidu, líhni toho, co nakonec stráví celý svět. (21.08.2011)

Tak nevím, co vedlo Hitchcocka, že právě tento svůj film favorizoval, ale podle mého názoru se jedná o slabší kus poznamenaný dobou svého vzniku. Vím, že mistr si nikdy s uvěřitelností svých filmů hlavu nelámal, ale přeci jen že by mladá dívka trpěla ve své domácnosti vraha, který se jí navíc pokouší zbavit, jen aby neublížila matce? To je přece úplný nesmysl a o propracované psychologii postav v tomto filmu nelze vůbec uvažovat. Filmu také moc nesluší afektované projevy typické pro herectví v 50. letech, které způsobují, že láska neteře ke strýčkovi se zdá být téměř deviací. Svým úsporným herectvím, ale mnohé napravuje Joseph Cotten, coby nenápadný padouch. Naštěstí, Hitchcock uměl dobře udělat téměř vše. Druhá část filmu je skutečně místy mrazivá, nevynikají jen scény s vrahem, ale i například ta kdy neteř Charlie dojde ke hrůznému zjištění. A nejlepší je film samozřejmě v závěru. (11.08.2011)

Sympatický Hitchcockův thriller, který zdobí mnoho zajímavých chrakterů. Ačkoli se ve snímku objevili spíše méně známí herci, hrají velmi dobře a přesvědčivě. Zejména mladá Teresa Wright pěkně potěšila. Na Hitche je to možná opět trochu slabší dílo, ale jako film celkově to stojí za to. Myslím, že režisér dosáhl svého vrcholu až o patnáct let později, ale to nic nekazí na zajímavém snímku, jako je Ani stín podezření. (17.08.2011)