To the Bone

Pokud se chcete dozvědět kde, jak a proč to s anorexií začíná, tak jděte o dům dál. Tenhle film je o tom, jak je těžké se rozhodnout, jestli vlastně chcete pokračovat v žití. Terapie, pátrání po příčinině nemoci, to všechno jde stranou. Důležitá je otázka, jak pokračovat? Pro mě smysluplný film, který se snaží vyhýbat většině klišé o tom, jak krásné je žít. (06.09.2017)

Počítání žeber na vyhublé Lily Collins je patrně to jediné, co drží film od nudy. A ještě jedním úkonem se můžete přes nudu překlenout: důležité je během filmu se nepřetržitě cpát jídlem. Kalorie neřešte, prostě do sebe ládujte vše, co máte v ledničce, ve spíži, klidně dojeďte i zbytky z předešlého dne, hlavně nepřerušte cyklus, jinak si tenhle film dostatečně neužijete. Mně ke strávení téhle dramaticky roztahané slaboty nepomohla ani bizarní halucinace, v níž mám před sebou obří hamburger a s hlavní hvězdou filmu ho každý z jedné strany ukusujeme, aby se zase dostala na optimální váhu. Celkem žasnu, že se Lily Collins pro tuhle roli obětovala, patřičně upravila svůj jídelníček a na váze se jí objevila informace 40 kg, možná i méně. A k ničemu to nebylo. Celé téma je nepříliš oslnivě zpracované a zrežírované. Pacientka se ocitá v soukromém sanatoriu, které vede doktor s nekonvenčními metodami léčby, a spolu s ní se zde s anorexií i bulimií potýká několik dalších mladých žen a jeden mladík. Charaktery i průběh léčení, to vše je naprosto nezajímavé. A ke všemu se film snaží zaujmout přemírou dialogů, ano, divák si vyslechne skutečné perly. Mary Nixon jak neumí dobře režírovat a ani psát scénář, měla jednoznačnou kliku v tom, že měla k ruce talentovanou Lily Collins a několik známých hereckých jmen včetně Keanu Reevese v roli doktora. Naprosto nesmyslně má film bezmála ke dvěma hodinám, přičemž po dramatické stránce je zde jen jeden moment, kdy jedna z pacientek v sanatoriu potratí, a nějakých tradičních explicitních projevů poruch příjmu potravy se děj vzdal úplně. Collins je pobledlá, vyloženě hnusně nepůsobí, dá se i opíchat, i když se píchnete o její trčící kosti. Rodící se vztah s (homo?) mladíkem ze sanatoria nikoho nedojme, žádný zajímavý rozměr nemá ani vztahový rébus příbuzenstva hlavní hrdinky. Vůbec nejhorší je finální dvacetiminutovka. Film dostane jakýsi surrealistický nádech a všechny šance na průměr si tak pohřbil. Takže jediným doporučením je tu pitominu zajíst. 4/10 (06.05.2019)

Možno nie najlepší film s Lily Collins, no určite ide o jej najvýraznejšiu filmovú postavu a jej najlepší herecký výkon vo filme. Paradoxne mi tu ale vadil Keanu Reeves, ktorý tu od presvedčivého výkonu mal teda ďaleko. Ale nezazlievam mu to, jeho postava podľa môjho názoru nebola dobre napísaná, takže na placi toho nemal veľa čo predviesť a preto bol skôr rušivým elementom ako prínosom. Tiež po obsahovej stránke sa mohlo ísť viac do hĺbky, hlavne by som rozvinul interakcie medzi ostatnými vedľajšími postavami, myslím, že toho po psychologickej a dramatickej stránke mali dosť čo ponúknuť, skrátka tento potenciál zostal nevyužitý. Ale celkovo a vzhľadom na tému anorexie, o ktorej zas až tak veľa filmov nie je, to vidím na slabší nadpriemer. 70/100 (22.08.2017)

Hlavnou devízou tohto filmu je presvedčivý výkon sympaťáčky Lily Collins. Bez nej (resp. s oveľa horšou herečkou) by to išlo dole o... no proste o veľa bodov. Peknú rolu síce dostal aj Keanu Reeves, ale objaví sa len raz za čas. A fajn sú i hrdinkini spoluhráči v „domove“ (a sestra a tri mamy), ale toto je proste one man show ústrednej postavy. Nie je to síce na Oscara, ale nejakú menšiu, regionálnu cenu by som jej za snahu určite dal. Filmy o anorexii idú mimo mňa, nakoľko som vo svojom okolí nikdy nemal osobu s týmto problémom, ale ak toto necháme bokom, ide o snaživý, dobrý a vcelku vydarený film s viacerými silnými a zaujímavými momentami. Akurát mi to miestami prišlo moc zaliečavé, patetické a románik bol nudný a stereotypný, hoci to medzi hercami pomerne dosť iskrilo. (22.11.2017)

I když se zdá, že je film trochu přepjatý, přiznám se, že mě to zaujalo. Zvláštní zážitek po všech stránkách, který donutí člověka uvažovat o věcech, jež jsou problematikou nemocných. A tak mě napadá, že ani moderní medicína psychoterapeutickými technikami nic nezmůže, pokud není pozitivní víra, která může léčit duši. Nicméně žádný film na světě, třeba sebelepší, nemůže zprostředkovat věci skutečné zažité. I tak je však film docela niterná jízda do světa anorektičky. (25.09.2017)