Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Charles BennettHrajú:
Sylvia Sidney, Oskar Homolka, Desmond Tester, John Loder, Peter Bull, Frederick Piper, Charles Hawtrey, Clare Greet, Sara Allgood, Martita Hunt (viac)Obsahy(1)
Špionážny thriller o žene, ktorá vo svojom láskavom manželovi, manažérovi kina (Oscar Homolka), odhalí nebezpečného kriminálnika, chystajúceho bombovú sabotáž v londýnskom metre. V USA bol v dobe svojej premiéry film uvedený pod názvom THE WOMAN ALONE. (POMO)
Videá (1)
Recenzie (44)
Tentokráte Charles Bennett adaptoval pro Hitche román Josepha Conrada z roku 1907 The Secret Agent: A Simple Tale, který se odehrává v roce 1886. Změny tedy byly skutečně značné a nebudu zřejmě první, koho napadlo při tom strhujícím finále, že jde jen o novou (leč výbornou) variaci na Blackmail (první setkání Bennetta a Hitche, 1929). V pozdějších adaptacích se filmaři znovu vrací s dějem do 19. století, je to zkrátka otázka pojetí. Každopádně nijak zvlášť nelituji, že tentokráte Donat nemohl a hlavní roli vytvořil jiný Kordův oblíbenec, Loder (pozdější manžel Hedy Lamarr). Parádní výkony podávají Rakušan Homolka s Američankou Sidney. A samozřejmě ten malý klučina Desmond Tester je též velmi autentický. Nebudu nicméně zakrývat, že mi bylo zdaleka nejlépe v prostorách toho průchozího komorního kina na rohu. Velmi chytře bylo zakomponováno do děje i atmosféry. Na závěr se mohu jen podivovat nad těmi výkyvy kvality, které stíhaly ve 30. letech všechny ty špionážní filmy dělané sériově jak Baťovy cvičky. Inu, byl to trend a jako takový se musel nasytit. Jednou byl výsledek jako zde velmi dobrý, jindy laciný. A to za kamerou i před ní mohli často stát titíž. ()
Musím souhlasit, že první polovina skutečně je nevýrazná a moc mě nezaujala, protože některé scény tam jsou trochu zbytečné, ale v druhé půlce už to všechno šlape zhruba tak jak má a líbila se mi, i když by se některé mínusy našli. On ten příběh není špatný, má i pár silných momentů, po filmařské stránce to taky je slušná práce a i herci jsou fajn, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že to Hitchcock mohl udělat o něco líp. A i když to má příjemnou stopáž (76 minut), i tak se to na ni dalo promyslet líp. Lepší 3* ()
Po pravdě jsem příjemně zaskočená tím, že pan Hitchcock tento snímek přivedl na svět v roce 1936, zdá se mi to prostě neuvěřitelné.. Jedná se o jízdu drsnou a nesmlouvavou, upřímně řečeno mi vyrazil dech.. Příběh mladé ženy (mimochodem Sylvia Sidneyová je jako půvabná okatá panenka, míněno pochvalně, líbila se mi), jejího malého brášky a manžela mě vtáhnul na první dobrou a jak se to rozjelo, tak jsem byla napnutá jak struna, jak to celé dopadne.. Drobné výtky si nechám od cesty, vůbec nejsou podstatné... ()
Podobně jako třeba v případě pozdějšího Hitchcockova snímku Jamaica Inn se Sabotáž připravila o značnou část napětí tím, že hlavní záporák je známý od začátku, přesto je ten příběh celkem poutavý, a někdy od 45. minuty, kdy dostane malý Stevie - nic netušíc - za úkol dopravit na Piccadilly Circus časovanou bombu, to nečekaně napínavé být začne - ke konci už jsem skoro nedýchal, jak jsem netrpělivě čekal, jak to celé dopadne, a po této stránce musím říct, že mě to rozuzlení docela šokovalo, protože jsem to fakt nečekal (asi pod vlivem současné mainstreamové produkce, kde by něco takového bylo v podstatě tabu). Spolu s tím, že film téměř nijak neobjasňuje motiv sabotážních útoků, se to u mě podepsalo na tom, že jsem z toho byl nakonec spíš lehce rozladěný, přesto si myslím, že ta conradovská látka není špatná, a když člověk nebere poznamenanost dobou jako chybu, ale vlastnost, může mu ten film něco dát i v roce 2022. ()
I s přihlédnutím k dost krátké stopáži svižná, hodně úderná a překvapivě nikterak odlehčená jednohubka s libovou a pekelně napjatou scénou převozu filmu s vyvrcholením, které by si dnes už asi dovolil natočit málokdo (spíš nikdo). Pro mě zatím společně s Lady Vanishes nejlepší meziválečný Hitchcock. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (8)
- Sidney se na spolupráci s Hitchcockem, který byl v té chvíli nejslavnějším britským režisérem, těšila. Ve skutečnosti totiž ona sama byla tím pravým důvodem, proč tento film měl vůbec vzniknout. [Zdroj: Vždyt je to jen film] (Pavlínka9)
- Sideny milovala psy, takže se jí velmi dotklo to, co považovala za "zbytečnou smrt jednoho psího miláčka." "Domnívám se, že Hitchcock udělal velkou chybu, když nechal lidi, mého mladšího bratra a toho skvělého psíka vybouchnout v autobuse" uvedle herečka. [Zdroj: Vždyt je to jen film] (Pavlínka9)
- Záběr, ve kterém nechce revizor malého chlapce pustit do tramvaje s filmovým pásem, byl použit ve filmu Hanební pancharti (2009). (For Fun)
Reklama