Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Joseph StefanoKamera:
John L. RussellHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin, Janet Leigh, Martin Balsam, John McIntire, Simon Oakland, Frank Albertson, Patricia Hitchcock, Vaughn Taylor (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Marion Craneová, sekretárka z Phoenixu, chce zmeniť svoj život. Jej najväčšou túžbou je zanechať stereotypnú prácu a začať nanovo s milencom Samom Loomisom. To však nie je jednoduché, pretože Sam má finančné záväzky voči bývalej manželke. Marion preto spreneverí značnú finančnú čiastku z realitnej kancelárie, v ktorej pracuje, a vydá sa za Samom do Kalifornie. Na úteku po dlhej jazde nájde útočisko pred búrkou v opustenom moteli, ktorý vlastnia matka a syn Batesovci. Po Marion pátra nielen polícia, ale aj jej sestra a súkromný detektív Milton Arbogast. Spolu odhaľujú hrozivé okolnosti Marioninho zmiznutia aj smrteľné tajomstvá, ktoré skrýva starý ponurý dom a opustený motel vedený duševne narušeným Normanom Batesom. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 169)
Jen těžko lze přidat k soudům, obsaženým v předchozích komentářích, něco inovativně nápaditého neřkuli objevného. Spokojím se několika vlastními osobními glosami. PSYCHO je opět filmem-průsečíkem. Děsivost a děsovost, s jakou podává obraz psychicky narušeného jedince-deprivanta, trpícího jednou z četných poruch osobnosti, jež byly svým uchopením pro poznávací úroveň tehdejší psychiatrie nedosažitelné, je srovnatelná svou poetikou s klasickými horory první poloviny minulého století. Výrazně je však převyšuje řemeslnou úrovní scénáře i režie a nepochybně i hereckými výkony. Nereálnost reálného tématu, fiktivní uchopení věcně doložitelné skutečnosti, to je jistá schizofrenie obsahu a formy, jež charakterizuje osobitost a původnost Hitchcockova přístupu. A je to zdroj nepochybného úspěchu diváckého i znaleckého, jehož se film právě takto poprávu dopracoval. Z mnoha mrazivých scén tou nejhroznější je pro mne jedna z těch závěrečných: pohled na matčinu mumii ve sklepních prostorách vražedného motelu. Tak jako se tělo neskládá jen z mozku a srdce, ale i střev a konečníku, tak i lidský život nejsou jenom nyvé vzdechy pod hvězdnatou katedrálou nebes, ale i okamžiky existenciální úzkosti a prostě pudového strachu o život. PSYCHO i po takřka půstoletí totu skutečnost připomíná s nepřehlédnutelným důrazem. Důrazem ražby i kvality nadčasové klasiky. ()
Tak jsem konečně doopravdy poznal Psycho! Doopravdy proto, že ten film je tak moc profláklý, až jsem měl ze všech ukázek a fotografií, které jsem viděl, ze všech televizních dokumentů, ze všech odstavců v knihách a časopisech i z názvů skladeb na Herrmannově extra dravém soundtracku pocit, jako bych ho vlastně znal už dávno. A protože jednou z těch notoricky známých věcí je i pointa, neměl jsem přes veškerý můj obdiv k největšímu mistrovi napětí takovou chuť se na Psycho dívat. No co, nechte těch pohledů, každý děláme hlouposti. Včera jsem si ale Psycho užil. A to dokonce v kině. Nevnímal jsem pochechtávající se zbytek diváků, kteří už film zřejmě viděli postopadesáté, a seděl jako přikovaný. Velice mile mě překvapila spousta momentů, které jsem neznal a které se mi dost možná líbily úplně nejvíc - především (ne)potopení auta do rašeliniště a soukromý detektiv kráčející po schodech (to bylo vážně na infarkt). Co dodávat, Psycho je jeden z těch filmů, které by si zasloužily i šestou hvězdičku. ()
Alfred Hitchcock a jeho nejslavnější film, nejslavnější scéna, nejslavnější nůž, nejslavnější černá krev, nejslavnější díra do sprchy a nejslavnější sprchová plachta. To celé oblepeno v jedné z nejslavnějších atmosfér hororů šedesátých let vůbec. Psycho je prostě klasika. U mě to sice na plný počet nevyhraje, ale vždycky to bude klasika. Klasika daleko lepší jak Závrať a cokoliv jiného. V tomhle případě určitě jo. Protože kdo jiný si dovolí zabít hlavní roli, která se ve filmu více jak polovinu času prochází a pak najednou kuch a kamera se okamžitě stočí na někoho jiného. No jen tak někdo rozhodně ne. Mistr hororů ale na to ve všech ohledech měl právo pokaždé, kdy takovéto filmy točil. ()
Scénář: Joseph Stefano .. Psycho je opravdu PSYCHO! Představoval jsem si tento snímek dosti jinak, o to větší byla moje spokojenost!! Mistr Hitchcock byl opravdu génius stylu. V podstatě souhlasím s komentářem POMO, lepe bych to nevystihl!.. A pověstná třešnička na závěr, jedinečná a asi milionkrát kopírovaná koupelnová scéna, která jako jedna z mála je opravdu kultovní! 100% a i to je málo. ()
No ja neviem, keby som sedel v kine pred štyridsiatimi rokmi, tak by som sa asi po*ral od strachu, no teraz, keď sme filmami s žánrom horror prepchatí a prepozeraní, majstrovstvo diela v horrorových scénach až tak necítiť. Samozrejme, štyri hviezdičky si zaslúži plné. Perkins je riadny psycháč. A keď vyletela z izby matka s nožom, to ma skoro pretrhlo. Navyše skvelá hudba! 85%. ()
Galéria (236)
Zaujímavosti (203)
- Natáčelo se od 11. listopadu 1959 do 1. února 1960, převážně v prostorech Universal Studios. Dále pak v Arizoně a Kalifornii. (Pavlínka9)
- V čase 01:18:00, když Norman (Anthony Perkins) na schodech zavraždí detektiva Arbogasta (Martin Balsam), ho poprvé evidentně bodne nožem do oblasti srdce. Krvavý šrám se však objeví v obličeji detektiva. (ClintEastwood)
- O nakrúcaní filmu existuje kniha, ktorú napísal Stephen Rebello 30 rokov po premiére, nazýva sa "Alfred Hitchcock and the Making of Psycho" a detailne v nej popísal celý proces od zakúpenia práv až po prvú projekciu. Autor prešiel všetky dostupné archívy, Hitchcockove osobné zdroje a vyspovedal každého člena štábu, ktorý do roku 1990 ešte žil. (classic)
Reklama