Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Joseph StefanoKamera:
John L. RussellHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin, Janet Leigh, Martin Balsam, John McIntire, Simon Oakland, Frank Albertson, Patricia Hitchcock, Vaughn Taylor (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Marion Craneová, sekretárka z Phoenixu, chce zmeniť svoj život. Jej najväčšou túžbou je zanechať stereotypnú prácu a začať nanovo s milencom Samom Loomisom. To však nie je jednoduché, pretože Sam má finančné záväzky voči bývalej manželke. Marion preto spreneverí značnú finančnú čiastku z realitnej kancelárie, v ktorej pracuje, a vydá sa za Samom do Kalifornie. Na úteku po dlhej jazde nájde útočisko pred búrkou v opustenom moteli, ktorý vlastnia matka a syn Batesovci. Po Marion pátra nielen polícia, ale aj jej sestra a súkromný detektív Milton Arbogast. Spolu odhaľujú hrozivé okolnosti Marioninho zmiznutia aj smrteľné tajomstvá, ktoré skrýva starý ponurý dom a opustený motel vedený duševne narušeným Normanom Batesom. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 161)
Až na zhruba podesáté a s fantastickým obrazem i zvukem z blu-raye jsem si konečně užil Psycho tak jako moje nejmilovanější Hitchovy pecky (Vertigo, Okno do dvora, Ptáci, Na sever severozápadní linkou). Z toho vyplývá jediné - víc Hitchcocků (a dalších klasik) na blu-rayi! http://filmserver.cz/clanek/77/Psycho-50th-Anniversary-Special-Edition/ ()
Majster napätia sa po nie príliš dobrom diváckom a (nepochopiteľne aj) kritickom prijatí Vertiga rozhodol trochu šokovať. A čo z toho vzniklo, je história. Brilantný thriller s množstvom zvratov a ikonických scén patrí medzi nesmrteľné legendy. Scéna v sprche je stále mrazivá, hudba Bernarda Herrmanna dokonalá a herecký výkon Anthonyho Perkinsa strhujúci. Doteraz jeden z najlepších filmov, aké boli nakrútené. ()
Jen těžko lze přidat k soudům, obsaženým v předchozích komentářích, něco inovativně nápaditého neřkuli objevného. Spokojím se několika vlastními osobními glosami. PSYCHO je opět filmem-průsečíkem. Děsivost a děsovost, s jakou podává obraz psychicky narušeného jedince-deprivanta, trpícího jednou z četných poruch osobnosti, jež byly svým uchopením pro poznávací úroveň tehdejší psychiatrie nedosažitelné, je srovnatelná svou poetikou s klasickými horory první poloviny minulého století. Výrazně je však převyšuje řemeslnou úrovní scénáře i režie a nepochybně i hereckými výkony. Nereálnost reálného tématu, fiktivní uchopení věcně doložitelné skutečnosti, to je jistá schizofrenie obsahu a formy, jež charakterizuje osobitost a původnost Hitchcockova přístupu. A je to zdroj nepochybného úspěchu diváckého i znaleckého, jehož se film právě takto poprávu dopracoval. Z mnoha mrazivých scén tou nejhroznější je pro mne jedna z těch závěrečných: pohled na matčinu mumii ve sklepních prostorách vražedného motelu. Tak jako se tělo neskládá jen z mozku a srdce, ale i střev a konečníku, tak i lidský život nejsou jenom nyvé vzdechy pod hvězdnatou katedrálou nebes, ale i okamžiky existenciální úzkosti a prostě pudového strachu o život. PSYCHO i po takřka půstoletí totu skutečnost připomíná s nepřehlédnutelným důrazem. Důrazem ražby i kvality nadčasové klasiky. ()
U podobně "profláknutých" filmů je hodnocení těžší než obvykle, neboť je ovlivněno několika zásadními faktory. Jednak zubem času, kdy se stáří filmu velice často projevuje také v jeho kvalitě, neřkuli jde přímo o znechucení filmového zážitku (což není tenhle případ), tak i předem vyzrazenou pointou, zásadních scén atd., což už případ Psycha je (naštěstí tedy ne v mém případě). Já o závěrečném twistu neměl ani ponětí a slavná sprchovací scéna ve mě nevyvolala takové emoce, jako třeba chvilka napětí na schodišti. Samotný film byl v době svého uvedení určitě pecka, která překračovala nejrůznější milníky, dnes už jde (pro mě) o silný, atmosférický zážitek s vynikající hudbou, kamerou a nadlidským výkonem Anthony Perkinse. ()
(1001) Dodnes mám v živé paměti scénu, kdy mi moji rodiče asi jako desetileté dívence vysvětlovali, kdo je to Norman Bates, abych pochopila humornou narážku v seriálu Červený trpaslík. Dopustili se tím na mně kultovního spoileru a zároveň tím také zřejmě způsobili, že mám Psycho spojené spíše s komedií než s hororem. A na obranu mých rodičů, myslím si, že Hitch taky udělal hodně proto, aby tomu tak bylo. Protože čím jsem starší (a není to tím, že bych byla cyničtější, pokud něco, tak teď u filmů brečívám víc než zamlada), tím víc se moje percepce filmu blíží poťouchlé černé komedii. A není to jenom kvůli scéně se šéfem na přechodu. Hodně dialogu to též naznačuje. A taky to není tak, že bych se u filmu smála stylem "je to staré a hloupoučké", ale protože v tom vidím opravdickou tvůrcovu zlomyslnost a škodolibost. Naprostá krása je například kontrast Perkinsova Normana a Gavinova boyfrienda. Gavin je muž skála, panák, prkno, dřevo, který mluvou i chováním patří do starého světa (filmu). Perkins se pořád hýbe a vrství ve svém projevu spoustu druhů emocí, je nesvůj a nejistý a přece i v těch nejvypjatějších momentech uvolněně žvýká nějaké bonbóny. Dále také pokud o někom platí, že má ramena přes celá záda, tak o Perkinsovi, a kolik víc důkazů člověk potřebuje, aby ho nazval budoucností kinematografie. (A říkám to samozřejmě v době, kdy se tato budoucnost už stala, herec a já jsme byli oba naživu jenom v jeden stejný rok a v těch následujících letech jsem já měla tu smůlu, že jsem viděla i béčkové až céčkové pokračování Psycha, které si ke vší hrůze i sám režíroval.) Hudba je tak profláklá, že mám vždycky dojem, že si ji pamatuji z jiného života, ale co opravdu hodně obdivuji jsou pohyby kamery. A taky mám slabost pro to, jak Hitch neustále znejisťuje a pozměňuje, kdo je vlastně hlavní postava příběhu. Když jsem film viděla jako malá, zamilovala jsem se u něj do Perkinse. Nyní místo v mém srdci okupuje policista, který zaklepe na okno auta Marion po noci prospané na silnici a potom je její hrozivý stín. -"A man should have a hobby." ♥ ()
Galéria (230)
Zaujímavosti (198)
- V scéne, v ktorej si Janet Leigh (Marion Crane) a John Gavin (Sam Loomis) užívajú popoludňajšie potešenie, bol Gavin veľmi nervózny a nepôsobil presvedčivo. Alfred Hitchcock preto Leigh niečo zašepkal a tá potom nebránila svojim prstom, aby zašli ďalej než vyžadovala ich povinnosť. Zvodné dotyky vyvolali v spomalenom Gavinovi razantnejšiu reakciu. Hitchcock dokonca tvrdil, že herec mal erekciu. (marlon)
- Cenzoři odmítali povolit do filmu scénu se splachující toaletou. Alfred Hitchcock je přemluvil, protože tvrdil, že je pro film nezbytná. (ČSFD)
Reklama