Bludiště lásky

Těžko říci, jak bych hodnotila film, nevidět ho s živým hudebním doprovodem (seskupení Carnem na LFŠ 2015), díky tomu se však jednalo o nevšední a nezapomenutelný zážitek! Děj po většinu stopáže nenudí a je stále na co se dívat. Herecké výkony jsou sympatické a vývoj postav a jednotlivé charaktery dobře vykresleny, dojde na humor i napětí, rozhodně stojí za zhlédnutí. (17.08.2015)

Je to dost šablonovité, jako spousta tehdejších filmů a navíc ani ten příběh není žádná sláva, nicméně natočené je to slušné a talent pro výstavbu scén už měl tehdy Hitchcock v malíku, stopáž je příjemná, taky se to dost snaží vyprávět skrze obraz, i když tu v určité chvíli je dost mezititulků a celkově to prostě funguje. Ne nijak zvlášť dokonale, Hitchcock má určitě hromadu lepších filmů, ale na debut je to slušná práce, zvlášť, když ho ještě nikdo neznal a nemohl si točit co chtěl. Za mě spíš spokojenost. Silné 3* (04.05.2022)

Hitchcockův první samostatný a dokončený film sice zpracovává komplikované téma (zvlášť na dobu svého vzniku!), ale silně do něj ještě zasahuje naivita tehdější kinematografie, kterou později už u dalších němých filmů odboural. Mnohé situace a twisty prostě nejde brát ani trochu vážně. Ostatně tomu hodně pomohli místy přehnaně teatrální herci (speciálně Carmelita Geraghty svou bezcharakterní cílevědomou dívku slušně zabila, přitom ta postava měla obrovský potenciál). Zahrada rozkoše je komplikovanější, než pozdější Hitchovy filmy zaobírající se vztahy (Ring, Manxman), ale zpracovává je hůř... __ Titulky ZDE. (30.03.2010)

Inu, řekněme školní cvičení. :-) Chápu, že si tehdy ještě AH nemohl moc vyskakovat a vybírat si, co bude točit. Ale tohle romantické vaudevillové "drama" uhrál slušně. Už zde je vidět jeho smysl pro výstavbu scény, jeho nezaměnitelný vtip a schopnost skutečně přes kameru vyprávět obrazem - některé externí scény jako by Tarkovský pohledal! :-) Ale jinak samotný příběh je skutečně normální červená knihovna včetně záletného ožraly. (22.04.2012)

Bludiště lásky je nejzajímavější z pohledu historie kinematografie. Jeden ze základních pilířů filmu, Alfred Hitchcock, začínal s melodramatem. Herectví němé éry musí být expresivní, výrazná mimika pomáhá smyslovému vnímání. Tématem je naivní důvěřivá cudnost při střetu s realitou a název Bludiště lásky je velmi výstižný pro zaměření polohy a směru. Cesty k pocitu osobního štěstí a naplněnosti vedou přes různé roviny i žebříčky hodnot. Vyjadřování je přímé, způsob halucinace deliria vzbudí potěšující pozornost. Hlavní postavou procházkou pocitového labyrintu pojmu slova láska je Patsy Brand (zajímavá Virginia Valli), skromná a cudná kabaretní tanečnice se spořádaným životem a laskavým srdcem. Romantický idealismus se pokouší apelovat na morálku svědomí a bezbranná důvěřivost si vybírá svou nutnou životní daň. Romantismus má trnitá křoviska. Důležitou postavou je Jill Cheyne (zajímavá Carmelita Geraghty), nová kabaretní tanečnice se ctižádostivou představou o životě v blahobytu. Osobní štěstí touží po přepychu a obdivu, rychle rozpoznává pravidla smyslné hry a neláme si hlavu s očekáváním. Hlavní mužskou postavou je Levet (pozoruhodný Miles Mander), volnomyšlenkářský hédonista, vyslaný svým zaměstnavatelem na zámořskou plantáž. Poživačnost ukáže šarm i slabost strachu. Výraznou postavou je Hugh Fielding (sympatický John Stuart), Jillin snoubenec a Levetův spolupracovník. Romantická duše hledá odpovědi. Z dalších rolí: dobrácký Patsyin pan domácí Sidey (Ferdinand Martini), jeho laskavá manželka (Florence Helminger), v mnoha ohledech úspěšný provozovatel kabaretu Oscar Hamilton (Georg H. Schnell), vytoužená meta princ Ivan (Karl Falkenberg), decentní manažer plantáže (Louis Brody), či temperamentní domorodá milenka (Nita Naldi). Bludiště lásky je melodramatem němé éry filmu, zajímavý a příjemný film, nikoli ovšem převratný a důležitý. (27.06.2018)