Bludiště lásky

Film jsem bohužel viděla za hudební produkce čehosi, co si říká Carnem na LFŠ. Zážitek to nebyl kvalitní, neb hudební těleso film zcela ignorovalo a na závěr si ani nepovšimnulo, že film již skončil a nerušeně hrálo ještě několik velmi dlouhých a zbytečných minut. Budiž ale, to je typické pro LFŠ, nikoli pro Hitch 9, což je projekt BFI, kterým vnucuje nově zrestaurované kopie toho, co zbylo z jeho němé tvorby: The Pleasure Garden (1925), The Lodger (1927), The Ring (1927), Downhill (1927), The Farmer’s Wife (1928). Easy Virtue (1928), Champagne (1928), The Manxman (1928) a Blackmail (1929). Odhlédnu-li ale od nevyhovující zkušenosti konkrétní projekce a od fenomému Hitch 9, který beztak mlátí jen prázdnou slámu, zůstane mi vcelku příjemný film z mého oblíbeného prostředí zákulisí pikantní revue. Story je o dvou holčinkách, které se každá jinak vyrovnává s touhou po slávě a štěstí. Virginia Valli je tou umírněnou, která si odpírá pro iluzi skromného štěstí a Carmelita Geraghty tou, která si je zcela jistá svým šarmem a stává se tak vcelku rychle bohatou, leč nešťastnou. Jak tyto story vrcholí si umíte představit sami, ale pokud máte zájem o události ze Zahrady rozkoše, polovina 20. let je pro ně ideální. #LFŠ (28.07.2015)

Je to dost šablonovité, jako spousta tehdejších filmů a navíc ani ten příběh není žádná sláva, nicméně natočené je to slušné a talent pro výstavbu scén už měl tehdy Hitchcock v malíku, stopáž je příjemná, taky se to dost snaží vyprávět skrze obraz, i když tu v určité chvíli je dost mezititulků a celkově to prostě funguje. Ne nijak zvlášť dokonale, Hitchcock má určitě hromadu lepších filmů, ale na debut je to slušná práce, zvlášť, když ho ještě nikdo neznal a nemohl si točit co chtěl. Za mě spíš spokojenost. Silné 3* (04.05.2022)

Roztomilý, naivný, miestami romantický a miestami antiromantický film od začínajúceho Alfreda. Je to krátke a asi vďaka tomu cítiť, že dej je poriadne zhustený a tým pádom aj zábavný. Postavy, ktoré majú byť sympatické sú sympatické a tie, ktoré majú byť nesympatické sú svojim spôsobom sympatické tiež. Je tu vražda, osudová láska, neopätovaná láska, cesta do trópov, divadelné vystúpenia, milý pes, bohatý princ, čierny humor, proste všetko... (26.05.2017)

Bludiště lásky je nejzajímavější z pohledu historie kinematografie. Jeden ze základních pilířů filmu, Alfred Hitchcock, začínal s melodramatem. Herectví němé éry musí být expresivní, výrazná mimika pomáhá smyslovému vnímání. Tématem je naivní důvěřivá cudnost při střetu s realitou a název Bludiště lásky je velmi výstižný pro zaměření polohy a směru. Cesty k pocitu osobního štěstí a naplněnosti vedou přes různé roviny i žebříčky hodnot. Vyjadřování je přímé, způsob halucinace deliria vzbudí potěšující pozornost. Hlavní postavou procházkou pocitového labyrintu pojmu slova láska je Patsy Brand (zajímavá Virginia Valli), skromná a cudná kabaretní tanečnice se spořádaným životem a laskavým srdcem. Romantický idealismus se pokouší apelovat na morálku svědomí a bezbranná důvěřivost si vybírá svou nutnou životní daň. Romantismus má trnitá křoviska. Důležitou postavou je Jill Cheyne (zajímavá Carmelita Geraghty), nová kabaretní tanečnice se ctižádostivou představou o životě v blahobytu. Osobní štěstí touží po přepychu a obdivu, rychle rozpoznává pravidla smyslné hry a neláme si hlavu s očekáváním. Hlavní mužskou postavou je Levet (pozoruhodný Miles Mander), volnomyšlenkářský hédonista, vyslaný svým zaměstnavatelem na zámořskou plantáž. Poživačnost ukáže šarm i slabost strachu. Výraznou postavou je Hugh Fielding (sympatický John Stuart), Jillin snoubenec a Levetův spolupracovník. Romantická duše hledá odpovědi. Z dalších rolí: dobrácký Patsyin pan domácí Sidey (Ferdinand Martini), jeho laskavá manželka (Florence Helminger), v mnoha ohledech úspěšný provozovatel kabaretu Oscar Hamilton (Georg H. Schnell), vytoužená meta princ Ivan (Karl Falkenberg), decentní manažer plantáže (Louis Brody), či temperamentní domorodá milenka (Nita Naldi). Bludiště lásky je melodramatem němé éry filmu, zajímavý a příjemný film, nikoli ovšem převratný a důležitý. (27.06.2018)

Hitchcockův první samostatný a dokončený film sice zpracovává komplikované téma (zvlášť na dobu svého vzniku!), ale silně do něj ještě zasahuje naivita tehdější kinematografie, kterou později už u dalších němých filmů odboural. Mnohé situace a twisty prostě nejde brát ani trochu vážně. Ostatně tomu hodně pomohli místy přehnaně teatrální herci (speciálně Carmelita Geraghty svou bezcharakterní cílevědomou dívku slušně zabila, přitom ta postava měla obrovský potenciál). Zahrada rozkoše je komplikovanější, než pozdější Hitchovy filmy zaobírající se vztahy (Ring, Manxman), ale zpracovává je hůř... __ Titulky ZDE. (30.03.2010)