Marnie

Dnešní optikou je těžké pochopit proč Marnie byla ve své době považována za propadák. Vždyť ve svých kvalitách nijak nezaostává za ostatními slavnými díly Alfreda Hitchcocka. Ve filmu jsou přesně takové momenty, které od mistra očekávám, tedy chvíle kdy z filmu září totální zvládnutí filmařského řemesla. Pro mě není Marnie o nic horší, než třeba Psycho nebo Vertigo. Mezi vynikající pasáže patří například ty, ve kterých sní hlavní postava noční můry, úniko po vyloupení trezoru, nehoda na koni a celý závěr. Některé scény již sice technicky zestárly, ale fanoušek i po letech ocení jejich rafinovanost a invenci. Důvodem propadu tak asi mohla být jedině určitá kontroverze tématu, kdy se ve filmu otevřeně řeší frigidita, náruživost a vůbec chvíle jež definovaly postavu Marnie. To mohlo být pro tehdejší konzervativní dobu příliš, protože i dnes film překvapí otevřeností v některých tématech. Každopádně tyto scény jsou pro film nezbytné a právě scénář, tak jak je, patří mezi ty nejlepší na jaké Hitchcock sáhnul. A nutná poznámka: svělý casting a geniální souhra vizuálu s hudbou Bernarda Hermanna. Ale to je víceméně taková samozřejmost, kterou je téměř zbytečné zmiňovat. (25.06.2012)

Možná, že Hitchcock natočil i lepší věci, ale osobně se mi to líbilo (navzdory mé averzi k filmům, jejichž název se nezmohl na nic lepšího, než použít jméno titulní postavy). Byť mě překvapilo, že Tippi Hedren mě zde moc nebrala - a to jsem jí byl v o rok starších Ptácích zcela okouzlen - možná je to proto, že ji zde po mém soudu - navzdory malému hereckému prostoru její postavy - zastínila Diane Baker, která je zde zcela úchvatná (mimochodem obě herečky jsou dosud naživu, což mě svým způsobem fascinuje). Během sledování jsem si mnohokrát uvědomil, jak skvěle je ten film odvyprávěný - v podstatě v každém momentu chce člověk vědět, co se bude dít dál - ta práce s pozorností diváka je zde podle mě prostě výborná, ačkoli ten film paradoxně podle mě vlastně moc napínavý není, a celkem bezproblémově lze předem odtušit, jak to celé dopadne. Každopádně i po těch letech to podle mě stále stojí za vidění, podobně jako je zajímavé si přečíst ve slavné knize rozhovorů Hitchcocka s Truffautem, co si o Marnii myslel sám Hitchcock, který za ústřední téma toho filmu označil fetišistickou lásku Marka ke zlodějce. (08.04.2021)

Možné SPOILERY: I když se v Marnie dá najít několik typických hitchcockovských prvků strašidelné hry s divákem, matka stojící ve stínu, ruka klepající na okno, tak je čistým dramatem o ženě sužované fobiemi a nepochopitelným citovým chladem ze strany své matky a v důsledku toho se propadá do světa lži a přetvářky. Tippi Hedren ( Marnie), která mne např. v Ptácích svým herectvím naprosto iritovala, je tady skvělá a její rozvrácenou duši jsem jí věřil. Sean Connery ( Mark), který sice vypadal jako ne po dobře provedené plastické operaci, se své role zachránce zhostil také výtečně a jeho krocení zlé ženy bylo až šarmantní, ale lehce sexistickou, ukázkou převahy klidného a vyrovnaného mužského elementu nad divokým a nevyrovnaným ženským principem. Celý střet vůlí spěje k očekávané konfrontaci Marnie se zapomenutým traumatem z dětství, které mohlo být příčinou jejího stavu a po této zkoušce ohněm se, konečně smířená sama se sebou, rozhoduje spojit svou pouť s Markem a rovnováha je opět nastolena... Nejsmutnější a nejpravdivější na celém příběhu je však vztah matky ke své vlastní dceři, která v sobě ani na konci nenajde kouska citu ani prostého porozumění k vlastní dceři a dokáže pouze sama sebe ujišťovat o vlastní oběti a výchově dcery ke slušnosti a tím divák ( či aspoň já) dostane i jasnou odpověď na to, proč byla Marnie tím, čím byla ... "Jsem sice lhářka a zlodějka, matko, ale ano , slušná skutečně jsem" (04.11.2013)

Pointa nesprostredkúva žiadnu filmovú ani morálnu katarziu (repliku "som zlodejka, ale mravná" by som chcel počuť z úst politika než z úst Tippi Hedren), samotný príbeh je desivo priemerný a takmer identickú prácu s farebným svetlom možno nájsť v desať rokov starom Okne do dvora. Omnoho zaujímavejšia sa mi v Marnie zdá práca so zvukom (ruchy+absolútne ticho+zvolanie), kde Hitchcock znovu dokazuje, že má... no, grády. Príjemným prekvapením je aj zamietnutie osvedčeného vzorca "chladná kráska+sympatický chlapík James Stewart" v prospech (kupodivu fungujúcej) chémie "chladne pôsobiaca kráska+chladne pôsobiaci krásavec". Zďaleka najlepší je dlhý úvodný záber, ktorý jasne demonštruje, z čoho presne čerpe režisér inšpiráciu. Réžia filmu je tak dráždivo presná, že ju človek priam fyzicky vníma ako šteklenie - v tomto prípade skôr relatívne nepríjemné. Pre mňa je Marnie najstarší anglo-americký film, v ktorom som prvýkrát počul čarovné slovíčko "sexy" a "sex" (tu skôr vo význame nie pohlavia, ale aktu, keďže Marnie na toto slovo reaguje "Adam a Eva"). Well done, sir, but there are better pictures than Marnie. (01.04.2005)

A je to tady opět. Psychologicky laděný thriller z dílny největšího mistra ever forever Hitche, kde se nám vedle mystiky taky rozjíždí pořádná romanťárna! Co já bych bez něj dělal, vždyť všechny romantické filmy se můžou jít zahrabat. Tu dokáže nejlíp vykreslit on a k tomu přikořenit nějakou tou špionáží nebo úchylkou nebo čímkoliv jiným. Tippi se mi líbila už v Ptácích a Connery mi sedl. (21.06.2009)