Ja ako Tekvička

Film o dětském traumatu se stylovou dětskou animací. Kousky jílu vás přivedou k pláči. Je to ten druh filmů, které vás uchopí a už nepustí. Když autor ústy chlapečka začne sociálně vydírat emocemi "jeho africkou maminku vyhostili a tatínek přepadl pumpu aby měl co jíst" obával jsem se multikulturní výchovy pro děti a netypoval bych, že to natočili Švýcaři. (01.12.2020)

Lidský film pro trochu starší děti dokládající, že není vždy nezbytný všudypřítomný boj se zlem, nejsou nutné akční scény, kouzla a tak. Pěkný snímek se dá natočit i poklidně: sem tam vidíme atmosférický delší záběr na celkovou situaci, jindy třebas i prostřih na ptáčky. A to vůbec nemluvím o originálním scénáři a zdařilém výtvarném zpracování. (15.02.2018)

Ma vie de courgette zaujme především neobvykle namíchaným příběhem, který v sobě kombinuje realistickou syrovost, krásnou dětskou naivitu a nemalou dávku optimismu. Toto všechno je úhledně zabaleno do originální a na pohled krásné animace, v níž jako papírový drak Cukety vylétává do výšin dojemný závěr a celkové vyznění snímku. (16.04.2017)

Takmer dokonalý príklad z Francúzka na to, že k tvorbe („nakresleniu“) jednoduchého ale oveľa silnejšieho príbehu nepotrebujete veľa. Avšak je potrebné povedať, že film o „Cuketovi“ by nevzniklo, keby tvorcovia v sebe nemali hlboké city. Najväčší plus je to, že tento príbeh je tak šikovne spracované, že dokáže osloviť nie len dospelých. „Animáku“ je možno vyčítať v podstate (hlavne) len to, že prostredie „detského domova“ miestami zobrazuje až príliš dokonale. Skromné a sympatické vedľajšie postavy. Príbeh, ktorý je z veľkej časti reálny a dotkne nielen oči. Osobné hodnotenie: 82% (****) (24.10.2018)

Nečesejme si hlavu špatným hřebenem (pro nezasvěcené - Nebudeme si nic nalhávat). Komedie to fakt není a pár humorných momentů (a nutno uznat, že celkem povedených, jeden mě fakt dostal) ji z ní ještě nedělá. A o nějakém příjemném, hřejivém filmu bych taky zrovna nemluvil, byť to skončí dobře. Mám z Cuketky rozporuplné dojmy. Na jednu stranu ten film má dost silné téma a kdyby to bylo zaměřené fakt jenom na dospělé, mohl by z toho být skvělý a silný film. Jenže v téhle podobě jsem spíš měl pocit, že se to spíš snaží citově vydírat diváka. Těch dojemných scén je tady podle mě až příliš, než je zdrávo a ani bych se nedivil, kdyby u toho někdo celý film brečel. Já vím, že to téma není ani trochu veselé, ale kruci, místo prvoplánového a jednoduchého dojímání se přece dalo mnohem víc zapracovat na realističnosti a hlavně na psychologické stránce, která je zde prostě odfláknutá, nemůžu si pomoct. Stopáž to má sice příjemnou, ale s občasnými utahanými záběry nebo vatovými scénami (třeba ta s lyžařskými brýlemi, to je snad nejzbytečnější scéna z celého filmu), aby to na tu hodinu aspoň mělo. Ono tady není moc o čem vyprávět - teda, dalo by se, kdyby se film podrobněji věnoval více než třem postavám - a mít to 40 minut, vynikl by ten film podle mě víc. A mě osobně ještě vadilo, že té nejzajímavější postavě se film skoro vůbec nevěnuje. Je to sice smutné i přes happy end a pár vtipných momentů, ale nezůstal ve mě žádný silnější pocit, žádný, který by pro mě z Cukety udělal silný či nezapomenutelný zážitek, který bych si klidně zopakoval. Takhle ve mě zůstal jen tenhle pocit: Hm, ušlo to. Jsem cynické hovado, já vím. 3* (19.07.2020)