The Man Who Knew Too Much
The Man Who Knew Too Much
Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Charles BennettKamera:
Curt CourantHudba:
Arthur BenjaminHrajú:
Leslie Banks, Edna Best, Peter Lorre, Frank Vosper, Nova Pilbeam, Pierre Fresnay, Frederick Piper, Joan Harrison, Betty Baskcomb, Robert Brooks Turner (viac)Obsahy(1)
Dvaja manželia sa na dovolenke omylom dozvedia o chystanom atentáte v Londýne a aby ich vrah donútil mlčať, unesie im dcérku. Oni sa však okamžite vracajú do Londýna a mienia vziať spravodlivosť do vlastných rúk. Napínavý thriller, ktorý si Hitch sám zremakoval farebne v roku 1956. (POMO)
Recenzie (38)
Takový typický guláš sestavených Hitchem a Bennettem s odkazem na Chestertona. Z formálního hlediska musím seznat, že střihová skladba je podivná a místy nefunkční, práce se zvukem je na rok 34 zarážející. Herecky to osciluje mezi Angličany, kteří ve filmu sprostě jen jsou a přemisťují se nevzrušivě podle značek, a Peterem Lorrem, který hraje poprvé mimo Německo a zcela neorganicky a vyloženě sám za sebe. Snad jen u dětské herečky můžeme hovořit o určitém vědomém civilismu. Na to, že se právě tahle látka stala předmětem nového zpracování v 50. letech a že díky ní Lorre uspěl v anglicky mluvených filmech, je to síla. Nehledě na upevnění spolupráce mezi Bennettem (původně nadějným dramatikem) a Hitchem od dob Blackmailu... ()
Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. ()
6/10 Lehci nadprumer, kde se hodne strili a je i dost mrtvych - kratka stopaz zabranuje lepsimu prokresleni postav, ale tez aspon nezacne nudit. Peter Lorre je nadcasovy padouch ;]]] ostatni postavy jsou lehce zapomenutelne, stejne jako vetsina scenek - snad jenom "u zubare", "v kostele". Na poradne Cocky to nema.... ()
Povedzme to tak, že tento Hitchcockov film možno označiť za priekopníka medzi špionážnými filmami. Deju možno vytknúť hlavne takmer priateľské správanie sa páchateľov k mužovi, otcovi dieťaťa ktoré unesú, aby nevyzradil ich plány potom ako sám objaví ich skrýšu,miestnosť v ktorej nebude počuť streľbu ale policajnú píšťalku áno a hlavne záver. Bohužiaľ, koncom to strašne pokazili. Mamka ostrostrelec ubrala filmu 10%, takže mi to vyšlo na 65%. ()
Velice vtipně natočený thriller, kde jsem opravdu nečekala, že se budu smát u tolika scén (zpěv v kostele, bitka v kostele, babka v trenkách). Navíc hlavní představitel byl sympaťák, stejně tak jeho žena, výbornej úvod se skoky na lyžích a poté s tancem, k tomu Lorre s bílou patkou a jizvou přes půl obličeje... Vedle toho mi sice přišlo "podloubí" těch atentátních techtů mechtů trochu mělký a nedormlý, nicméně čistě pro zábavu a napětí jsou to pěkný 4* ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (14)
- Hitchcock pri realizácii narazil na problém s cenzúrou, a to konkrétne v tom, že anglická polícia nebýva ozbrojená. Práve políciu chcel využiť pri zajatí atentátnika v scéne v Royal Albert Hall. Cenzor bol zaujatý a tvrdil, že táto situácia bude škvrnou v dejinách anglickej polície. Nakoniec Hitchcock zlomil cenzora, že policajti použijú staré zbrane, konkrétne pušky. Cenzor to opodmienkoval, že si ich nesmú priniesť so sebou, ale že si ich zaobstarajú v starožitnostiach. Tým sa malo ukázať, že polícia nemá vo zvyku používať strelné zbrane. To Hitchcocka vytočilo a lišiacky sa z toho vyzul tak, že nakoniec v scéne prichádza nákladné auto a priamo z neho si policajti berú zbrane do akcie. (Biopler)
- Distribuce do kin byla pozdržena, protože zástupce filmového studia C. M. Woolf nepovažoval film za příliš kvalitní. (ČSFD)
- Jméno filmu je odvozeno od názvu knihy G. K. Chestertona. (akisha)
Reklama