I Confess
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (viac)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (103)
Velké hollywoodské drama. Silný příběh muže, který se musel rozhodnout mezi vírou v Boha a zavrhnutím společností. Už když jsem si přečetl, o čem Zpovídám se je, věděl jsem, že to je jeden z nejzajímavějších Mistrových námětů - muž se knězi svěří s vraždou. Kněz je vázán zpovědním tajemstvím, ale co s ním udělá, když je sám z oné vraždy obviněn? Co vyhraje - víra nebo spravedlnost? A nad tím vším visí v soudní síni socha ukřižovaného Ježíše... Mimochodem, kdybych byl žena, asi bych se do Michaela Logana (Montgomeryho Clifta) zamiloval. ()
Montgomery Clift byl ve své roli trpícího kněze velmi přesvědčivý. Také Anne Baxter se mi líbila. Nikdo nepřehrával, jak bývalo kdysi ve filmech zvykem. Ve filmu figurují tajný milostný vztah, vražda a zpovědní tajemství. A celou dobu jsem se nenudila. ()
Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. ()
Shlédnuto v rámci Anne Baxter období. Poněkud lehké zklamání. Zbytek komentáře za mne (aniž by to tušil) napsal DaVID´82. ()
Mistr opět nezklamal. Vynikající scénář nabízí mnohem víc, než "jen" velmi zajímavé dilema mladého kněze rozervaného mezi zpovědním tajemstvím, zakázanou láskou a touhou po pravdě a spravedlnosti. Film vypiplaný do posledního detailu, umně vpletené symboly a drobné perličky (padající kolo). Už podruhé mě svým výkonem uchvátil Montgomery Clift (naprosto excelentní v Norimberském procesu). Jednu hvězdičku jsem shodil dolů jen kvůli poněkud uslzené romantické vložce, jinak ale plná spokojenost a hlad po další hitchcockovině. ()
7/10 Skoda toho zpomaleni v polovici filmu, mohlo to byt strhujici jako ostatni Alfredi - takto to dost otravilo me i cely film, ale stejne se jedna o to lepsi, co se da videt diky nesmirne zajimavemu rozdani karet a hloupe shode nahod, co udela ze zivota nekolika lidem. Docela by me zajimalo, jak by mohl film pokaracovat pro pathera a jeho snoubenku po titulcich... ()
S povinností zachovat zpovědní tajemství až k obvinění z vraždy, opovržení farníků a odhalení jiného tajemství... Pro mě velmi dobrý film se skvělým Montgomerym Cliftem a Karlem Maldenem. ()
Tohle je (samozřejmě během mnoha let) můj 25 Hitchcock (a to určitě jsou "tu" lidé, kteří viděli všechny), a cítím, že si od něj musím odpočinout, alespoň nějaký ten rok. Matty *** zde píše: "Typicky hitchcockovské téma..." Samozřejmě, všechno je tu hitchcockovské do té míry, že je třeba opustit loď se všemi jeho vlajkami. Kdyby se člověk nedíval na filmy s očekáváním, že uvidí něco nového, vystačil by s jeho čtyřmi pěti filmy. Ale to bych zase neviděl "Případ Paradineová", který mě jak tématicky, tak zpracováním, zaujal natolik, že v něm bezmála spatřil jádro pudla - Hitchcocka, chcete-li. Navíc H. dobře zná své diváky a taky ví, jak na ně. Dalo by se přímo říct, že s nimi pracuje (manipuluje). Všechny jeho filmy mají skoro stejnou strukturu, v níž jsou obratně rozloženy místa napětí a uvolnění. Pozn: Hitchcockovu manipulaci s diváky uvádí (spíš pod čarou) např. i Martin Scorsese. ()
ocenenia : MFF Cannes 1953 - Nominácia na 1. cenu ()
Děj tohohle filmu zněl dost zajímavě už jenom z obsahu a já pevně věřil tomu, že z něj Hitchcock udělá maximum. A ono taky že jo - je to napínavé (hlavně u toho soudu), v obrazech je skryto dost symbolů, má to dobrou kameru a herecké výkony, prostě prvotřídní filmařina a skvělý film jednoho skvělého režiséra. I ten děj to má fakt promyšlený, jenom mi zde poněkud vadila ta romantická linka, ale jinak se mi ten film fakt líbil. 4* ()
Hriech, nech vyzerá akokoľvek lákavo, znamená pre človeka vždy skazu... Čnosť je spojená aj s námahou, krížom, no vedie nás k definitívnemu víťazstvu, šťastiu... ()
opat kvalitny film z reziserskej kuchyne Hitchcocka o tom, ako sa vrah vyspoveda fararovi, ale ten nesmie vyzradit spovedne tajomstvo, ho je hlavny podozrivy z vrazdy. Film ponuka velmi slusny pribeh, k tomu aj kvalitne dialogy a miestami dostatocne napatu atmosferu. Za hitchcockovsky zaver musim dat vysokych 87 % ()
Námět je určitě zajímavý, v kůži otce Logana bych být určitě nechtěl, herci opět nadprůměrní, ale v tomto případě Hitchcock poněkud nedotáhl scénář, nedokázal udržet tempo, aby film neupadl do nudy, a k tomu navíc navrhl postavu hlavního záporáka jaksi divně - chování Otto Kellera bylo poněkud nelogické. Jeden ze slabších Mistrových kousků. ()
Film neskutečně zabil neskutečně mizerný novácká dabing. Pokud budu mít možnost vidět ho v originále, třeba hvězdu přidám ()
"In nomine Patris..." Montgomery Clift praví: "Břímě slov přebírám, neporuším pečeť zpovědnice, nesoudím, sám jsem vězněm pozemské mlýnice. Zavázán jsem slibem prostým, opatruji ticho božích hostí, mlčení je odpověď má..." Otevřeným oknem, směr vraždy, oběť leží na zemi, je pár minut po činu. Osudná to noc, soudný den. Nad propastí, nehroutím se, ne/vy/zradím. Zločin v konfrontaci se svědomím, zpověď v konfrontaci s oddaností úřadu. Zločin tíží, krade charakter. Zločin kněžské roucho poskvrnil. Obrození dávné lásky vývěsním štítem k vydírání. Vraždou volní, ubráněni, oproštěni. Monty Clift se přibližuje pohledným šepotem, zadumaností, důstojností, přemýšlivostí, ctihodností a... mlčí, mlčí hrdě, mlčí pokorně, mlčí slibem. Objímá tu dosažitelnost tajemství pevnou vůlí, zrcadlí se v chůzi poklidné. Vzor kázání mravů, dobra a naděje přijímá úděl dehonestace, úděl obžaloby soudu. Ochránit jeho čest před lynčem lidského tribunálu je povinností. Kdo vinen, nevinen, odsouzen. Všichni pijeme ze stejného poháru, vodu dobrou i špatnou. Odpuštění vyslovené, vírou rozhřešené. Nepromluvil, duše odrazem čistoty, zproštěn viny podezření. Samotný ďábel - pokušitel se zlými skutky přiznal, potrestal sám sebe pouhým naznačením, podezíravostí. Silný postoj nepolevil. Katarze myšlenky, která se stala zkázou. Světlo a tma zločinu a trestu, svoboda a hřích, hrdost a zbabělost. Váha zločinu, tíha viny. Želízka zpovědi, želízka svědomí. Až příště půjdu kolem kostelních zdí, zastavím se a nahlédnu do jejich nitra. Samo denní světlo mi bude svědkem, já stočím svůj zrak k oltáři i ke zpovědnici, zasním se a budu ve svých představách očekávat přítomnost plachého elegána Montgomeryho Clifta. :-) ()
Slabší kousek od Mistra ()
1917. hodnocený film: ()
Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) ()
Dobrí herci, dobrí scenáristi a dobrý režisér vytvorili dobrý film. A ten Keller bol fakt hajzel! ()
Jeden z nejpropracovanějších Hitchcockových filmů (byť je v podstatě takovým Shadow of a Doubt naruby), a také na své poměry celkem kritický (vůči strážcům zákona), byť taková rovina u něj nebývá vůbec zvykem. Dialogová stránka je sice až moc přebujelá a sráží výsledný dojem, naproti tomu mě mile překvapila romantická část, kterou ani nelze vnímat jako soběstačný celek, jelikož výborně zapadá do oné kriminální skládačky. V poměru dobového úspěchu a mého osobního zážitku je zpovídání se dle mého mínění zatím nejpodceňovanějším kouskem z Hitchovy tvorby. ()