2046

Citová mozaika osudov, ktoré spája jeden hotel, jedno číslo a jeden cit. Wong Kar - Wai vytvoril vrcholné dielo ľúbostného bludiska, ktoré nešetrí slzami, úsmevmi, pôvabom, túžbou, bolesťou, sklamaním, strachom a nerozhodnosťou. Tam kde boli stvorený pre lásku komorným príbehom o nenaplnenom cite, je 2046 príbehom o vysporiadaný sa z jedinou skutočnou láskou, ktorú hlavný hrdina nenávratne stratil a už ju nedokáže v nikom po celých 6 rokov nájsť. Fenomenálny výkon Tony Leunga a podmanivý, ba priam až elektrizujúci výkon Zhang Ziyi, ma nútili neodtrhnúť oči od toho čo sa predo mnou odohrávalo. Všetko je to krásne citlivé, krásne minimalistické, stavajúce emócie na dotykoch a pohľadoch a hlavne je tu všetko čo tak zbožňujem na Wongových filmov. Po vizuálnej a hudobnej stránke predstavuje tento film absolútny vrchol. Pastvu pre oči a pre uši. Rozdiely medzi rokmi 60- tými a rokom 2046 majú ladné prechody. Vidíme príbeh v príbehu. Postavy v postavách. Väčšiu hĺbku akú sme u filmoch s podobným ladeným zvyknutí a to s tohoto filmu robí príbeh, ktorý sa rozhodne oplatí vidieť. (15.01.2011)

Naprosté zklamání! Navnaděn dokonalostí filmu Stvořeni pro lásku, vypravil jsem se na volné pokračování a dvě hodiny jsem se nudil. Emocionální síla jedničky byla vyměněna za citovou prázdnotu a odtažitý chlad, o roztříštěné struktuře filmu ani nemluvě. I když obrázky a hudba jsou skoro stejně povedené jako poprvé, jediným světlejším bodem tu je nádherná Zhang Ziyi. Je mi jasné, že druhá kapitola nebyla pro mne, a že se budu vracet jen k té první. (20.09.2005)

2046 je snímka obdarená dusnou atmosférou a neskutočne krásnou hudbou - tieto dva varianty mi stačili k tomu, aby som prežila meditatívne hľadanie lásky a vzápätí jej nevysvetliteľné unikanie pomedzi prsty, lásky, ktorá je večná a zároveň pominuteľná ako ľudská materia - mohla by som nachádzať zákonitosti, princípy, podoby tohto chemického útvaru, pretože režisér si pre mňa pripravil ťažkú hádanku, ktorú som nebola schopná rozlúsknuť. Je to pomalé a duchovné bádanie v zákutiach ľudskej duše, chvíľami však sprevádzané nevysvetliteľnými alebo zbytočnými scénami a najmä privádzajúce do neistoty - "ako to v skutočnosti vlastne bolo"... hoci tá nadčasovo magická hudba mi bude znieť v hlave ešte veľmi dlhý čas.70% (01.02.2010)

"Všechny vzpomínky jsou stopy slz. Láska je záležitost načasování. Nemá smysl potkat tu správnou osobu příliš brzy nebo příliš pozdě." (4.3.2010) --- Mám z toho podobně frustrovaný pocit jako z povídkových filmů. Potenciál je veliký, ale vše pohřbí ten pocit, že nedokáže udržet jednu myšlenku déle než pár minut. (14.2.2022) (04.03.2010)

"Když kvete pivoňka, stojí zpříma a poté zvadá a nedává ti odpověď." S tímhle filmem mám zvláštní zkušenost. Docela živě si pamatuji, jak jsem ho poprvé viděl v televizi. Jenže když jsem pak zjistil, kdy byl natočen, došlo mi, že jsem ho nemohl vidět na tom místě, na kterém jsem ho viděl v mých vzpomínkách, protože jsem tam tehdy už nebydlel. Ale ty vzpomínky jsou tak živé. Opravdu podivné. Film sám mě velmi zaujal, natolik, že určité pasáže jsem si vteřinu po vteřině pamatoval celé ty roky, než jsem se na to dneska podíval znova. Je to užasný zážitek. Část odehrávající se ve vlaku je prostě úchvatná. Nemilosrdný útok na všechny smysly - zrak, sluch i mysl samotnou. Skvělý výběr hudebního doporovodu. Celý film obecně pak velmi působivé futuretro, barevné, svým způsobem statické, bez rušivého střihu. Jako loďka pozvolna plující po líném toku, která vás uhoupá do naprosté pohody a nechá mysl běžet. (28.12.2008)