Rozmary bohaté ženy

Musím se bez mučení přiznat, že jsem dlouho nevěděla, že Hitchcock, kterého mám zaškatulkovaného jako režiséra Ptáků a Psycha, natáčel taky němé filmy. Je to docela nezvyk. Rozmary bohaté ženy nejsou špatný film, ale něco mu chybí a rozhodně nepatří mezi top němé filmy. Herci fajn, příběh vás nakonec taky vtáhne do sebe, ale prostě jsou mnohem lepší němé filmy a tento je jaksi jen do počtu. To ale neznamená, že se nehodlám podívat na další němé Hitchcockovy filmy. (15.06.2013)

Je hezké vidět, jak si Hitch hraje s kamerou a některými záběry, jak sem tam nabídne příjemný vtípek nebo fór, ale ten příběh mi nesedí, ta bohatá mladá frajle mi lezla krkem, a postavy mi byly ukradené. Sledovat sled scén, jak odněkud někam někdo jede a mezitím pořádá večírek, a dva chlapi jdou po jedné mladé, bohaté a bláznivé holce (jež je mi nesympatická), to mne fakt nenadchne. A ani nápad s předstíranou chudobou, jenž pro mne přijde příliš pozdě. Slabé, hodně slabé dvě hvězdy, možná pro milovníky červené knihovny a těch méně náročných českých předválečných komedií to bude zajímavější. (01.09.2016)

Já jsem sice viděl film s hudebním doprovodem (což je soudě podle ostatních komentářů trochu problém), nicméně ani tak jsem nebyl uchvácen. Ba naopak patří Rozmary bohaté k tomu nejhoršímu co Mistr natočil. Ale jeho němou éru nelze zase tolik brát vážně (s výjimkou Příšerný host a Její zpověď). Ve zvukové éře poté vše nahradil a svými geniálními díly se stal (pro mne) nejlepším režisérem vůbec. (04.08.2009)

Betty tropí hlouposti, dala by se u nás také pojmenovat tato veselohra s odkazem na jistý český snímek. Dcera milionáře, charakterem střeštiprdlo a energický živel, je hlavním tahounem příběhu, z dnešního pohledu poměrně známého, neb byl v různých úpravách ve zvukovém filmu zpracován nesčíslněkrát. Celý tento počin má na svědomí pozdější mistr hrůzy Alfred Hitchcock, což je zřejmě důvod, pro se na tento snímek shlíží nelichotivě, byť k tomu není důvod. Betty kde se objeví, tam tropí nejrůznější vylomeniny, což je hlavním motorem filmové zábavy. O groteskní humor se však nejedná. Děj příběhu je sice přímočarý, ale poměrně v jednoduché formě promyšlený, a tak i na němý film při minimalizaci dialogů dokáže zaujmout. I zde jsou k vidění zajímavé filmařské postupy. Copak asi chtěl Hitchcock říct v úvodu a v závěru snímku pohledem na scénu přes skleničku pro šampaňské? Nakonec, názvem tohoto nápoje je i snímek pojmenován. Buď, jak buď. Každopádně se jedná o zábavnou komedii o Betty, dcery milionáře, která je buď příliš obeznámená s tím, že má až moc energie na to, aby ji společenské poklesky odradily od toho, aby byla šťastná a snažila se jít do všeho, co ji zamane nebo je až příliš obeznámená s tím, jak mizerný život může být. Hitchcock samozřejmě později natočil mnohem lepší filmy, ale málo zábavných komedií, jako je tato. (29.03.2023)

Ako znie distribučný preklad - Rozmary bohatej ženy - slovo rozmar, chvíľkový vrtoch, sa mi hodí na charakterizovanie tohto diela v Hitchovej filmografii. Veľmi slabý kúsok, ktorý skôr lezie na nervy otrasnou herečkou a jej chúťkami, ako by zaujal niečím zaujímavým či hodnotným. Taktiež dvaja páni túžiaci po Betty, ktorí sa dosť často náhodne objavujú v scénach až to budí dojem zlátaniny. No čo dodať... jedným slovom nepodarok. (16.12.2018)