Vtáci

Na svou dobu mají PTÁCI naprosto vynikající triky. Hitch nezklamal a geniálně vrství atmosféru od jednoho útoku k druhému. I než na scénu přiletí sami opeření aktéři, se divák nenudí. Moc pěkně vybudovaná a poměrně netradiční balící linka zaujme i pobaví. Kéž by všichni režiséři a scénáristé i dnes svým projektům věnovali takovou péči. (02.01.2011)

V čase vzniku snímku to musela byť hororová, atmosferická bomba, vôbec sa nečudujem, že sa Vtáci stali takým kultom. Zub času ale už z celkového pozitívneho dojmu niečo nahlodal. Z môjho pohľadu je tu pár naivnejších scén a vadila mi aj istá "kečupovitosť". Útok vtákov bol však zvládnutý veľmi dobre, napätie tu fungovalo a tiež ma očarila záverečná apokalyptická scéna. Môžem len odporučiť. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (05.08.2015)

Ptáci jsou pořád tak senzační, jaké jsem si je pamatoval, přímo radost na ně pohledět. Asi nejvíce obdivuji to postupné budování atmosféry a to, jak plynule se film přehoupne ze zajímavého vztahového dramatu plného sympatických postav do nelítostného thrilleru, v němž se bojuje o život. Každá scéna s ptáky je nejen neskutečně napínavá, ale zároveň také ještě napínavější než ta předchozí, takže úžasně mrazivý útok na školáky za několik minut trumfuje "ptakokalypsa" ve městě, kterou později překonává několikanásobný hororový finiš v domě. Technická stránka filmu je stále nesmírně působivá a jestli na někoho působí zastarale, tak prosím, jen ať působí - mně Ptáci nahánějí hrůzu dál a zřejmě pořád budou. (27.04.2016)

Velká většina lidí zná jen dva Hitchovy filmy: Psycho a Ptáci. A přitom Ptáci jsou jeho nejpřeceňovanějším snímkem, který je s každým dalším zhlédnutím méně a méně působivější. Jsou zde geniální scény, zejména ty hromadné se skutečnými sedící ptáky (čekající na kořist), zato vadí ti animovaní a také přílišné množství opravdové nudy. (14.06.2024)

Velice zajímavý film z dílny klasika hororové tvorby, Alfreda Hitchcocka, si dokáže svého diváka získat především podmanivostí jednotlivých obrazů, pečlivým budováním charakterů a zejména pečlivou atmosférou. Jedná se o jeden z mála snímků, v nichž se tvůrce nesnaží vyvolávat v divákovi nějaké sympatie k hlavním protagonistům, ale vše nechává na nich. Pomalu nám odkrývá jejich jádro, aby nám nakonec mohl ukázat, že jsou vlastně úplně jiní. Jediné co bych trochu ztrhnul je otevřený závěr a hlavně nezodpovězení velikého množství otázek. 75% (01.05.2006)