Vtáci

Ptáci jsou pořád tak senzační, jaké jsem si je pamatoval, přímo radost na ně pohledět. Asi nejvíce obdivuji to postupné budování atmosféry a to, jak plynule se film přehoupne ze zajímavého vztahového dramatu plného sympatických postav do nelítostného thrilleru, v němž se bojuje o život. Každá scéna s ptáky je nejen neskutečně napínavá, ale zároveň také ještě napínavější než ta předchozí, takže úžasně mrazivý útok na školáky za několik minut trumfuje "ptakokalypsa" ve městě, kterou později překonává několikanásobný hororový finiš v domě. Technická stránka filmu je stále nesmírně působivá a jestli na někoho působí zastarale, tak prosím, jen ať působí - mně Ptáci nahánějí hrůzu dál a zřejmě pořád budou. (27.04.2016)

Dechberoucí, nervydrásající, trikově pokrokové a navzdory žánrovému posunu pořád stoprocentně hitchcockovské. Ptáci se mi neproklovali úplně na kost, ale tiché pokoře a pokleslé čelisti jsem se stejně neubránil. Výhodou Hitchových filmů navíc je, že stárnou pomaleji než plastový kelímek uprostřed lesní obory. Klidně se na ně můžete mrknout pětačtyřicet let po premiéře a přesto se nebudete chichotat. O jaké "ptákovině" z posledních let můžete něco takového říct? Moc jich nebude. (05.01.2008)

"Už viem, prečo v tomto meste nechodí pošta." Diabolský film. Hitchcock sa s postavami (ani s nami) nemazná. Chudák Veronica Cartwright, najskôr toto a potom votrelec. Snímke spočiatku dominuje pomalá, ale o to napínavejšia atmosféra. Tušíme, vieme, že sa na nás a na postavy chystá čosi príšerné a strašné a vidíme občasné zlovestné náznaky, vinou čoho je atmosféra napnutá na prasknutie. A potom sa rozpúta peklo.  Hitch mal podobný prístup v obľube, podobne boli ladené i Psycho a Okno do dvora, ktoré vyzerali ako dialógové roztopašné komédie a zrazu sa preklopili v nervy trhajúcu jazdu. Jasné, s odstupom desaťročí to zostarlo, ale nepoznám film, ktorý by nezostarol. Na mnohých miestach ale možno až príliš na povrch presiaka režisérova záľuba v nekonečne dlhých dialógoch, ktoré sa síce skvele počúvajú a herci si ich zjavne užívajú, tak ale od hororu človek predsa len čaká možno menej kecania a viac hororu. Či? Sranda je, že z dobrej, ale nevýnimočnej poviedky Daphne Du Maurier vo filme ostalo len prímorské mestečko a útoky operencov na ľudí; všetko ostatné je nové. (15.12.2004)

UPDATE 2018: Jasně je to klasika - klasika na nedělní odpoledne při dělání důležitějších úkonů nebo úplný relax…Ovšem závěrečná půlhodina v domě je i nyní mistrovským kouskem napětí. A nedokážu si představit co by tohle se mnou udělalo v šedesátých letech. ----- Tentokrát slabších 5 hvězdiček. Půlku filmu zabere strašně dlouhá kompozice, která ale dokonale seznámí s herci. Uznávám že ten kdo očekává nonstop řežbu mezi lidmi a ptáky bude zklamát. Já byl naopak uchvácen i přes slabší triky s ptáky. Vše vynahrazuje skvělá kamera, hudba, atmosféra a hlavně výborný herecký výkon Tippi Hedren a samozřejmě mistrova režie. Dokud jsem neviděl Ptáky, tak bych nevěřil že "monsterhoror" může mít nejlepší hodnocení. (21.07.2006)

The Birds jsou zatím jediným Hitchovým filmem, kterému jsem dal plný počet. I když není tak opěvován jako Vertigo, Rear Window nebo Psycho, tak je pro mně nejzáživnějším a nejméně nudícím. Přitom atmosférá je od začátku skvěle budována a při konečných scénách tuhne krev v žilách a po skončení jsem se bál nějakého náletu. Vztah mezi Tippi a Rodem je perfektně vykreslen a cynické dialogy vévodí. Režie je více méně bezchybná a zatím moje největší potěšení z jeho filmů. I přesto si stále myslím, že je trošičku nafouknutá bublina. (15.05.2008)