Kill Bill

Quentin Tarantino je bez veškerej debaty jeden z najoriginálnejších, najtalentovanejších a najkreatívnejších filmových režisérov v rámci novodobej americkej kinematografie. Jeho tvorba má punc perfekcionalizmu a geniality. Jeho filmy by sa mali premietať na všetkých školách, kde sa študuje filmárčina. Čo titul, to filmárske orgie plné diváckych orgazmov. Ja osobne považujem za jeho režisérsky vrchol dvojdielnu retro kung-fu akčnú jazdu "Kill Bill". Zrealizoval ju v rokoch 2003 a 2004. Môžem to pozerať stále dokola a nikdy sa mi to nezunuje. Príbeh o bezkompromisnej, krutej pomste naservírovaný pánom Tarantinom je proste dokonalý. "Kill Bill: Vol. 1". ***** (21.10.2020)

Počkat si na nový film od šílence Tarantina se opravdu, ale důrazně opakuji opravdu vyplatí. Hned co jsem disk s tímhle filmem po nekonečných čekacích manévrech založil do systému, už jsem od obrazovky ani naokamžik neodtrhl oči. Jen jsem občas měl silné obavy aby mi z mechaniky nevylítla ruka či jiná ve filmu nadbytečná končetina. Zkrátka Tarantino jak má být se skvělími dialogy, skvělou osou děje a navíc i skvělím vizuálním zpracováním. Hudbu nevyjímaje. Tak už jen vydržet na druhou polovinu. (02.02.2004)

Rozhodne to neni nejlepsi akcni film, jak prohlasil Quentin Tarantino, navic bych ho ciste za akcni urcite neoznacil, ale presto to je vyborna zabava. Sice se tady toho nedozvime moc o postavach a vetsinu filmu zabiraj souboje, ale vubec to nevadi. I kdyz je souboju fakt hodne, tak nenudi, nepusobi ve filmu nucene a jsou skvele natoceny. A to, ze misty prejdou do cernobila mi taky nevadilo, protoze to aspon pusobilo zajimave a ta cernobila mela zajimavy kontrasty. Co se mi ve filmu libilo nejvic, bylo, ze i kdyz jsou souboje sebekrvavejsi, litaj vsude nohy a hlavy, tak jsou porad brany s humorem a nadhledem. Cemuz taky hodne pomohla skvela Uma Thurman. Taky se mi hodne libila vynikajici kamera, se spoustou zajimavejch zaberu a skvela hudba. A nejoblibenejsi postava? Buck co prisel na "fuck". (24.08.2005)

Kill Bill je určitě nejslabším filmem Quentina Tarantina. Bez diskuze zůstává, že je to bravurně natočená americká variace na kung-fu filmy, efekty a trikové scény jsou dotaženy do dokonalosti, ocenit se dá i dobře zvolená hudební složka filmu, ale pak už výčet kvalit tohoto díla končí. O kvalitách herectví se nedá příliš hovořit, když není co hrát a většina scén se soustředí jen na akci, nějaké hlubší myšlenky se nedočkáme, vždyť je to nepokrytě proklamovaný brak, umělecké ambice žádné, jen dobře zvládnutá filmařina... Ale stačí to? Zvláště když jsme u Tarantina zvyklí na novátorské postupy, vytváření či redefinování filmových žánrů, mistrnou práci s herci a scénáře, které posouvají měřítko z brakové četby na zfilmované dílo s uměleckou úrovní. Kde jsou ty skvělé filmové hlášky, které překročily hranice svého mateřského filmu a na celém světě vstoupily do řeči diváků jeho filmů? Ano, jsou tu jistě vizuálně nádherné obrazy, ale ty dnes umí (skoro) každý, (pseudo)symbolika asijských bojových umění a mystérium podivného východního příběhu o ženě (sic bělošce), již zaživa pohřbili a ona přeživšíc se začne mstít a sama samotinká v rámci krevní msty pobije armádu nepřátel. Jsou tu také výborné animované sekvence, které v duchu japonských filmů manga vyprávějí ty nejnaturalističtější sekvence filmu, které by natočeny klasickou kamerou zvedly hranici přístupnosti někam nad třicet let věku diváka:-) Pohříchu ale musím konstatovat, že tyhle kratičké mangy jsou mnohem lepší než hraný zbytek filmu. A to, i přes potoky až řeky krve, nudného a zbytečného filmu... PS: Jediná zajímavost je snad ta, že Tarantino téměř kompletně vykradl syžet francouzské filmové klasiky Nevěsta byla v černém... (22.01.2007)

Tak dneska jsem to poprvé vydržel až do konce. Dřív jsem to už viděl několikrát, ale vždycky jsem to vydržel asi tak do chvíle, kdy Uma Thurman opustí nemocnici. Do tý doby ten film totiž stojí aspoň za něco. Potom už to stojí leda tak za velký hovno. Kreslenou pasáž bych ještě překousnul, ale potom nějaký ty rádoby chytrý bláboly toho japončíka, co vyráběl meče, to mě málem uspalo. Pak mě trochu probrala nějaká akce, ale při desátý useknutý hlavě a dvacátý useknutý ruce mi to začalo připadat poněkud stereotypní a začal jsem znovu usínat. A nakonec se dozvim, že bych se měl podívat na Kill deBill volume 2, abych vůbec věděl, jak to dopadne. Jenže potom, co jsem viděl tuhle sračku, tak myslim, že s druhym dílem nebudu vůbec ztrácet čas. To se radši podívám na nějakej starší Tarantinův film a na tohle nejspíš velmi rychle zapomenu. (17.02.2008)