Kill Bill

Není to jen dokonale atraktivní vizuální kabátek, ale kompletní dokonalá estetika včetně animovaných sekvencí, krvavé nadsázky, odkazů na westernový žánr i samurajské filmy. Kill Bill předvádí perfektní stylovost a zároveň, když už ne úplně obsahovou, tak určitě emocionální hloubku. Pro mě naprosto prožitá výprava za pomstou, mocné povstání z popela, honba za mýtickou postavou Billa, jehož jméno se někteří bojí i jen vyslovit a přitom Nevěsta je "ještě víc". Spolu s O-Ren představují mé oblíbené ikony ženské síly napříč kinematografií. 10/10 (05.09.2009)

Kladné stránky jsou jasné: je to pěkně barevné, má to boží kameru a fajn hitovou hudbu. Taky to má "kůl" pulpově čtvrťákovou estetiku. To mají mazlíčci rádi, že? A je to líbivé postmoderní "hovno". Krásný videoklip. Skvělé řemeslo, to Quentin umí. Stejně tak skvostnou nudu a nejlépe zfilmované vzduchoprázdno, které si vůbec dovedu představit. Pulp Fiction byl možná konina, ale aspoň měl jakýs takýs vnitřek. Kill Bill neumí než vršit klipové sekvence a absolutní nedostatek dynamiky vyprávění zakrývat titulkovanými kapitolami, hezkými manga sekvencemi a stylovým (a naprosto samoúčelným) narativním vícehlasím. Milý Quentine, myslel jsem, že tě nemám rád, ale Kill Bill do našeho vztahu vnáší zcela novou intenzitu. A Uma je pěkné koště... Ještěže si my dva máme co říct, rejžo. Pcha! (21.09.2005)

Záměrně jsem jedničku nehodnotil a čekal na dvojku. A když jsem ji teď konečně viděl, stavím se paradoxně k první části ještě mnohem kritičtěji než předtím. Nedostatky se nejen nevysvětlily, ale naopak mnohem více prohloubily a existence Volume 1 jen sráží geniální Volume 2. Postrádá funkční charaktery, opravdové postavy (a motivace) a jedinou scénu, která by nás donutila s Nevěstou opravdu citově sympatizovat (nejen proto, že dělá s mečem "cool věci"). Pořadí kapitol je přinejmenším pofidérní a většina scén jedničky z celkového pohledu nakonec opravdu zůstává jen obyčejnou manýrou (celá animovaná sekvence) a navíc často mizerně režírovanou a napsanou (úvodní sekvence u Vernity, úvodní část u Hattoriho Hanza). I krvavá sekvence s "Crazy 88" ve srovnání třeba se Zatoichim působí jako nedomrlý příbuzný... Volume 1 se musí přiznat, že má docela dost slušné tempo, díky kterému působí mnohem kratším dojmem (vlastně je to jeden z nejrychlejších filmů, co jsem kdy viděl) a ani na potřinácté mě nijak nenudilo a bavil jsem se dobře, nicméně kdyby se těch pár geniálních částí (probuzeni v nemocnici, Buck, a důležité Hanzovo předání meče) přestěhovalo do Volume 2, vůbec by jednička nemusela vzniknout._______________ No tak jsem se na film po půl roce opět podíval, tentokrát v japonské verzi bez otravné černobílé cenzury a s některými záběry navíc... Absence černobílé barvy tomu přece jen pomohla a závěr tak působí mnohem zajímavějším dojmem, ačkoli stavba filmu je pořád stejně problematická. Ale bavil jsem se přes všechny výtky slušné, takže nakonec ty 4* dávám... ale jen japonské verzi ;) (16.04.2004)

Božská hudba, několik svkělých nápadů, bohužel to je všechno roztžený na dva kusy, tak jsem z kina odcházel takovej rozpůlenej. Závěrečná bitka je zbytečně dlouhá a čekal jsem ji o něco lepší. Mám i soundtrack a řekl bych, že je lepší než film. To ale nic nemění na tom, že se už těším na druhý díl. Snad mi vše vysvětlí. (31.03.2004)

(1001) Tento film mohu používat k odrážení lidí, kteří mě osočují z toho, že automaticky nesnáším všechen mainstream a naopak adoruji vše minimálně populární. Říkejme tomu guilty pleasure nebo jakkoliv jinak, má judistická minulost i jakýsi patologický obdiv k určitým segmentům japonské kultury se prostě bude vždycky tetelit. Dále se také jedná o jediný projekt, kde uznávám, že Uma Thurman opravdu hraje a není jen hezkou tvářičkou, o poslední Tarantinovo vzepjetí předtím, než se totálně vyprázdnil a zabředl do opakujících se vyčerpaných struktur, a o jeden z mála filmů, kde neprotestuji proti zvýšené míře zobrazovaného násilí. (15.02.2013)