Blok 99

Že je Es. Crack Plátce tak trochu úchyl, prokázal již v gurmánském Kostním tomahavku, a Bordelem v bloku 99 jeho prohnilá jízda jinak sterilním Holým údem jen roztomile pokračuje. Takhle přesně by vypadala Odplata, kdyby měl Mel diagnostikovanou psychickou poruchu a koule na trochu té syrové nekompromisní řezničiny. Sice se to zase místy vleče jako kemr po skle a pro některé pasáže, obzvláště dialogy se stále peklotyčně odpornou Dextrovou ségrou, je dobré mít rychlý prst na tlačítku FFW, ovšem nakonec jednoznačně vyhraje obskurně ujeté, rozkokošně brutální a podivně chytlavé civilní drama, poháněné v žánru až neuvěřitelně dokonalou profláklou komediální držkou Vónovic Vincka. Prostě film, který ten vnější civilizovaný akurátník snad ani nechtěl vidět, ale uvnitř skrytý perverzní psychopat jen s blaženým úsměvem lascivně přikyvoval a dožadoval se vycházky. (15.10.2017)

Příběh lampse a Bloku 99 aneb Jak uznání přechází v úžas. Co na tom, že se jedná o "pokleslý", až abstraktně násilný snímek, v němž jeden maník láme na kusy celou bandu nepřátel... Blok 99 je ojedinělou, nepředvídatelnou a brutálně gradující alternativou nadutých grindhouse žánrovek, v níž má hlavní hrdina mnohem blíže k obyčejnému člověku a styl napodobuje jeho vývoj nejprve strohostí a minimalismem, postupně užitím až surreálného prostředí a detailně snímaným násilím, které se stává jediným možným východiskem. A ústí do emocionálního závěru, který vás sejme. Výborný Vaughn a geniální Zahler, který se pro tenhle biják narodil. Mám takový pocit, že až budoucí divácké generace povedou debatu o kultovních filmech z počátku tohoto století, tahle bezprecedentní zabíjačka bude okupovat přední příčky. (29.09.2018)

Kariérní vrchol Vince Vaughna. Oscara za něj nedostane, z nějakého důvodu je poněkud smolně zaškatulkován za komediálního herce, je vedlejší, že hrál i v remaku Psycha, Cele, Temném případu, v těchto nekomediálních rolích si neuřízl ostudu, po tomhle syrovém vězeňském blues, proti kterému jsou žánrově spřízněné filmy jen selankou, už má herecký respekt zjednaný. Dopomohl mu k němu pozoruhodný režisér S.Craig Zahler, který má zase smůlu v tom, že jeho filmy neberou naše kina. Filmy z vězení jsou divácky atraktivní i vděčné. Nedoufal jsem ale, že by ještě někdo někdy přišel s něčím nevídaným, neotřelým a mimořádným v daném žánru. Nemožné se stalo skutkem, jak o tom vypovídá životní pouť Bradleyho Thomase, který si cestu do tenat vězeňského pekla vydláždil obchodováním s drogami. Není to v jádru zlý člověk, na pohled nevypadá úplně vábně, na zádi holé lebky má vytetovaný kříž, ale zapletl se se špatnými lidmi, a nyní musí za svůj prohřešek pykat v lochu dlouhých sedm let. Situace je o to horší, že má doma těhotnou manželku, kterou drogový kartel po jeho nástupu do vězení unese, a použije ji jako nástroj vydírání, protože Bradley zůstal dlužný. Bradley musí bezpodmínečně splnit jejich náročný požadavek, musí se nechat přeřadit do obávané věznice Redleaf, kde musí zlikvidovat tajemného muže jménem Charles Bridge, který se má údajně vyskytovat na bloku s označením 99. Film má něco málo přes dvě hodiny a prochází třemi (žánrovými) fázemi, přičemž se mu to daří obdivuhodným způsobem. Z fáze autentického sociálního dramatu, snímaném v polodokumentárním stylu, plynule přejde do prostoru chladných cel, vše věrohodně podáváno, čeká nás ještě nejdrsnější a nejbrutálnější třetí fáze, která se odehrává v těžkém žaláři s velmi specificky nastolenými pravidly pro přežití jeho bezcitným ředitelem, kde se sice ubralo na věrohodnosti, praskají v ní ale ve zvýšené míře kosti a lebky, a Vince Vaughn svádí bitky s vězni i dozorci, natočené s minimem střihu. Film má excelentní herecké výkony. V rolích vězňů i dozorců jsou k vidění málo známí herci, vedle nich se vyskytuje i Udo Kier a skvělý Don Johnson, který také nemá žádné ceny za herectví, přesto dokáže na malém prostoru ukázat neskutečně odpudivý charakter v plné síle, aniž by někoho fyzicky napadl. V poslední řadě je Jennifer Carpenter v roli manželky, té jediné se nedařilo přesvědčit mě o svých hereckých kvalitách. Film postupně gradoval, vršil jednu lepší scénu za druhou, pomalejší tempo filmu vyhovovalo. Přátelé, usuzuji, že uživatelé ČSFD ve valné většině neustále hledají filmovou kvalitu. Ten nechce horor, ta nemá ráda akční, ten nevyhledává komedie. Tenhle film je studnice filmové kvality, byla objevena, tak čerpejte. Mohl by vyhovovat většině. Tenhle film a Vince Vaughna totiž jen tak z hlavy nevyženete. A taky vím, že nemálo uživatelů má mezi svými oblíbenými filmy i nějaký ten z vězeňského prostředí. Tak si pro tenhle udělejte místo. Nic neidealizuje, je bez příkras a je jiný. Prostě nejlepší. 10/10 (19.10.2017)

Vince Vaughn jako největší motherfucker letošního roku, vedle nějž je John Wick jen pejskařský přizdisráč. Kromě extrémní, velice sugestivní, nepříjemné a zvláštně nefilmové (neefektní) brutality a surovosti mě nejvíce překvapilo, že jsem Vaughnovi toho nehorázně chladnokrevně jednajícího drtiče lebek po celou dobu neměl problém věřit... Zahler zatím píše a točí hodně osobité drsné snímky. Dlouhé, pomalé, divácky lehce odměřené, v klíčových momentech důrazně vyhrocené, násilné a nekompromisní. Moc se těším na jeho další počin(y). 90 % (26.10.2017)

Je neuvěřitelný kolik z mé topky má Vince Vaughna v oblibě. Já ani po tomhle filmu nejsem přesvědčen že Vinc je nějakej dobrej herec jako příklad nechť poslouží závěrečná telefonická scéna, žádná změna tonu hlasu, stále stejný výraz, to nejde ani v rámci takovýho filmu jaký mě byl nabídnut. Z toho jsem byl tedy taky v šoku, hlavně přitom závěrečným násilíčku, to jsem věru nečekal, ale nic proti, jen ten mix realičnosti, temnosti a následný obličejový dupaný mě moc nešel dohramady, ale jako celek to docela upoutalo a originální pojetí filmu sluší. (07.02.2019)