Kto chytá draka

veľmi silný príbeh a najmä režijne majtrovsky natočená dráma, napínavé, s neustálou atmosférou nepokoja a nebezpečia prebodávajúcou sa pod kožu, úžasný výkon Cate Blanchett a pomerne solídne scenáristicky spracované (až na ten americký záver, ktorému však s čistým srdcom ťažko čosi vyčítať, keďže sa jedná o skutočný príbeh a ony udalosti naozaj nasledovali) (15.08.2006)

Velkolepý producent, velkolepých snímků, které oplývají velkolepými rozpočty, Jerry Bruckheimer, se pustil do vod civilního snímku. Ať už byl ale život Veronicy Guerin, jejíž jméno mi nic neříká, jakýkoliv, tak rozhodně se v něm odehrálo více zajímavých událostí, než kolik nám jich páni tvůrci představili. Režiséru Joelu Schumacherovi pak tedy nelze vytýkat, že alespoň minimální stopáže dosahuje pomocí zbytečných (scéna s irským pobudou Colina Farrella), samoúčelných (na city útočící procházka mezi fetujícími dětmi) a zbytečně natahovaných (celý konec je podán zpomaleně) scén. Schumacher filmu nevědomky navíc podkopne nohy hned na začátku, kam umístil konec, který měl být o minimálně pět vteřin delší. Utahaným dojmem pak působí herecký výkon Cate Blanchett v hlavní roli, který navíc stahuje míru jakékoliv záživnosti téměř na nulu. Jako dokument dostačující, ale jako filmové drama o lidském odhodlání podprůměr. PS: Další úchvatná hudební kompozice Harryho Gregsona-Williamse. (10.06.2005)

Tento film je takový slzopudič. Snaží se dojímat svou mlancholií a líbivou hudbou s irskými motivy. Na to, že to točil tak špatný režisér jakým Schumacher bezesporu je, je film téměř povedený. Je to film lehce nadprůměrný a průměr je laťka, kterou patlal a nikdy originální plagiátor Schumacher málokdy dokáže překonat. Jeho vrcholem jsou Hráči se smrtí, od té doby se již většinou brodí hluboko ve stoce podprůměru. Samozřejmě největším triumfem filmu je skvěle hrající Cate Blanchett, která z role vyždímala maximum. Ale ani to nestačilo, aby se z filmu stal dobrý film. (09.06.2005)

vynikajuci film reflektujici na riziko bytia zabrdajucim novinarom. jednoznacne vyhrava forma nad obsahom, lebo pri vsetkej ucte k schumacherovi, on nie je vyzrety na ine zanre ako je thriller. to vsak neznamena, ze tento snimok je zly, prave naopak sceny plne napatia podmazane krasnou irskou hudbou a spievankami vo vas vycibria pocit blaha, a ked k tomu priratate vykon cate blanchett par excellence vyjde vam z toho pozohorudny filmovy zazitok. (25.02.2007)

Investigativních novinářů už tady pár bylo, s mnohými to nedopadlo nejlíp. Spjatých s ženskými jmény moc není. Populární Veronica Guerin, která se věnovala irskému drogovému podsvětí, doplatila za svou zvídavost životem. Stačil (samoúčelný) pohled na drogové inferno, ve kterém si i ti nejmenší hrají s jehlami, a ucítila velkou příležitost. Tvrdohlavě si jde za svým, odmítá prosby okolí, nevystraší (samozřejmě, že jo, ale jen na čas) ji ani rozbitá ústa a kulka ve stehně. Škoda, že se také samotní tvůrci víc nesnažili. Výsledek je místy nechtěně komický, jindy hloupý i nudný. Je to typický souboj dobra a zla, kdy naše hrdinka sice jezdí v autě jako prase, ale jinak přesně pojmenovává ta bezcitná hovada, která dostávají drogy i mezi děti školou povinné. Všichni okolo Veronicy jsou hodní a starostliví, naprosto oddaní a chápající (dokud to nezačne vřít) a nikdo moc neřeší, že naše novinářka je vlastně egoistická kráva. Scénář je plný klišé, místy je nesmírně plochý a vůbec z něj nesálá napětí nebo živočišnost, se kterou naše hrdinka odhodlaně odhaluje pravdu. Joel Schumacher vždy rád skákal mezi velkými projekty a těmi menšími, tady podléhá látce i všem neduhům, které přináší. Je prostě moc hollywoodský a celý ten špinavý obchod v pozadí prostě obavy nepřináší. Že je tohle humanistické poselství snesitelné, je tak zásluhou hlavně herců. Všem pochopitelně vévodí Cate Blanchett, která je velmi přesvědčivá a i přes její vypočítavost jí vlastně fandíme. Prostě skutečný život po hollywoodsku (s Jerry Bruckheimerem v zádech). (28.08.2016)