Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho
Hymyilevä mies
Den lyckligaste dagen i Olli Mäkis liv
Der glücklichste Tag im Leben des Olli Mäki
The Happiest Day in the Life of Olli Mäki
Réžia:
Juho KuosmanenKamera:
Jani-Petteri PassiHrajú:
Jarkko Lahti, Oona Airola, Eero Milonoff, Joanna Haartti, Esko Barquero, Elma Milonoff, Leimu Leisti, Hilma Milonoff, Olli Rahkonen, Joonas Saartamo (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Fínsko 1962. Dvadsaťpäťročný Olli Mäki, európsky amatérsky šampión v boxe, sa chystá na životný zápas o titul majstra sveta, vôbec prvý v jeho rodnej zemi. Skromný bojovník je náhle celebritou, celá krajina žije prostredníctvom športovca sen o veľkom víťazstve. Olli je pod tlakom médií aj ambiciózneho trénera Elisa, zároveň však stretáva pôvabnú Raiju a začne sa rodiť niečo špeciálne. S pokorou a jemným humorom rozpráva Kuosmanen nevšedný príbeh muža, ktorý sa bez okázalých gest preboxoval k najšťastnejšiemu okamžiku svojho života. (ASFK)
(viac)Recenzie (50)
Možná příliš přímočaré, ale tak už to s boxery chodí. Krásný film o základních lidských hodnotách a otázkou zda děláme opravdu to co chceme i když sme v tom náhodou dobří. ()
70% ... Žiadna prikrášlená boxerská dráma, ale ozajstný život jedného boxera v ringu i mimo neho. ()
Nejprachobyčejnější den v životě Olliho Mäkiho. Iluze šedesátek je sice povedená, ale film je tak civilní a uvěřitelný a humor tak jemný, až to občas bolí. Fakt tyjo, chlap se má dostat do formy před životnim zápasem a místo toho aby se brodil ve sněhu s kládou na ramenou, tak tam pobíhá kolem Dagmar Veškrnový. Kámoš řikal, že kdyby se při závěrečnym vážení Olli nedostal pod váhovou hranici 57kg a jeho šance na titul by vyprchaly už v tom momentě, dal by jasnejch 5 hvězd. To by mi sice přišlo taky jako dost srandovní vyústění, ale zase nějakym pořádnym boxem bych nepohrdnul. Ten zápas o titul mohl klidně zůstat takovej jakej byl, ale mohlo se k tomu přihodit víc kvalitního mlácení do žeber, i kdyby z tréninku. (65%) ()
Já si teda myslím, že plno boxerů tu slávu chce, a vůbec jim nevadí bejt za to maso v masokombinátu showbizu, ale je to takové evropské, natočit film zrovna o tom, který ne. ()
Takový příjemný pohodový filmek, který pomalu plyne a vypráví příběh finského boxera a jeho lásky. Nic víc, nic míň. ()
Ano, je to pekne natocene, ano, je to pekne zahrane, ano, je to cernobile. Ne, neni to Aki, ne, nedivil jsem se zaveru, ne, nepodivam se hned znovu... aneb sympaticky pokus finske kinematografie se sympatickymi hrdiny. Jenze zname lepsi... ;) 3+ ()
Nepřislazený, skromný příběh, kterému černobílé provedení přidává na věrohodnosti. Možná není ani tak o boxu, spíše o hledání osobního štěstí. Je tam jemný humor, kouzelná civilnost a něco, co ve mě rezonuje. Film se přesně trefil do mého vkusu, jak se dají točit filmy, proto nejvyšší hodnocení... Na závěr se nabízí otázka, jaké asi budou ty ostatní Olliho dny, když takto vypadal ten nejšťastnější :-) ()
Bylo to takove hezky natocene, poklidne (i kdyz se tykalo boxu), opravdove pusobici, uprimne, takovy pribeh ze zivota, na ktery se divate a je to fajn. Trochu litujete hlavniho hrdinu, ktery je porad takovy shrbeny, zakriknuty, v dulezitych vecech se ale umi rozhodnout a jit si za svym, zda se. Uplne bych to nenazyvala romantickym dramatem, jak jsem to nekde videla podavane, toho dramatu ani te romantiky tam na takove oznaceni zase az tolik nebylo. O sport a box tam vlastne zase az tolik take neslo, bylo to proste o jednom mladem cloveku, jeho talentu, touhach, snech a prekazkach, kterym na ceste musi celit. Ale ne nejak drsne, do krve, proste a jednoduse, obycejne, jak to tak zivot prichysta. Spise se hrdina jen tak nechava unaset, dela, co se po nem chce a az je toho jednou moc, konecne si taky trochu dupne. Ale jen trochu. Cernobila tomu sedela. 75 %. ()
Nádherně úsporný finský film, který ale není úplně o boxu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je hlavně o hledání štěstí a naslouchání svému srdci. A Olli Mäki pomalým tempem pronikl i do srdce mého. Na prahu pěti hvězdiček ()
Konec boskovického festivalu 2017. Neděle. Ráno film, Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho. Finský film o boxerovi z 60. let mě nepřilákal ani tak svým námětem jako tím, že Oli (skutečná postava) pocházel z Kokkoly. Tak, jak měl Rocky přezdívku "italský hřebec", tak se Olimu říkalo "pekař z Kokkoly". No a právě v Kokkole jsem před pár lety byl na 14 dní na návštěvě. A upřímně jsem si nedokázal moc představit, jak by se tam dal natočit film. 99% katastrální výměry toho města tvoří les. A taky že jo, úvod filmu se odehrává v lese (asi málokterý divák pochopí, že to je ta Kokkola). Film je černobílý, ale tak strašně nenáročný, že se k nedělnímu dopoledni a jako rozloučení s pohodovým festivalem náramně hodil. Děj by tak tak vydal na kratší povídku, nebo sloupek v novinách, z finské přírody nevidíme nic, protože černobílá kamera snímá málo a navíc v noci. Nic pořádného nevidíme ani z Helsinek, žádné vybíhání schodů k helsinské katedrále á la Rocky se nekoná, běhá se dokolečka po pláži. "Pointa" celého příběhu z filmu trčí jako sláma z bot, tvůrci ji do diváka ostatně tlačí hned v názvu filmu. No a co, že je to vlastně o ničem? V boskovickém kině mají pohodlné sedačky... ()
Takový neobvyklý sportovní snímek, který spíš než akčními záběry a bojovnou atmosférou baví svým zajímavým zpracováním na černobílý film a „splašenou“ kamerou. Přestože hlavní hrdina není žádný grázl, rozhodně to není ani ctižádostivý příklad pro mladé sportovce. Ollimu je totiž jeho boj o boxerský titul tak nějak buřt a podobně to má nastavené i jeho partnerka. Nejedná se však ani o nějakou přeslazenou lovestory. Když pak Olli a Raija jdou spolu na konci filmu podél řeky, míjejí pár důchodců – skutečné manžele Mäkiovi. Trochu se divím, že Olli Mäki sám na filmu spolupracoval. Řekl bych, že ve skutečnosti nebyl takový břídil, jakým je ve filmu, kde jsem spíš hluboce soucítil s jeho manažerem. Zaujalo mě také, že představitelé manželů Mäkiových (Jarkko Lahti a Oona Airola) také pocházejí z Kokkoly, stejně jako praví manželé Mäkiovi nebo režisér Juho Kuosmanen. Že by se tam mluvilo tak specifickým nářečím finštiny, aby se pro role nejvíc hodili právě místní? Nicméně ve filmu několikrát zazní, že Kokkola je díra stranou civilizace. Pobaví také skutečnosti, že zatímco manažer Elis Ask byl o 11 let starší než Olli Mäki, představitel Olliho Jarkko Lahti je o dva roky starší než Eero Milonoff, který hraje Aska. Na plátně však Ask doopravdy působí jako ten zkušený mentor nesoustředěného mladého boxera. ()
Upřímné, pravdivé, reálné až na kost, civilně humorné, skvostná filmařina, radost z každého záběru, situace, pointy. Rezonuje dlouho poté. Tak živoucí a uvěřitelné postavy jako jsou Olli a Raia... abych pohledal. Srdeční záležitost. ()
Sympatická evropská variace na boxesrké filmy. Velkolepost amerických boxerských spektáklů zde nahrazuje komorní zpracování, které je zbavené nediegetické hudby, intenzivní gradace, výraznějšího střihu a celé je nasnímané ruční černobílou kamerou. Samotný boxerský zápas nezabírá plochu ani pěti minut a po jeho skončení život všech postav pokračuje normálně dál. Ve zkratce, film si zakládá na civilním zobrazení každodennosti boxerova života a jeho vztahu k Raije, dívce z rodné vesnice, do které se těsně před zápasem zamiluje. Z této skromné civilní atmosféry sice vycházejí nejlepší momenty filmu (například epizodka s drakem), ale jak to tak i samotný reálný život dělá, dost často nudí. 6/10 ()
Pochopil jsem to tak, že největší Olliho úspěch bylo to zhubnutí do muší váhy. ()
totálně ryzí, finský, pomalý film, ve kterém se nic moc neděje. oproti jiným finským filmům, které se sem dostanou, se v něm trochu více mluví, ale oni Fini ve skutečnosti zas tak mlčenliví nejsou, to je jen taková Kaurismäkiho mystifikace... :) ()
50% neslaný nemastný... nebarevný. ()
Civilně a bez zbytečných příkras odvyprávěný příběh neúspěšně cesty vrcholového boxera za titulem profesionálního mistra světa a zároveň úspěšné cesty za opravdovým štěstím lásky. Nenápadně staví otázky, co je v životě opravdu důležité, a především nutí diváka, aby si na ně sám pokusil i odpovědět, když ho rafinovaně přiměje prožívat s hlavním hrdinou neúspěch v nejdůležitějším zápase jeho kariéry. K pocitu autentičnosti dobře přispívá i černobílý formát, protože i tak je naznačeno, že barevné pozlátko není to nejpodstatnější. Film přehnaně nedramatizuje, nestaví na laciných efektech, přesto udržuje diváka v napětí a zanechává za sebou i hlubší stopu. ()
Je to tak úsporné až je to nudné. První polovina ještě docela jde, ale druhá se úplně rozpadne. Přesto pár severských vtipů, fajn herci a tak. ()
Vcelku zaujímavý životopisný príbeh o boxerovi, ktorý sa zapísal do fínskych športových dejín svojou vytrvalosťou, ale najmä svojím naturálnym a jednoduchým postojom k životu. Nikdy nezaprel svoje dedinské korene a aj napriek tlaku sponzorov a manažérov si zachoval vlastnú tvár. V zásade dosť motivačný film a čiernobiele prevedenie mu len prispelo k istej unikátnosti. Normálne by som dal štyri hviezdy, ale keďže box nie je veľmi moja šálka kávy, tak hviezdičku uberám. Každopádne ale celkom milé európske filmové prekvapenie. 65 % ()
Príbeh obyčajného človek, z ktorého chceli urobiť majstra a národného hrdinu. Mäki chce byť len šťastný a to šťastie nenachádza v športovom víťazstve ale obyčajnej láske. Nie je to žiadny blockbuster ale technicky čistý s veľmi dobrými hereckými výkonmi. 70% ()
Súvisiace novinky
69. ročník MFF Cannes
V neděli skončil 69. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který přinesl mnoha tvůrcům různá ocenění za jejich tvůrčí činnost v oblasti filmu. Patronem tohoto ročníku stal francouzský… (viac)